Jak jsem radil na finančním úřadě aneb co dělat, když uděláte v přiznání chybu

Kdo nevyužívá služeb daňového poradce, měl by mít daňové přiznání již podané. Že jste všechno zvládli včas vyřídit, však ještě neznamená, že máte již od daní “pokoj”. Sám jsem se o tom přesvědčil minulý týden. Může se totiž stát, že se vám nyní ozvou z finančního úřadu a řeknou vám, že jste udělali v přiznání chybu. V mém případě se sice nakonec ukázalo, že chybu jsem neudělal já, nýbrž úřednice, obecně se ale samozřejmě může stát, že se vám do přiznání nějaká chybička vloudí. Stejně tak se ale může stát, že na chybu přijdete i vy sami. V závislosti na druhu chyby pak musíte, či můžete podat dodatečné daňové přiznání.

Jak chyboval finanční úřad místo mě

Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek

Z principu nezvedám rád skrytá čísla a ne jinak tomu bylo minulý týden po ránu. Do několika minut však následovala SMS, ve které bylo uvedeno, že se mám ozvat na finanční úřad a že mám daňové přiznání komplet špatně spočítané. Přiznám se, že mě zpráva zaskočila, jelikož jsem přiznání konzultoval i s daňovými odborníky a ti mě ujistili, že mám vše v pořádku. Vyrazil jsem nicméně na úřad, abych zjistil, kde je problém.

Už ve dveřích do kanceláře mě paní úřednice překvapivě správně vyhodnotila jako pana Morávka a začala hledat mé daňové přiznání. Možná ještě větší šok, než jsem měl z toho, že už od pohledu vypadám jako pan Morávek, byl, že paní úřednice začala pátrat po mém daňovém přiznání v papírech. Přiznání jsem totiž podával elektronicky. Jak jsem se následně dozvěděl, přiznání se sice podává elektronicky, avšak na úřadě se stejně tiskne a zpracovává v papírově podobě. Při pohledu na obrazovky počítače úřednic jsem si navíc vzpomněl na mé počítačové začátky a MS DOS. Právě takto totiž vypadal daňový program, ve kterém musí úřednice pracovat.

Po chvilce hledání již měla paní přiznání v ruce a vítězoslavně mi začala ukazovat mé chyby. Problém měl spočívat v tom, že jsem některé autorské honoráře, které mi byly zdaněny srážkovou daní, zdanil podle paragrafu 7 zákona o daních z příjmů, tedy jako příjmy ze samostatné činnosti. Odolal jsem však tlaku paní úřednice, abych příjmy přeřadil pod paragraf 6, a vysvětloval jí, co zákon v tomto roce (respektive pro zdaňovací období 2014) pro autorské honoráře a srážkovou daň určuje. Paní ale neméně vehementně trvala na svém a dostali jsme se tak do patové situace. Naštěstí si paní úřednice rozhodla požádat o radu „přítele na telefonu“, vzala přiznání a šla se zeptat do vedlejší kanceláře, jak se to tedy s autorskými honoráři má.

Mezitím jsme se s její kolegyní podívali do zákona, který mi dával za pravdu. Za pravdu mi následně dala i má berní úřednice, která se vrátila z vedlejší kanceláře se stejnou informací. Následovala omluva a poděkování, že jsem věc upřesnil. Chvilku jsme si pak popovídali o neustálých změnách v daňovém systému a o tom, že i úřednice to rozhodně nemají lehké. Odcházel jsem tak nakonec s dobrým pocitem, že jsem chybu neudělal a že jsem mohl přispět k edukaci finanční správy.

Co dělat, když zaplatíte nižší daň

Samozřejmě se ale může stát, že se vám finanční úřad ozve, že jste udělali chybu a že jste ji skutečně udělali. Stejně tak můžete na chybu přijít sami. Následný postup se pak odvíjí od toho, o jakou chybu se jedná. Pokud zjistíte, že daň má být vyšší než poslední známá daň (daň uvedená v daňovém přiznání), musíte podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste to zjistili, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani. Daní se pro účely daňového řádu rozumí ne jenom daň (čili peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek), ale i daňový odpočet u DPH, daňovou ztrátu u daně z příjmů nebo i jiný způsob zdanění a příslušenství daně (např. úroky, penále atd.), vysvětlil pro server Podnikatel.cz Jan Molín, daňový analytik společnosti MIVO.



Povinnost podat dodatečné daňové přiznání tak vzniká daňovému subjektu nejen v případech zvyšování daně samotné, ale i v případech, kdy zjistí, že daňová ztráta, popř. nadměrný odpočet má být nižší oproti poslední známé dani. Z částky dodatečně přiznané daně pak musíte zaplatit úrok z prodlení dle ustanovení § 252 daňového řádu. Úrok se počítá za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni splatnosti až do dne platby včetně, nejdéle však po dobu pěti let a jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Aktuální výše repo sazby je 0,05. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 14,05 % ročně. Úrok do 200 Kč se nevyměřuje. Například při dodatečné daňové povinnosti 1000 Kč by byl roční úrok z prodlení ve výši 140,50 Kč, tedy 0,38 Kč za den prodlení, upřesnila daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.


V případě, že podáte dodatečné přiznání po stanovené subjektivní lhůtě (tj. konec měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke zjištění, které má za následek změnu, resp. zvýšení daně), a toto zpoždění bude delší než pět pracovních dnů, zaplatíte ještě další sankci, kterou je pokuta za pozdní podání dodatečného daňového přiznání dle ustanovení § 250 daňového řádu. Pokuta se počítá za každý den prodlení ve výši:


• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,

• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.


Minimální částka pokuty je 500 Kč, maximální pak 300 000 Kč.



Pokud by dodatečné daňové přiznání nebylo podáno a rozdíl na dani by zjistil správce daně v doměřovacím řízení z moci úřední, tj. na základě provedené kontroly, zaplatíte kromě úroku z prodlení ještě další sankci, a tou je dle ustanovení § 252 daňového řádu penále z částky doměřené daně ve výši:


• 20 %, je-li daň zvyšována,
• 20 %, je-li snižován daňový odpočet,

• 1 %, je-li snižována daňová ztráta.



Dále bychom chtěli upozornit i na to, že pokud má daňový subjekt povinnost podávat daňová přiznání elektronicky přes datovou schránku, musí takto postupovat i v případě podání dodatečných daňových přiznání. Jinak mu hrozí pokuta dle ustanovení § 247a odst. 2 daňového řádu, pokud učinil podání jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky, a to ve výši 2000 Kč, upozornil Jan Molín.



Nově můžete požádat o prominutí penále

Na rozdíl od předchozích let se však pokutám můžete vyhnout. S účinností od 1. ledna 2015 je totiž možné požádat správce daně o individuální prominutí příslušenství daně (tj. penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky daně), a to za podmínek uvedených v ustanoveních § 259a a § 259b daňového řádu. Prominout bude možné ale jen vzniklý úrok od 1. ledna 2015 a penále, které bylo oznámeno platebním výměrem vydaným od 1. ledna 2015, bez ohledu na zdaňovací období, ke kterému se daň vztahuje, dodal Jan Molín ze společnosti MIVO.

Co dělat, když jste daň přeplatili

Jestliže naopak zjistíte chybu, která vám daňovou povinnost zvýšila, můžete podat dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste tuto skutečnost zjistili. O přeplatek je ovšem nutné zažádat. Přeplatek FÚ vrátí do 30 dnů. Lhůta se počítá od posledního dne, kdy mělo být přiznání podáno. Pokud tak například bylo v říjnu zjištěno, že daňová povinnost měla být jiná, do konce listopadu mělo být podáno dodatečné daňové přiznání a do konce prosince má FÚ vrátit vyžádaný přeplatek, uzavřela Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.