Většina podnikatelů využívá k podnikání osobní automobil. To, že se jedná o majetek, který se k podnikání běžně využívá, je téměř nezpochybnitelné. Využívání automobilu s sebou však přináší některé specifické situace. Například v případě, kdy je vozidlo využíváno k soukromé spotřebě nebo jej mohou využívat zaměstnanci.
Co se dozvíte v článku
Jak se mohou uplatňovat náklady na provoz auta?
V případě využívání vozidla mají podnikatelé na výběr z více možností, jak k těmto vozidlům uplatňovat náklady na jejich provoz. Podnikatelé mohou volit mezi paušálními výdaji na dopravu, uplatňováním skutečných výdajů souvisejících s provozem vozidla nebo uplatňováním náhrad výdajů za použití vozidla.
Pokud se podnikatelé rozhodnou, že budou uplatňovat skutečné výdaje související s provozem vozidla, zahrnují pak tyto náklady běžné výdaje, jako jsou spotřebované pohonné hmoty a režijní materiál, pojistné, náklady související s opravou vozidla, výdaje za parkovné anebo dálniční známky. Do nákladů se potom zahrnují i poplatky vyplývající ze zákonných povinností, jako je například poplatek za pravidelné technické prohlídky, případně silniční daň. Součástí nákladů jsou také odpisy hmotného majetku.
Paušální výdaj na dopravu
Pokud podnikatelé nechtějí uplatňovat skutečné výdaje, umožňuje jim zákon o daních z příjmů uplatňovat tzv. výdajový paušál na dopravu. Pokud jej podnikatelé uplatní, mohou si za každý kalendářní měsíc, ve kterém využívají vozidlo k podnikání, uplatnit částku 5000 Kč jako daňově uznatelný náklad. Pokud je vozidlo využíváno k podnikání jen částečně, musí se tento paušál krátit a podnikatelé mohou uplatnit pouze 4000 Kč za kalendářní měsíc, ve kterém je vozidlo využíváno, a to bez ohledu na poměr, v jakém je vozidlo využíváno.
Pokud bude uplatněn výdajový paušál na dopravu, nemusí podnikatelé prokazovat využívání vozidla účetními doklady ani knihou jízd. To ovšem platí pouze pro účely zákona o daních z příjmů. Zpozornit by měli zejména plátci DPH, kteří musí vést evidenci pro účely uplatňování nároku na odpočet DPH.
Náhrada za použití vozidla
Podnikatelé mají však více možností, jak náklady související s provozem vozidla uplatňovat. Pokud například využívá zaměstnance vozidlo při pracovní cestě nebo podnikatel využívá své soukromé vozidlo pro pracovní účely, může uplatňovat cestovní náhrady.
Pokud má podnikatel auto zařazené v obchodním majetku, nemůže u tohoto majetku uplatnit odpisy ani ostatní náklady, ale může uplatňovat náhrady za použití vozidla. Náhrada se potom skládá ze základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty.
Jako podklad pro stanovení náhrad se použije evidence – například kniha jízd – a náhrada se vypočítá v návaznosti na počet ujetých kilometrů souvisejících s ekonomickou činností. Sazby cestovních náhrad jsou stanoveny Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím vyhlášky, která se zpravidla zkraje roku aktualizuje. Pokud v průběhu roku dojde například k rapidnímu zvýšení cen pohonných hmot, může být vyhláška aktualizována i v průběhu roku.
Musím vést knihu jízd?
Pokud se podnikatelé rozhodnou uplatňovat skutečné výdaje související s provozem vozidla, musí o tomto vést evidence. Zákon o daních z příjmů potom stanovuje, že za daňově uznatelné výdaje se považují „(náklady) pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cesty spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak“. Dále je však v zákoně uvedeno, že pokud se jedná o vozidlo, které není zahrnuto do obchodního majetku, může poplatník uplatnit výši sazby základní náhrady do maximální výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
Pokud by se jednalo o vozidlo, které součástí obchodního majetku není, ale dříve bylo „nebo bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního leasingu uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů a u silničního motorového vozidla užívaného na základě smlouvy o výpůjčce, s výjimkou smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, nebo smlouvy o výprose, ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty“. U takového vozidla tak mohou podnikatelé využít pouze náklady na spotřebované pohonné hmoty.
Podnikatelé jsou při uplatňování skutečných výdajů na provoz vozidla povinni prokázat výdaje na pohonné hmoty a související náklady a k těmto nákladům vést evidenci jízd. Správce daně tak vydal v rámci pokynu GFŘ D-22 informace, jaké údaje má kniha jízd obsahovat.
Kniha jízd tak musí být vedena minimálně v rozsahu informací o datu jízdy, jejím účelu a cíli. Dále musí kniha jízd obsahovat informace o počtu ujetých kilometrů, stavu ujetých kilometrů k 1. 1. a 31. 12. kalendářního roku a označení vozidla. Dále musí být uvedena informace, zda se jedná o soukromou či pracovní cestu.
Použití vozidla k jiným než pracovním účelům
Pokud podnikatelé používají vozidlo i k jiným účelům než těm, které souvisí s ekonomickou činností podnikatele, stávají se náklady související s provozem vozidla daňově uznatelné pouze částečně. V takovém případě jsou tak podnikatelé povinni náklady související s provozem vozidla krátit, a to například v poměru počtu ujetých kilometrů k soukromým a pracovním účelům. Pokud tedy podnikatel využívá vozidlo z 50 % k soukromým a z 50 % k pracovním účelům, za daňově uznatelný náklad se uplatní pouze ½ nákladů souvisejících s provozem vozidla. To však neplatí v případě odpisů majetku.
ČLÁNKY DO MAILU