V zákoně o DPH najdeme mimo standardních režimů uplatňování DPH také zvláštní režimy, a to pro obchodníky s použitým zbožím nebo pro cestovní služby a investiční zlato. Pokud totiž provozuji takovou činnost, při které obchoduji s použitým zbožím – typicky se jedná o autobazary, starožitnosti atp. – nezatěžuje se celková inkasovaná (prodejní) cena daní, ale pouze přirážka, kterou obchodník z daného prodeje získá. Pokud zboží obchodované ve zvláštním režimu nakoupíte, nemáte z tohoto nákupu nárok na odpočet DPH.
Kdy je možné použít režim pro obchodníky s použitým zbožím?
Zákon o DPH definuje základní pojmy související se zvláštním režimem. Do zvláštního režimu se totiž mimo použité zboží řadí také umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti. Za použité zboží se pak považuje takové, které je určeno k dalšímu použití, a to buď v nezměněném stavu, nebo po opravě. Mezi použité zboží se však neřadí drahé kovy a drahokamy. Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti jsou definovány v příloze číslo 2 zákona.
Za obchodníka s použitým zbožím je považován plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci své ekonomické činnosti nakupuje použité zboží, umělecké předměty a starožitnosti, a to za účelem jejich dalšího prodeje. Obchodník tyto transakce provádí na vlastní účet nebo účet jiné osoby, pakliže jí náleží odměna.
Zvláštní režim pak může obchodník použít v případě, že vykupuje zboží od
- osoby nepovinné k dani, (tj. nepodnikatel),
- osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátce (podnikatel neplátce DPH),
- osvobozené osoby, která není plátcem,
- jiné osoby povinné k dani, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně podle § 62 nebo obdobně platného předpisu jiného členského státu,
- jiného obchodníka, pokud byl při dodání tohoto zboží jiným obchodníkem použit zvláštní režim.
Jak se zdaňuje prodej použitého zboží?
Zatímco při běžných transakcích je ve většině případů prodejní cena celkem rozdělena na základ daně a daň, při zvláštním režimu s použitým zbožím tomu tak není. V případě použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou dané komodity. Výsledek tohoto výpočtu je považován za přirážku, ze které je vyčísleno DPH „shora“. Pokud by byl výsledek výpočtu záporný, tj. nákupní cena by byla vyšší než prodejní, výsledná daň by byla nula. Za prodejní cenu je považována úplata, která má být nebo by měla být přijata realizací obchodu. Součástí prodejní ceny jsou veškeré vedlejší náklady, jako je balné, přeprava, pojištění, daně a cla.
Pokud obchodník realizuje obchody ve zvláštním režimu, musí režimu uzpůsobit náležitosti daňových dokladů. Na daňovém dokladu musí být uvedena informace o tom, že zboží je v tomto režimu obchodováno, a to jako „zvláštní režim – použité zboží“, příp. „zvláštní režim – umělecká díla“ nebo „zvláštní režim – sběratelské předměty a starožitnosti“. Na daňovém dokladu také nesmí být vyčíslena daň týkající se přirážky. To ovšem neplatí v případě prodeje použitého motorového vozidla pro osobu se zdravotním postižením.
Obchodník s použitým zbožím může stanovit přirážku souhrnně za zdaňovací období. V takovém případě musí vést evidenci dle příslušných sazeb daně. Jednotková pořizovací cena zboží však nesmí přesáhnout 1 000 Kč. Pakliže jsou splněny podmínky, stanoví se přirážka souhrnně za zdaňovací období jako celkový rozdíl prodejních a pořizovacích cen. Způsob stanovení přirážky nemůže obchodník měnit. Podle zvoleného postupu musí postupovat v průběhu celého zdaňovacího období.
Kdy nelze použít zvláštní režim?
Zvláštní režim nelze použít v případě, že při pořízení zboží byl uplatněn nárok na odpočet daně. Také nelze použít zvláštní režim, pokud se jedná o dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského státu.
Obchodník s použitým zbožím může v rámci své činnosti používat jak běžný režim, tak zvláštní režim. O tomto musí vést patřičnou evidenci.
Příklad
Obchodník s použitým zbožím vykoupil od nepodnikající fyzické osoby použité vozidlo za cenu 100 000 Kč. Následně došlo k jeho prodeji, a to za 140 000 Kč. Jiné náklady související s prodejem obchodník neevidoval.
Přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou, tj. 140 000 – 100 000 = 40 000 Kč. Z výsledné přirážky se následně vypočítá hodnota DPH "shora"jako 40 000 – (40 000 : 1,21) = 6 942,15 Kč.