Jak je to s daňovým zvýhodněním na děti při ukončení studia?

Další omezení, se kterým se setkáváme při uplatňování daňového zvýhodnění, je, že nárok na daňový bonus vzniká v tom zdaňovacím období, ve kterém má poplatník příjmy ze zaměstnání nebo příjmy ze samostatně výdělečné činnosti ve výši šestinásobku minimální mzdy (ročně). Pro posouzení této hranice se nepřihlíží k příjmům osvobozeným a k příjmům, z nichž je daň vybíraná srážkou, a dále k příjmům vyňatých ze zdanění.

V případě, že je dítěti přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Kdo je považován za vyživované dítě

Zákon o daních z příjmů vymezuje, kdo je považovaný za vyživované dítě pro účely tohoto zákona. Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči nahrazující péči rodičů. Za vyživované dítě je také považován vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, na základě nichž by mohlo být daňové zvýhodnění uplatněno. Za vyživované dítě se též považuje dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči.

Výše uvedené osoby, které jsou považovány za vyživované dítě, musí dále být:

Nezletilým dítětem,

Zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, pokud mu nebyl přiznán invalidní důchod třetího stupně, a toto dítě se:

• Soustavně připravuje na budoucí povolání,
• Nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost z důvodu úrazu nebo nemoci
• Není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

Další omezení pro uplatnění daňového zvýhodnění

Pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit pouze jeden z nich, a to v daném zdaňovacím období nebo v kalendářním měsíci. Pokud poplatník vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo v několika kalendářních měsících, poskytuje se daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit již pro kalendářní měsíc, ve kterém se dítě narodilo. Daňové zvýhodnění lze také uplatnit již v tom kalendářním měsíci, ve kterém dítě začalo vykonávat soustavnou přípravu na budoucí povolání anebo ve kterém bylo dítě osvojeno, případně převzato do péče nahrazující péči rodičů.

Zákon o daních z příjmů také definuje tzv. dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost, který nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění.

Daňové zvýhodnění nelze uplatnit na dítě zletilé, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Daňové zvýhodnění a studium

Daňové uplatnění lze využít u studentů středních škol od prvního dne školního roku nebo ode dne uvedeného v rozhodnutí o přijetí na střední školu. V případě vysokoškoláků nárok vzniká zápisem ke studiu. Nárok na daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, ve kterém došlo k započetí plnění studijních povinností.

Zákon o státní sociální podpoře definuje, kdo je považován za nezaopatřené dítě a co je rozuměno soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání. Pro jednotlivé typy budoucí přípravy potom definuje také časové úseky, dle kterých lze uplatnit nárok na daňové zvýhodnění.

V případě soustavné přípravy na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku. Za soustavnou přípravu se však považuje také:

• Doba od skončení výuky v jednom školním roce do začátku následujícího školního roku (v případě pokračování bez přerušení)
• Doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období vyučovacího školního roku
• Doba školních prázdnin bezprostředně navazující po ukončení studia

Dobu školních prázdnin však nelze považovat za soustavnou přípravu, pokud dítě po celý kalendářní měsíc vykonávalo výdělečnou činnost, příp. mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti. To ovšem neplatí v případě, že se dítě stalo studentem vysoké školy.

U studentů vysokých škol je soustavná příprava na budoucí povolání započata nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

Za dobu soustavné přípravy se však považuje také doba od ukončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy za předpokladu, že pokračuje bez přerušení. Za soustavnou přípravu se považuje i kalendářní měsíc, ve kterém dítě řádně ukončilo studium, a dále měsíc následující, pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost nebo nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Za dobu soustavné přípravy se považuje i doba mezi ukončením studia na vysoké škole a bezprostředním nástupem na další vysokou školu. Za dobu soustavné přípravy se považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.