Paní komisařka pro rovné příležitosti mužů a žen mj. napsala:
„Týká se především firem nad 250 zaměstnanců. Tady jsou v panice ale především malé firmy, účetní kanceláře, ambulantní lékaři, obce.“
Asi GDPR nečetla. Týká se velkou měrou i malých subjektů. Výjimka v čl. 30/5 je navíc tak nejasná a tak v neprospěch malých subjektů vykládána, že GDPR bude pro ně značné zatížení. U velkých subjektů je sice GDPR pracnější, ale zase na to mají lidi.
Jinak zaspala především Komise a WP29, která se dosud vyjádřila pouze k několika problémům.
Ale Jourová je královsky z EU placena a tak EU brání v rozporu s realitou.
Hezký den!
Také jsem nad tím výrokem kroutil hlavou. Situace je opravdu absurdní - záměr možná byl malým ulevit, ale realita je jiná. Máme tu i právní názor, že by si měl skoro každý udělat alespoň jednoduché posouzení (DPIA), bez něj totiž neprokáže, že ho nepotřebuje. :-) No a když správci vyjde, že je DPIA třeba, tak se následně doplní.
Mfrd,
prosím, můžete uvést o který recitál se podle Vás jedná?
Já to v recitálech 13, 39, 82, které se k čl. 30 vztahují, nečtu, ale mohu se mýlit.
Jen v recitálu 13 je věta: Aby byla zohledněna specifická situace mikropodniků a malých a středních podniků, obsahuje toto nařízení odchylku pro organizace s méně než 250 zaměstnanci týkající se uchovávání údajů."
Takže tato věta se netýká výjimky nezpracovávat záznamy o činnostech zpracování podle čl. 30.
Má se týkat výjimky na "uchovávání údajů". Ale o uchovávání údajů zase nic neříká vlastní nařízení.
Dělá to na mne dojem, že recitály byly zpracovány k jinému textu vlastního nařízení.
Ale rád se budu mýlit.
Hezký den!
Ministerstvo vnitra má stejný názor k recitálům jako já. Viz www.mvcr.cz/gdpr Stačí číst a naučit se chápat význam textu. Vím, že vadí mé názory lidem, kteří oškubávají klienty a tvrdí jim nesmysly.
Hlavně, že nikdo nedokáže identifikovat na koho se odstavec 5 čl.30 vztahuje a to jen díky tomu, že odmítáte jedno z velmi pravděpodobných vysvětlení. A výklad provádíte pouze gramaticky.
"Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě."
- "Kulíku, co tím chtěl básník říci?"
- "Prosím, že se chce stát trpaslíkem."
Jak kolega zmiňuje v recitálu 13, že nikde nemůže najít "uchovávání údajů" tak správný překlad, z EN dle Databáze závazných termínů pro české překlady právních předpisů ES je "evidence"
zdroj: https://isap.vlada.cz/802567FA00418B3D?OpenDatabase
Propojení recitálu 13 s článkem 30 odst 5 je více než zřejmé a obecný záměr plošné úlevy je taktéž jasný už ze začátku věty: Aby byla zohledněna specifická situace mikropodniků...…
Je tedy zřejmý záměr článku 30 odst 5 vykládat v co nejširším smyslu.
Ostatní lidi mají právo vědět, že se nemusí bát. A ti co pro jistotu chodí ven v neprůstřelné vestě s přilbou na hlavě a airbagy kolem sebe nic nebrání aby se tak chovali nadále. Nemusí však strašit ostatní normální.
Rozhodnutí je však na nich co si vyberou. Odcitoval jsem tady spoustu podpůrných textů i s odkazy. Bohužel jsem nedostal, žádný takový odkaz, který by potvrzoval to co tvrdíte vy a tedy nelze vést věcnou diskuzi. Nedošlo bohužel ani k postupné diskuzi proč vidíte rozpor než jen v konstatování, že nesouhlasíte. Pokud však někdo nesouhlasí proti někomu veřejně, měl by být schopen myšlenkové diskuze, pokud toho není schopen, může vyjádřit svůj svobodný názor a pak prostě jen ODEJÍT....
Problém překladu "uchovávání údajů" vs anglický terminus technikus Record-keeping.
Stačí se podívat do významových slovníků.
Record-keeping definition, the maintenance of a history of one's activities, as financial dealings, by entering data in ledgers or journals, putting documents in files, etc.
V anglickém textu je např. použito slovo deragation u nás v překladu odchylka. V právním významu však míněno - úleva pro...
Při jakékoliv snaze mohu tuto úlevu spojit pouze s článkem 30. A nemá význam slovíčkařit
Snažím se argumentovat, bohužel nedostávám žádné faktické protiargumenty.
Omlouvám se byl to odkaz z Ministerstva vnitra na Ministerstvo zdravotnictví
http://www.mzcr.cz/Legislativa/Soubor.ashx?souborID=32492&typ=application/pdf&nazev=gdpr_AMBUL_20180129_metodika_implementace_ambulantni_sfera.pdf
str. 59
citace
Otázka č. 2: Dokument popisující GDPR je tak rozsáhlý, že jej lékaři nemají prostor
nastudovat. V mnoha ohledech je obecný a vyžaduje zpřesňující výklad. Kde lze takový
souhrn získat?
Odpověď:
Závazný a zcela jednoznačný výklad, podpořený např. jasným prováděcím předpisem, v současné
době bohužel neexistuje. Jediným závazným výkladem je rozhodovací praxe ve sporech. V současné
době existují pouze doporučující stanoviska či metodiky, a to buď dozorových úřadů (v případě ČR
jde o Úřad pro ochranu osobních údajů - ÚOOÚ), komerčních subjektů (advokátních či
konzultačních kanceláří) nebo metodický materiál zpracovaný MZ ČR ve spolupráci s ÚZIS ČR,
jehož je tento text přílohou.
Právní stanovisko:
Regulace je nastavena jednotlivými ustanoveními samotného GDPR v 99 článcích, které je nutno
vykládat v souvislostech se 173 recitály. Vzhledem k neexistenci aplikační rozhodovací praxe
závazný výklad dosud neexistuje. Odpovědnost za ochranu osobních údajů leží pouze a jedině na
správci či zpracovateli osobních údajů.
Tohle nikdo nerozporuje! Problém je v tom, že neuvádíte o jaký konkrétní recitál opíráte své tvrzení. Uveďte číslo! Problém je v tom, že vy zde něco tvrdíte s tím, že se odvoláváte na recitál, ale nekonkretizujete na jaký, což vyvolává domněnku, že žádný takový není, neboť nikdo jiné o něm neví.
Pro ty co četli jen český text GDPR.
V EN verzi zmíněná pasáž zní:
To take account of the specific situation of micro, small and medium-sized enterprises, this Regulation includes a derogation for organisations with fewer than 250 employees with regard to record-keeping.
Všímejte si slov derogation, record-keeping (ne record keeping)
Record-keeping vysvětleno.
Derogace viz akademický slovník cizích slov - práv. zrušení zákona nebo jiného předpisu
Určitě se shodneme, že text GDPR nevznikal v češtině, ale do češtiny byl pouze přeložen. Proto je vhodné v případě nejasností jít do EN, DE, Fr verzí. Platí však, že všechny jazykové verze mají stejnou platnost.
Opět jen vaše fabulace. V praxi to vypadá úplně jinak. Pro překlady textů právních předpisů existují tzv. převodní (významové) tabulky, tzn., že není možné postupovat jako u běžného překladu. Dále nelze upřednostňovat anglický text, neboť v České republice platí české znění - jedná se o oficiální překlad EU, nikoliv ČR. Takže váš překlad je irelevantní.
Bože můj, v EU platí všechny texty platí na stejno. Český výklad nemůže být v rozporu s anglickým jenom tím, že jsou psané v jiném jazyce.
Pokusil jsem se vysvětlit, jen to že record-keeping má jiný význam, než pouhý doslovný překlad. Který se pak snažíte najít v dalším textu a na základě toho vykládat nařízení. Ano, ČR je proslulé formalistickým výkladem zákonů (ale ČR toto nařízení nevytvářelo), a to se ale zejména ústavní soud snaží narovnat. Pokud budete vykládat všechny zákony čistě jen formalisticky, tak se nemůžete nadechnout aby jste neporušil něco, zároveň platí, že zákony nemohou postihnout všechny možné varianty a ani to nikdy nebyl jeho úkolem, proto existuje tzv. záměr či duch zákona, který je třeba sledovat.
Ještě doplnění judikatury k vašemu odmítání.
V případě rozdílů mezi jazykovými verzemi je třeba použít takový výklad, který by příslušné verze sbližoval, podobně, jako stanoví čl. 33 odst. 4 Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Jak Soudní dvůr uvedl v rozsudku ve věci CILFIT (283/81, bod 18-20), při výkladu je „především třeba mít na paměti, že komunitární předpisy jsou přijímány v několika jazycích a že jednotlivé jazykové verze jsou stejně autentické. Výklad pravidla komunitárního práva tudíž zahrnuje také porovnání jednotlivých jazykových verzí. I když jednotlivé jazykové verze jsou v naprostém vzájemném souladu, je třeba mít na paměti, že komunitární právo používá svoji specifickou terminologii. Dále je třeba zdůraznit, že právní pojmy používané v komunitárním právu nemusí mít nutně stejný význam jako stejné právní pojmy používané v právu členských států. Konečně každé pravidlo komunitárního práva musí být umístěno do svého kontextu a vykládáno ve světle komunitárního práva jako celku, s ohledem na jeho cíle a na jeho stav vývoje v době, kdy má být dané pravidlo aplikováno“
Opět řešíte to, co není rozporováno! Vyhýbáte se uvést číslo recitálu, který potvrzuje vaše tvrzení! Nejsem jediný, kdo vás o to žádal. Každým svým dalším příspěvkem dokazujete, že o problému nic nevíte. Prostě máte jen svou představu, jak by to mělo být a běda, když někdo chce doložit na čem stojí.
NEPIŠTE NIC JINÉHO, NEŽ ČÍSLO RECITÁLU, KTERÝ POTVRZUJE VAŠE TVRZENÍ. O to váš žádám nejen já, viz další diskutující.
V recitálu č. 13 však není ani slovo o tom, co by podporovalo vaše teorie. Jedná se, zcela logicky, o obecný text. Ve vztahu k mirkopodnikům, malým a středním podnikům se uvádí pouze: "...Aby byla zohledněna specifická situace mikropodniků a malých a středních podniků, obsahuje toto nařízení odchylku pro organizace s méně než 250 zaměstnanci týkající se uchování údajů. Kromě toho jsou orgány a instituce Unie, členské státy a jejich dozorové úřady podporovány v tom, aby specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků zohledňovaly při uplatňování tohoto nařízení.
Z toho nelze dovozovat potvrzení pro vaše tvrzení, že: "Výjimka 30/5 je jasná, vykládat se musí v souvislosti s příslušným recitálem"!
Recitál nic nevyjasňuje, jedná se o pouhou proklamaci, že organizace mající méně než 250 zaměstnanců mají nějaké úlevy. Jaké, za jakých podmínek atd. o tom již nic není uvedeno, neboť, jak již jsem zmínit, jedná se o pouhou proklamaci, včetně podpory orgánům, institucím atd.
Takže se vás opět táži, který recitál potvrzuje vaše tvrzení, že výjimka vyplývající z čl. 30 odst. 5 GDPR je jasná. Uveďte jej, prosím.
PS: zajímavé je, že je jasná jen vám, nikomu jinému, včetně největších odborníků, kteří radí raději ji nevyužívat, např. p. JUDr. Žůrka z ÚOOÚ - "pokud nejde skutečně o drobného živnostníka, tak je vhodné mít záznamy o činnostech zpracování zpracované, přesto, že byste eventuelně patřili do výjimky".
kšeft p. Žůrka není stanovisko UOOU. O kvalitě UOOU hovoří kvalita upravujícího zákona k GDPR. Recitál 13 hovoří o derogaci která se týká odstavců 1 a 2 článku 30.
Nikdo to nechce přiznat aby si nezkazil kšeft. V zahraničí není taková histerie. A co paní Jourová tu ignorujete.
UOOU beztak musí nejdřív posoudit zda výjimka na firmu platí než si vyžádá záznamy o zpracování při kontrole.
Kam na ty nesmysly chodíte? Žádný upravující zákon k GDPR není (navíc zákon není dílem instituce, ale jedná se o dílo velmi velké nesourodé skupiny institucí a jednotlivců - vím o čem píši, sám jsem se na tvorbě několika právních předpisů podílel). Recitál 13 se týká čl. 30. Avšak nijak nepotvrzuje vámi vykonstruovaná tvrzení o ustanovení odst. 5 tohoto článku.
Ale vy si moc dobře uvědomujete, jaké zde píšete nesmysli. Bojíte se, a proto píšete pod označením Mfrd. Bojíte se odpovědnosti za to co píšete. Je jedno, zda se jmenujete Josef Novák nebo Karel Novotný. To není až tak podstatné. Jde o to, zda jste ochoten být se svými vyjádřeními spojován. To vy odmítáte. Sám sobě nevěříte a přitom o své pravdě chcete přesvědčit druhé. To, že máte o sobě nízké mínění potvrzujete i tím, že odmítáte jakékoliv autority. Podsouváte jim, že to dělají pro kšeft. Ono to opravdu tak není (tento druh práce se nedá dělat jen pro peníze). Avšak vaše neustále upozorňování na to může evokovat, že jim závidíte, a že vám vadí, že vy ty peníze nedostanete. Proč však sám nezačnete poskytovat informace o tom, jak vytvářet soulad s GDPR (podle svých příspěvků to znáte lépe než ostatní)? Například na svých webových stránkách nebo na seminářích apod. Ale to se dostáváme na začátek, k Mfrd. Nechcete být spojován se svými názory, nechcete nést odpovědnost za to, co lidem řeknete, co jim poradíte.
Takže, proč se vlastně s Vámi bavit, když ani nevíte o návrhu zákona ke GDPR, který je v legislativním procesu.
Proti p. Žůrkovi nic nemám, třeba se na tom ani nepodílel. A proto nepřijímám argument p. Žůrek z UOOU uvádí...
p. Žůrek uvádí jako fyzická osoba. Pokud se pod ten názor podepíše a vydá jej jako stanovisko UOOU, jde o jinou věc. To však neudělá protože by šel proti UOOU, které raději počká na toho, kdo má větší odvahu vydat stanovisko.
Navíc buď vydá stanovisko a nebo pokud tedy vy máte pochybnost nebo UOOU má pochybnost, tak neopomeňme na zásadu v případě pochybnosti, či nejasnosti ve prospěch...…
Ačkoliv se nepodílím na tvorbě zákonů, tak mnohdy dostávám k vypracování elaboráty pro právníky, co napsat a jak argumentovat ve sporu. ( Spor nás neživý, pokud to jde vyhýbáme se mu) Jeden z nedávných sporů proti jednomu z Ministerstev byl v řádů desítek miliónů. Dle právníka bez šance. Rozhodnutí, defacto opsalo veškeré mnou navržené argumenty. Odkaz nedám, neboť rozhodnutí je pro nás důležité a nehodí se nám, aby jej znal každý.
Jak už jsem psal před tím, nechávám na názorech ostatních, zda-li to budou přehánět a nebo zda použijí mozek a zamyslí se nad tím. Jen se prostě neztotožňuji s Vaším názorem a odmítám hysterii viz zpráva v tisku paní Jourová. Stojí za povšimnutí, že Eurokomisařka má nutnost obecně se vyjádřit k hysterii v ČR.
Proč mě váš příspěvek nepřekvapuje? Návrh zákona není platný zákon a jeho znění se s vysokou pravděpodobností změní (kdybyste věděl, jaké já už viděl návrhy zákonů a co z toho potom bylo; ona toho návrhu je již několikátá verze). Opět vše zahalujete do tajemna - já znám, já vím, ale neprozradím co a od kud. Stále více nabývám podezření, že jste nějaký puberťák, který si musí dokázat, že je důležitý a přitom o tom prakticky nic moc neví. Pouze několik frází, které si někde přečetl a na jejich základě si vytvořil své domněnky. Navíc podsouváte, že se tu straší GDPR. Já jsem naopak zastáncem stanoviska, že by se lidé GDPR neměli bát. To však neznamená k němu přistupovat lehkomyslně. Je to stále o té odpovědnosti - vy máte strach za svá stanoviska ji převzít - viz Mfrd.
Budu velmi rád když návrh zákona v daném znění neprojde a pozměňovací návrhy jej opraví. Sám však víte, že bohužel pozměňovací návrhy v mnoha případech zákon upraví k ještě horšímu. Nekvalitní návrh zákona jde opravit zejména jeho zamítnutím a vrácením k přepracování.
Zákon má být kvalitně připraven od počátku. A pokud UOOU jako jeden z předkladatelů to není schopen zajistit, tak je to problém.
Tvorba zákona může být dlouhý proces, úvodní skice mohou vždy doznat významných změn. Avšak do účinnosti GDPR zbývá 85 dnů. Hypoteticky by to mohli stihnout při schválení v prvním čtení, následně senát a prezident. Takže prostor pro opravy ve sněmovně není.
Vy jste viděl nedokonalé návrhy, bohužel však já žiji ve společnosti, která musí podle nedokonalých zákonů žít.
Díky tomu, že mě správně ověřovat a citovat více a více skutečností do větší a větší hloubky, mě pouze utvrzujete a nutíte, abych veřejně Vaše nepochopení v dané oblasti vyvracel.
Poslední odstavec jste si po sobě asi nepřečetl. Píšete prakticky stále to samé dokola v naivní důvěře, že čím více to budete opakovat tím tomu někdo uvěří (pravda je však taková, že v tom více a více utvrzujete sám sebe a poté to považujete za neochvějnou pravdu). Celkově vaše uvažování vnímám jako dosti naivní.
Vašim cílem není, aby se v praxi podařilo vytvářet soulad s GDPR, ale prosazovat své myšlenky (spíše myšlenku). Uvědomujete si, že pod jakýkoliv textem článku vy diskusi usměrníte jen k svému tématu? Již jednou jsem vám napsal, proč se sám nesnažíte aktivně se podílet na vytváření souladu s GDPR - psát články, přednášet atd. Jako jiné otázky na vás i tato je stále bez odpovědi (vám nejde o diskusi). Vám nejde o to, aby se úspěšně u jednotlivých firem a společností zavedl soulad s GDPR. Vám jde o to na to prostě plivat - viz vaše anonymita. Ale to bych se opakoval. Na rozdíl od vás je mým cílem hledat cestu, jak v praxi optimálně nastavit soulad s GDPR. To je také jediným důvodem proč ještě s vámi diskutuji já již nevím pod kolikátým článkem, neboť jste dobrou studnicí pro kapitolu "Uvedení některých mýtů o GDPR na pravou míru". Sice stále na jedno téma a z různých úhlů pohledu.
To, že recitál 13 není pouze obecný bezvýznamný text, podporuje i jej poslední věta . Pojem mikropodniky a malé a střední podniky by měl vycházet z článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (5). T.j odkaz na definici takového podniku dle doporučení.
Jakýkoliv recitál je relevantní svým obsahem k výkladu nařízení. Viz. např. připomínkové řízení k Návrhu zákona o zpracování osobních údajů.
Zdroj: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAQCDZPW5
Pikanterie ke kvalitě UOOU.
Důvodová zpráva např. stále chybně řadí ČNB do veřejného subjektu i když patří do orgánů veřejné moci. A ve své úpravě zavádí ještě větší chaos mezi pojmy OVM a veřejný subjekt.
Viz.: https://is.bivs.cz/th/10824/bivs_m/Adamek_-_DP_-_Postaveni_CNB_mezi_organy_verejne_moci.pdf
Jak tedy chcete považovat p. Žůrka z UOOU za kapacitu, když UOOU jako spolupředkladatel zákona má totální chaos v nejzákladnějších pojmech a definicích.
Zásadní omyl. Platí všechny verze a musí se vykládat společně konzistentně. Většina EU práva vzniká v angličtině a pak se ladí překlady. Terminologie se sjednocuje v http://iate.europa.eu/SearchByQueryLoad.do?method=load
Překlad pak interně každý stát odborně rediguje než se pošle zpět ke zveřejnění.
Protože, odmítáte vidět, že "uchovávání údajů" anglicky Record-keeping (neignorujte tu pomlčku) je myšleno systém (proces) uchovávání údajů ( mám systém ve společnosti jak a kde uchovávám údaje) a pokud v daném recitálu se popisuje, že malé společnost nemusí mít tak organizovaný způsob činnosti. Tak je vlastně nemožné zpracovat záznamy o činnostech zpracování. A proto v článku 30 odst 5 mají za určitých podmínek zrušenu povinnost v odst 1 a 2 ( anglické slovo derogace).
No a dokud soud nerozhodne, je to jeden z možných výkladů.
No a sekundární hádka je o významu "zpracování není příležitostné"
kde se bije gramatický rozbor se smyslem. Tedy, že např. zpracování mzdových údajů zaměstnanců ze zákona je v pohodě. A umožňuje mi využít odst 5. článku 30, protože jinak fakticky jako by tento odstavec neexistoval. Neboť i zaměstnavatel s jedním jediným zaměstnancem by nesplnil podmínku "zpracování není příležitostné".
Soulad výkladu s recitály, je myšleno vykládat ve směru dané myšlenky ne proti ní.
Pokud se bude GDPR vykládat pouze gramaticky, tak se zasukujeme a nenajdeme cestu ven a to se týká jakéhokoliv jiného nařízení či zákona. Právní předpis nikdy nedokázal popsat všechny situace, ale za všech situací se jím musíme řídit.