Protože, odmítáte vidět, že "uchovávání údajů" anglicky Record-keeping (neignorujte tu pomlčku) je myšleno systém (proces) uchovávání údajů ( mám systém ve společnosti jak a kde uchovávám údaje) a pokud v daném recitálu se popisuje, že malé společnost nemusí mít tak organizovaný způsob činnosti. Tak je vlastně nemožné zpracovat záznamy o činnostech zpracování. A proto v článku 30 odst 5 mají za určitých podmínek zrušenu povinnost v odst 1 a 2 ( anglické slovo derogace).
No a dokud soud nerozhodne, je to jeden z možných výkladů.
No a sekundární hádka je o významu "zpracování není příležitostné"
kde se bije gramatický rozbor se smyslem. Tedy, že např. zpracování mzdových údajů zaměstnanců ze zákona je v pohodě. A umožňuje mi využít odst 5. článku 30, protože jinak fakticky jako by tento odstavec neexistoval. Neboť i zaměstnavatel s jedním jediným zaměstnancem by nesplnil podmínku "zpracování není příležitostné".
Soulad výkladu s recitály, je myšleno vykládat ve směru dané myšlenky ne proti ní.
Pokud se bude GDPR vykládat pouze gramaticky, tak se zasukujeme a nenajdeme cestu ven a to se týká jakéhokoliv jiného nařízení či zákona. Právní předpis nikdy nedokázal popsat všechny situace, ale za všech situací se jím musíme řídit.