Jak je to s autorskými právy u díla vytvořeného zaměstnanci?

Oprávnění zaměstnavatele k dílu

Už z významu samotného pojmu vyplývá, že zaměstnavatel má k zaměstnaneckému dílu určitá oprávnění. Jedná se o majetková práva k dílu, která jsou na rozdíl od osobnostních práv převoditelná na třetí osoby. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu tím zůstávají nedotčena. V rámci osobnostních práv je autor oprávněn si osobovat své autorství k dílu, a to včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při jeho zveřejnění či jiném užití. Do osobnostních práv k zaměstnaneckému dílu spadá i právo autora na nedotknutelnost díla. Naopak mezi majetková práva zaměstnavatele patří např. právo dílo užít či právo na autorskou odměnu. To znamená, že zaměstnavatel může prostřednictvím licenční smlouvy třetím osobám poskytnout oprávnění dílo užívat a v rámci licenční smlouvy sjednat i výši autorské odměny. 

Čtěte také: Odpovědnost zaměstnance za škodu. Kdy a jak ji můžeme uplatňovat?

V rámci výkonu majetkových práv je zaměstnavatel oprávněn dílo jak poskytnout třetím osobám prostřednictvím licence (např. výhradní či nevýhradní), tak je na ně i převést. Převést majetková práva na třetí osobu však půjde jen se souhlasem autora, ledaže se jedná o převod obchodního závodu. Z toho důvodu bude při sjednávání pracovněprávního poměru se zaměstnancem vhodné tento souhlas zahrnout do pracovní smlouvy.

Do osobnostních práv autora k zaměstnaneckému dílu dále spadá také právo rozhodnout o jeho zveřejnění, jakož i výše zmiňované právo na nedotknutelnost díla. Právem na nedotknutelnost díla je myšleno, že bez svolení autora nemůže nikdo do díla zasahovat (např. zařadit je do souborného díla, spojit s jiným dílem, změnit, zpracovat apod.). Podle autorského zákona se však uplatní právní domněnka, která stanoví, že vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil k jeho zveřejnění, úpravám, zpracování (včetně překladu), spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby jej uváděl na veřejnost pod svým jménem. To vše za předpokladu, že nebude mezi stranami ujednáno jinak (např. v pracovní smlouvě).

Mohlo by vás zaujmout: Ukradli jste logo nebo fotku pro firemní účely? Autorovi zaplatíte dvojnásobek

Jelikož lze předpokládat, že výkon majetkových práv k zaměstnaneckému dílu bude pro zaměstnavatele důležitý, bude tak vhodné souhlas autora s nakládáním se zaměstnaneckým dílem výslovně zahrnout do pracovní smlouvy. Přesto, že zákon tato práva zaměstnavateli garantuje na základě výše uvedené právní domněnky, mohou v budoucnu vždy nastat okolnosti, kdy se zaměstnanec pokusí tuto domněnku vyvrátit a prokázat opak. Pokud však bude jeho souhlas výslovně zakotven ve smlouvě, nepůjde již o pouhou (vyvratitelnou) právní domněnku, nýbrž o prokazatelnou skutečnost, proti níž nebude možné cokoliv namítat.

Podle autorského zákona se rovněž uplatní domněnka autorova souhlasu s dokončením (nehotového) zaměstnaneckého díla zaměstnavatelem pro případy, kdy jeho právní vztah se zaměstnavatelem skončí před dokončením díla. Jedná se rovněž o praktickou zákonnou konstrukci, která umožňuje zaměstnavateli se zaměstnaneckým dílem nadále pracovat, bez ohledu na organizační změny ve společnosti, které mohou být relativně časté.

Počítačový program a databáze 

Podle autorského zákona se uplatní zákonná fikce, na jejímž základě se počítačové programy, databáze a kartografická díla považují za zaměstnanecká díla i v případě, že jsou vytvořena na objednávku (např. na základě smlouvy o dílo), přičemž objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Pro tyto druhy autorských děl nastavil zákonodárce o něco širší mantinely, které jsou výhodné především pro objednatele, s ohledem na automatický přechod majetkových práv přímo ze zákona. Režim zaměstnaneckého díla se zde však uplatní jen v případě, že zhotovitelem díla na objednávku bude samotný autor (fyzická osoba). Pokud by byla zhotovitelem právnická osoba, půjde o standardní smlouvu o dílo.

Čtěte také: Zaměstnanec s vlastním notebookem. Pohodlnost, ale i nebezpečí

Právo na dorovnání

Neujednají-li si strany odlišné podmínky, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na dodatečnou odměnu (tzv. právo na dorovnání), jestliže se mzda vyplacená autorovi dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu zaměstnavatelem. Výše dodatečné odměny zaměstnance se posuzuje individuálně, s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu, musí však být ve vztahu k daným okolnostem vždy přiměřená. V případě, že zaměstnavatel ze zaměstnaneckého díla očekává značně vysoké zisky, je jistě nasnadě si případnou výši dodatečné odměny autora určitým způsobem dopředu smluvně omezit, popřípadě zcela vyloučit. 

Závěr

Autorský zákon poskytuje relativně ucelenou úpravu zaměstnaneckých děl. Důležité tedy je především být dostatečně obeznámen se základními právy a povinnostmi plynoucími z úpravy autorského zákona a nečinit tak zbytečné přešlapy, které by mohly vést k nežádoucím sporům, nebo dokonce škodám. To platí jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.