Někdo najde nosné nápady na cestách, jiný nemusí vytáhnout paty z domova. Úspěšní přitom u nápadu nezůstali. Byznys rozjeli, když spojili nápad s příležitostí.
Čtěte také: Pes a nápady mají společnou jednu věc, rádi vám utíkají. Jak je chytit?
Nápad pod pokličkou i v šatníku
Michal a Ingrid Poppovi řešili, jaké kvalitní potraviny mají koupit svým dětem. A vadilo jim, že když už nějaké podle svých představ seženou, zbyde po nich hromada odpadu. Tak to vyřešili „po podnikatelsku“ – ve Zlíně si otevřeli Bezobaláč, neboli bezobalový obchod.
Čtěte více: Ve zlínském Bezobaláči prodávají jen to, co by dali svým dětem
Štěpán Hodač, který spolu s Tomášem Krejčím stojí za firmou I love Hummus, si nápad na výrobu cizrnové pomazánky přivezl z Izraele, kde si oblíbil návštěvu hummus barů. A něco podobného chtěl rozjet i v Česku a i doma jíst stejně dobrý hummus jako na cestách. (Jejich příběh připravuje server Podnikatel.cz v seriálu Příběhy podnikatelů.)
Riwaa Nerona, která dnes šije korzety a spodní prádlo, na gymplu řešila, co na sebe a oblíbila si nošení korzetu. Když pak šila kamarádům a dalším zájemcům, k nápadu, že by se v budoucnu snad mohla korzety také živit, byl jenom krok.
Čtěte více: Šije korzety a spodní prádlo. Je to dřina, při níž využije i brusku a kladivo
U vlastního oblékání začala i Lenka Ondruchová, která nyní vlastní firmu Queens. Hledala pro sebe stylové oblečení v sekáčích, když narazila na něco, o čem věděla, že to ocení někdo z jejích kamarádů, oblečení mu přeprodala. Dostala se k dovozu zboží ze zahraničí, ke kamenným prodejnám, k e-shopu a na podhoubí osobního zájmu o módu vybudovala úspěšnou firmu.
Čtěte více: Na přelomu milénia hledala stylovou módu v sekáčích. Dnes je tenisková královna
Jakub Holý a Karel Škop jsou fanoušci Star Treku, Jakub je rozený markeťák a Karel nejen ajťák, ale i zapálený cosplayer, který si vyrobí cokoliv – kostýmy, masky, meče atd. Podnikatelský nápad se zrodil, když své schopnosti dali dohromady a ještě narazili na díru na trhu. Karel teď vyrábí velké objekty i miniatury z různorodých materiálů, Jakub je prodává a domlouvá zakázky.
Čtěte více: Fanoušci Star Treku si udělali z koníčku podnikání. V dílně vyrobí téměř cokoliv
Mít něco svého, nemuset investovat balík. To byla živná půda nápadu dnešního šéfkuchaře TamarindTree Ladislava Dvořáka, který dal před luxusními kuchyněmi přednost asijské inspiraci a pustil se na vlastní pěst do vaření na ulici. Prostě si řekl, že bude pracovat po svém. Neměl jsem moc finančních prostředků a ulice byl nejjednodušší způsob, jak se osamostatnit,
uvádí.
Čtěte více: Jsou mistři dim sum knedlíčků. Vsadili přitom na pop-up koncept a vaří na ulici
Nápad na podnikání jako východisko z nouze a jediná cesta, jak realizovat své nápady. Tak začínali tehdejší studenti – designéři David Karásek a Radek Hegmon se společností mmcité. Když totiž v roce 1994 vyhráli designérskou soutěž na prvky městského mobiliáře pro Zlín, spolupráce s firmou, která výrobky realizovala, pokulhávala. Původně jsme měli záměr být jen designéři, ale když jsme viděli, že to moc nefunguje, tak jsme pak převzali i tu obchodní činnost a posléze i tu výrobní,
objasňuje David Karásek.
Čtěte více: Cestu výrobků z vesnice na olympiádu a Mont Blanc popsal designér z mmcité
To je jen pár příkladů z praxe. Ukazují, jak rozličnými cestami se ubírají a kde se například objevují podnikatelské nápady.
Položte si správné otázky
Možností, jak hledat nápady, je pokládat si správné otázky. O žádné z dnes slavných myšlenek kdysi neměli lidé ani tušení,
konstatuje spoluzakladatel PayPalu a první investor zvenku do Facebooku Peter Thiel v knize Od nuly k jedničce (vyd. Jan Melvil Publishing 2015). A nabízí podstatnou otázku, která může směřovat k podnikání: Jakou hodnotnou firmu nikdo nebuduje?
Tvrdí totiž, že každá správná odpověď na takovou otázku je tajemstvím. Tedy něčím důležitým a neznámým, obtížně proveditelným, nicméně pořád proveditelným. Zbylo-li ve světě ještě mnoho tajemství, existuje pravděpodobně také ještě řada podniků, které dosud nebyly založeny, a přitom by mohly změnit svět.
Budoucí podnikatele motivuje právě k tomu, aby o tajemstvích přemýšleli a snažili se je objevit. Podle něj existují tajemství, čekající na odhalení, třeba v medicíně, přírodních vědách nebo v technických oborech. Jenže tajemství je nutné hledat a nevzdávat se. Sám popisuje dva druhy tajemství – přírody a lidí. U prvního jde o dosud neobjevené stránky fyzikálního světa, u druhého o to, co o sobě lidé nevědí nebo to před ostatními skrývají. A doporučuje: Uvažujete-li o tom, jakou firmu založit, je třeba položit si dvě zásadní otázky: Jaká tajemství vám dosud neprozradila příroda? Jaká tajemství vám neříkají lidé?
A nejlepší je podle něj tajemství hledat přesně tam, kde se po nich nepídí nikdo jiný.
Zaměřte na nápady svou pozornost
Po nápadech na podnikání je přitom možné pátrat na mnoha frontách. Objevit se mohou při sledování trhu a jeho trendů, děr na trhu v určitém oboru nebo třeba nových vědeckých objevů či připravovaných zákonných regulací i špatně využitých zdrojů. Silným zdrojem nápadů, a ukazují to i výše uvedené příklady, jsou osobní zkušenosti, dovednosti, koníčky a zájmy samotného podnikatele nebo samotné podnikatelky. Nápad může být založený i na tom, že se do jiného prostředí přenese úspěšná myšlenka ze zahraničí nebo se cizí myšlenka nějak rozvine a zdokonalí. A nápad dokonce nemusí být ani vlastní, třeba ho při nějaké neformální debatě zmíní kamarádi, rodiče, sourozenci, kteří s ním sami nic dělat nebudou a rádi ho nechají realizovat někoho jiného.
Je ale potřeba se na hledání podnikatelských nápadů zaměřit – pátrat po nich a nevzdávat se,
poznamenává Peter Thiel. Seznamovat se s tím, co lidé chtějí nebo potřebují, z čeho jsou frustrovaní nebo otrávení, co by se dalo vylepšit. Hledat řešení. Zapisovat si nápady. A pak si nějaký vybrat a pustit se do něj. Chceme-li získat opravdu skvělý nápad, musíme jich mít nejdříve hodně a z nich si dobře vybrat,
tvrdí Ivana Svobodová a Michal Andera z Katedry podnikání Vysoké školy ekonomické v Praze v praktické knize Od nápadu k podnikatelskému plánu (vyd. Grada Publishing 2017). Takový, který má dostatečný ekonomický potenciál, k jehož realizaci máme zdroje a který nás bude bavit,
dodávají s tím, že nápad je třeba vždycky rozpitvat a hledat možnosti, jak jej vylepšit.
Do hledání nápadů přitom lze zapojit různé užitečné techniky, které se běžně využívají i v jiných oblastech, třeba při hledání nejlepšího řešení.
Čtěte o nich více: 5 tipů, jak najít nejlepší řešení, když se potřebujete rozhodnout
Vypněte vnitřního kritika
Jestli však něco hledání nápadů neprospívá, je to vnitřní kritik, který hned všechny myšlenky skepticky odstřelí. Jako myšlenky bláznivé, neproveditelné, neoriginální, hloupé atd. Na tom ale v první fázi hledání nápadů nezáleží a kritika je potřeba vypnout jako při jakékoliv jiné kreativní činnosti. I věci, které se na první pohled zdají nesmyslné, mohou být základem budoucího úspěšného řešení,
připomínají totiž Ivana Svobodová a Michal Andera.
A také upozorňují na další okolnost, kterou je třeba mít na zřeteli: podnikatelský nápad by se neměl zaměňovat s podnikatelskou příležitostí. Nápad může být zajímavý a zlepšovat náš život, ale abychom mohli mluvit o podnikatelské příležitosti, musíme být schopni na jeho základě vybudovat firmu, která si na sebe vydělá,
dodávají.
ČLÁNKY DO MAILU