Zákon o trestní odpovědnost právnických osob už čeká jen na schválení senátu a podpis prezidenta. Vzhledem k tomu, že by mělo dojít ze strany Hradu ke schválení, měly by se firmy od nového roku připravit na řadu novinek. Vzhledem k tomu, že krajním trestem může být až “trest smrti” pro firmu, měli byste se na případná rizika dobře připravit. Přinášíme rady a tipy, co všechno byste měli ve vaší společnosti udělat.
Trestní odpovědnost i pro firmy
Dne 27. září schválila Poslanecká sněmovna návrh Zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Cílem tohoto zákona je umožnit trestně postihovat protiprávní jednání právnických osob tím, že se do českého právního řádu nově zavede princip tzv. trestní odpovědnosti právnických osob. Bude-li zákon schválen senátem a podepsán prezidentem, měl by nabýt účinnosti od 1. ledna 2012.
Právnické osoby mají být odpovědné za trestné činy spáchané jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti. Trestní odpovědnost by na ně dopadala i v případě, že byl trestný čin spáchán jejími jednateli, členy představenstva, osobou oprávněnou vykonávat řídící či kontrolní činnost nebo i zaměstnancem této společnosti a jiné osoby v obdobném postavení, která by trestný čin spáchala na základě rozhodnutí, schválení nebo pokynu výše zmíněných osob nebo z důvodu, že tyto osoby neprovedly náležitá opatření či náležitou kontrolu, kterou jim ukládá zákon nebo po nich může být spravedlivě požadována.
Pro uplatnění trestní odpovědnosti společnosti postačí prokázat, že ke spáchání trestného činu došlo například na základě rozhodnutí představenstva, nebo kvůli špatné kontrole. Čtěte více: Zavede se trestní odpovědnost firem. Jde o návrat k principu kolektivní viny?
Rozdělení trestných činů
Trestné činy právnických osob lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří trestné činy spáchané členy statutárního orgánu (popř. statutárním orgánem), které zakládají odpovědnost přímou odpovědnost právnických osob. Druhou skupinu pak tvoří trestné činy spáchané zaměstnanci, kdy odpovědnost právnické osoby bude odvozena buď ze skutečnosti, že zaměstnanec obdržel konkrétní příkaz od řídícího zaměstnance, anebo bude vyplývat z toho, že společnost nepřijala příslušná opatření, která by této trestné činnosti zabránila.
Dle důvodové zprávy, je vnitřní kontrolní činnost společnosti považována za součást činnosti, v níž může být shledána odpovědnost právnické osoby za trestný čin (přičemž tuto vnitřní kontrolu nelze omezovat pouze na opatření, ke kterým jsou kontrolní aj. orgány povinny ze zákona, nýbrž je třeba je – ve shodě s principy platnými pro trestání fyzických osob – vztáhnout i na opatření, jejichž provedení po nich lze spravedlivě požadovat).
Podle této konstrukce by právnická osoba měla odpovídat za trestný čin jen tehdy, jestliže zaviněně neučinila nezbytná opatření (při zachování řádné péče) k odvrácení nebo odstranění následků nebo následky zaviněně způsobila. Neměla by naopak odpovídat za výlučný exces zaměstnance, pokud dodržela vše, co od ní lze spravedlivě požadovat. Čtěte také: Za daňové úniky hrozí vězení, přesto podnikatelé riskují
Jak se eliminovat rizika trestní odpovědnosti
Aby příslušná právnická osoba zabránila obvinění ze spáchání trestného činu a „vyvinila se“ z trestní odpovědnosti, měla by vymezit pravidla etického a právního chování příslušné obchodní společnosti nebo podnikatelské skupiny (korporace) a jejích zaměstnanců. A to nejen ve sféře čistě obchodních vztahů, ale i v dalších oblastech její činnosti a existence. Účelem vymezení těchto korporátních standardizovaných pravidel chování, přijímaných formou závazného vnitřního předpisu společnosti a zpravidla označovaných jako tzv. Compliance Program, je především jednoznačné a výslovné deklarování „korporátního závazku“ (navenek i dovnitř společnosti) chovat se v obchodních a dalších souvisejících vztazích v plném souladu se všemi etickými a právními pravidly hospodářské soutěže, finanční a daňové integrity, ochrany životního prostředí a zaměstnaneckých vztahů včetně zajištění rovných příležitostí. Pravidla by se měla týkat řízení i kontroly.
Compliance Program přitom může zasahovat jak do celkového rozsahu oblastí, pro které jsou stanovena vlastní interní pravidla a požadavky „slučitelnosti“, tak do rozsahu jejich úpravy z hlediska povinností vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců. Pokud takováto pravidla a opatření společnost zavede, bude mít možnost vyvinit se z odpovědnosti za spáchání trestného činu. Compliance Programy byly v nedávné době přijaty řadou obchodních společností v České republice, jež jsou členy nadnárodních podnikatelských skupin.
Při přípravě Compliance Programu bychom se mohli inspirovat metodikou postupů, které společnosti uplatňují za účelem zabránit spojený osobám poskytování úplatky, jež byla vydána v souvislosti s přijetím tzv. Bribery Act, britského protikorupčního zákona. Podle něj se právnická osoba může z objektivní odpovědnosti vyvinit tehdy, jestliže v případě spáchání trestného činu fyzickou osobou jednající jejím jménem prokáže, že se jednalo o exces z dříve přijatých účinných protikorupčních opatření (tj. účinná protikorupční strategie, zavedení, kontrola a prosazování etického kodexu chování zaměstnanců, ochrana oznamovatelů, apod.). Metodika (Guidance) byla zveřejněna ministerstvem spravedlnosti.
Dále lze společnostem doporučit řádně dokumentovat veškerá rozhodnutí, schválení nebo pokyny udělené statutárnímu orgánu či zaměstnancům, zavést náležitou kontrolu ve vztahu k úkonům, kterou jim ukládá zákon nebo po nich mohou být spravedlivě požadovány. Vlastníci firem by měli věnovat pozornost tomu, koho jmenují do orgánu společnosti. Rozhodně by si měli prověřit, jestli taková osoba nepůsobila ve společnosti, která byla odsouzena za spáchání trestného činu.
Společnosti by měly pečlivě zvážit zavedení výše uvedených opatření, přestože jsou spojena s jistými náklady. V případě, že by společnost byla odsouzena za trestný čin, jí hrozí velmi závažné sankce: například zrušení společnosti (někdy nazývané „firemní smrt“) nebo zákaz činnosti. Soudy budou také moci odsouzeným společnostem zakázat, aby se ucházely o veřejné zakázky. Dalším trestem může být peněžitý trest ve formě peněžitých sankcí stanovených, resp. placených na denní bázi, které se mohou pohybovat od 1 000 Kč do 2 milionů Kč. Okruh trestných činů, za které by mělo být možné společnost potrestat, se přitom rozšířil na osm desítek.
Šikanózní návrhy se nedají vyloučit
Trestní oznámení může na právnickou osobu podat kdokoli, nikoli tedy pouze poškozený. Proto nelze v souvislosti se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob vyloučit šikanózní jednání v rámci konkurenčního boje mezi podnikateli. V případě podání trestního oznámení zákon nestanoví žádné lhůty, do kdy by s ním měl být seznámen ten, ohledně koho bylo oznámení podáno, tj. podezřelý. Je ponecháno na příslušném státním zástupci a policejním orgánu, jakou taktiku pro objasnění případného trestného činu zvolí. V některých případech je nejjednodušší vyslechnout podezřelého okamžitě po podání trestního oznámení, v jiných případech se provádí delší operativní šetření, které může a nemusí vést k zahájení trestního stíhání. Pokud k zahájení trestního stíhání dojde, Policie ČR by měla společnost vyrozumět a sdělit jí, pro jaké(á) jednání je stíhána a o jaký trestný čin se jedná. V případě, že se společnost o zahájení trestního stíhání dozví, měla by si zajistit kvalifikovanou právní pomoc.
V případech zjevně šikanózního návrhu na zahájení trestního stíhání vůči konkurenci bude na orgánech činných v trestním řízení, aby pečlivě posoudily, zda obsah návrhu zakládá důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Jednání osoby, která takový šikanózní návrh podá, by mohlo být posouzeno jako trestný čin křivého obvinění, pomluvy, poškození cizích práv, nadržování v určitých případech jako přestupek křivého vysvětlení.
Autorka: Eva Dvořáková, Trainee Solicitor, Norton Rose v.o.s., advokátní kancelář
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU