V rámci podnikání se podnikatelé mohou setkat se dvěma typy sankcí a úroků z prodlení, případně jiných obdobných plnění. Pokutu pak mohou podnikatelé buď dostat, anebo udělit, například svému odběrateli za nesplnění podmínek. Pokud se jedná o nákladovou sankci, ta se potom může dělit na sankce smluvní (tj. mezi odběrateli a dodavateli) a dále na ty nesmluvní – typicky vůči veřejným orgánům.
Co se dozvíte v článku
Nákladové sankce v účetnictví – smluvní
Pro účtování o nákladových sankcích, konkrétně potom smluvních pokut a úroků z prodlení, se používá nákladový účet provozních nákladů – 544 – smluvní pokuty a úroky z prodlení. Jedná se o takové smluvní pokuty a jiné sankce, které plynou z porušení smluvených podmínek. Velmi často se jedná například o úrok z prodlení v důsledku pozdně uhrazené faktury, pozdní dodávky sjednaného zboží nebo služeb nebo o další smluvní pokuty plynoucí z uzavřené smlouvy.
Nákladovými sankcemi se zabývají České účetní standardy – konkrétně potom ČÚS č. 019 – náklady a výnosy, který stanovuje, že o smluvních pokutách a úrocích z prodlení se účtuje v okamžiku jejich vzniku, a to bez ohledu na jejich uhrazení. Je tedy zapotřebí dodržovat akruální princip – tedy věcnou a časovou souvislost zaúčtování příslušného nákladu.
Nákladové sankce v účetnictví – nesmluvní
Podnikatel však může dostat i tzv. nesmluvní sankci – například pokutu, úrok z prodlení nebo jiné obdobné plnění. O těchto pokutách se účtuje na nákladovém účtu provozních nákladů – 545 – ostatní pokuty a penále. Běžně jsou zde potom účtovány úroky z prodlení v důsledku pozdní úhrady daně, pokuty ze strany správce daně, pokuty od okresní správy sociálního zabezpečení nebo zdravotních pojišťoven, pokuty od celního úřadu nebo městských úřadů.
V účetnictví je tento nákladový účet běžně považován za tzv. „nedaňový“ účet pokut a penále. Běžně se totiž nejedná o daňový náklad.
Daňová uznatelnost smluvních nákladových sankcí
V rámci ověřování nákladových účtů při účetní závěrce a následného sestavování daňového přiznání je nutné testovat, zda došlo či nedošlo k uhrazení nákladových smluvních sankcí. Zákon o daních z příjmů stanovuje, že pokud nejsou ke konci účetního období tyto smluvní pokuty a úroky z prodlení uhrazeny, musí být o hodnotu těchto neuhrazených nákladových smluvních sankcí zvýšen základ daně.
Konkrétní právní úprava je potom obsažena v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP, který stanovuje „smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny“.
Ke zvýšení základu daně pak dojde prostřednictvím úprav základu daně na řádku 40 (nedaňové náklady). Jakmile však dojde k úhradě těchto nákladových sankcí, které byly v minulém období předmětem zvyšování základu daně, může se o tyto snížit základ daně prostřednictvím úprav v daňovém přiznání na řádku 112.
Daňová uznatelnost nesmluvních nákladových sankcí
Zákon o daních z příjmů taxativně vymezuje, co se nepovažuje za náklady (výdaje) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. Mezi tyto patří zejména „penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu“.
Tyto úroky z prodlení, penále a pokuty, případně jiné peněžité tresty, jsou vylučovány při sestavování daňového přiznání na řádku 40 a zvyšuje se tím tak základ daně.
Výnosové sankce a jejich zahrnování do základu daně
Pro účtování o výnosových sankcích se používá výnosový účet 644 – smluvní penále a úroky z prodlení – tedy obdoba nákladového účtu pro účtování o smluvních sankcích. Stejně tak jako při účtování o nákladech se o těchto typech výnosových pokut účtuje v okamžiku jejich vzniku bez ohledu na úhradu. Zachycují se zde penále, která uplatňuje podnikatel (účetní jednotka) vůči třetím stranám.
Pro účely daně z příjmů je zapotřebí hlídat úhradu těchto výnosových sankcí. Pokud nedojde k úhradě do konce účetního období, sníží se základ daně, a to úpravou základu daně prostřednictvím řádku 111 daňového přiznání. Pokud následně dojde k úhradě výnosových sankcí, které byly předmětem snížení základu daně, zvýší se základ daně o tyto uhrazené smluvní sankce prostřednictvím řádku 30 daňového přiznání.
ČLÁNKY DO MAILU