Jak jsem za 2 roky v Asii ztrojnásobil mé podnikání

13. 6. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V lednu roku 2015 jsem odletěl za sluncem a teplem do jihovýchodní Asie, našel si tu přítelkyni i nový domov. A nejen to.

Zprvu jsem měl strach, jak se to bude slučovat s mým podnikáním, ale tenkrát jsem ještě netušil, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě a že své podnikání do 2 let ztrojnásobím.

Kdo jsem

Věnuji se výkonové reklamě na Facebooku. Již 6 let. Pomáhám podnikatelům se správou kampaní, s doplněním vzděláním nebo přímo exekucí a optimalizací kampaní. Založil jsem také vzdělávací projekt Modrá krev, který už po roce většina považuje za špičku v oboru.

Věřím, že velkou zásluhu na mém úspěchu mělo právě prostředí a podmínky, které jsem si vytvořil. Ať už o podobné cestě do zahraničí teprve uvažujete nebo se na ni už chystáte, snad v mém příběhu najdete inspiraci.

Popisuji v něm několik pravidel, která jsem si nestanovil sám podle nějaké chytré knížky, ale ke kterým jsem se postupně dopracoval.

Čtěte také: Neříkejte všem poptávkám „ano“. Vytvořte si seznam věcí, které nebudete dělat

Až do 16:00 mi nikdo nevolá a nepíše

Vstávám většinou před 7 ráno. V ČR je hluboká noc a první e-maily a notifikace Facebooku začnou chodit až v mých odpoledních hodinách.

Většina z nás je nejproduktivnější právě brzy ráno a měli bychom tento čas věnovat tomu nejdůležitějšímu. Přesto se dostává většina lidí do kolotoče ranních e-mailů a porad. Zatímco v ČR bych byl odkázán na svou pevnou vůli (a tu nemám), zde maximálně vyřídím e-maily z předchozího dne, na které však nereaguji a nedostávám se do časové smyčky.

Mám tak čas se věnovat projektům bez vyrušování. A když potřebuji mluvit s klientem, tak využiji nástroje Calendly, díky němuž si může klient vybrat termín hovoru až 14 dní dopředu, ale jen z určitých časových intervalů, které se automaticky uzavírají podle Google kalendáře.

Má však k dispozici na výběr pouze dopolední hodiny. Nestane se tedy, že bych musel s klientem mluvit v pátek v 10 večer.

Pracuji max. 5 hodin denně, 4 dny v týdnu

Nezáleží na tom, jak dlouho pracujete, ale co během té doby uděláte.Chce-li freelancer vydělat více peněz, má 3 možnosti. Zvýšit hodinovku, více pracovat nebo zvýšit hodnotu své práce. Avšak pouze zvýšením hodnoty práce není čas strávený prací přímo úměrný zvýšení obratu. Může pracovat celé dny a nevydělat ani korunu.

Před 2 lety jsem byl na vše sám. Dělal jsem si grafiku, stavěl web, řešil účetnictví, korekturu apod. Dnes již mám kolem sebe tým lidí, kterému můžu outsourcovat úkoly, které se mi nechtějí dělat a ve kterých jsou lepší než já. Při hledání softwaru jsem se zajímal o levná řešení, nejlépe ta zdarma. Soustředil jsem se na ušetření peněz namísto zvýšení obratu. Do téhle smyčky se v začátcích dostane asi každý.

Avšak už jsem pochopil, že profesionální nástroje mi šetří čas, který můžu strávit s rodinou nebo přáteli a násobí přivedené obraty.

Středy mám vyhrazené jen pro sebe. Zajdu si na dobrý oběd, masáž, pedikuru, k holiči. Prostě si udělám radost. Víkendy dělám radost mé přítelkyni a práce se skoro nedotknu. Díky tomu se už nemůžu dočkat pondělí a stejnou produktivitu práce mám i ve čtvrtek. Rozhodně toho udělám tímto způsobem více, než kdybych pracoval 7 dní v týdnu, 14 hodin denně, tak jak to učí hrdina všech podnikatelů – Gary Vaynerchuck.

Jsem plný energie 365 dní v roce

Podnebí určitě také přispělo k mému mentálnímu zdraví. Kalhoty či mikinu už znám jen z obrázků a občasných návštěv Evropy a sluneční svit je zde konstantní.

Žádné pochmurné studené zimní večery a ospalá rána. Každý den můj mozek pracuje na plno a vyhodnocuje všechny příležitosti, které pak převádím do mého podnikání.

Volný čas navíc můžu strávit, tak jak si přeji a nemusím se řídit podle ročních období.

Čtěte také: V tuktuku jsme procestovali Srí Lanku, zažili dobrodružství a u toho pracovali

Pivko maximálně k večeři

Jakkoliv jsou párty do noci a alkohol v ČR naprosto běžnou součástí životů, tak v Asii to rozhodně neplatí. Určitě nevypiji více jak 3 malá piva za týden.

Jediným tvrdým alkoholem v mém domě je flaška slivovice, kterou piji, když sním něco fakt ostrého a nesedne mi to. To, co většina lidí vypije za jeden páteční večer u večeře, tak já nevypiji ani za měsíc.

A co digitální nomádství?

O tom, kde žiji, moc nemluvím, protože lidé si myslí, že pracuji někde z lehátka s kokosem v ruce. Tyto nesmysly bohužel podporuje spousta nomádů z celého světa svými příspěvky na Instagramu a Facebooku.

Mladí lidé, kteří dají výpověď v práci a vydali se cestovat. Protože nic moc neumí, ve své zemi by si nevydělali ani na nájem. Přesunou se do Thajska a tam za $30/den pracují pro klienty z USA a vypráví o svém úžasném životním stylu. V horším případě vymýšlí služby pro další začínající nomády – motivační summity apod.

Ty úspěšné nomády na sociálních sítích moc neuvidíte. Nemají na kraviny čas a nepotřebují ostatním nic dokazovat. Navíc nechtějí spadnout do stejného pytle.Život a práce v zahraničí však přináší i své smutné momenty – odloučení od přátel, rodiny, kultury.

Chcete být travel youtuberem nebo digitálním nomádem? Připadá vám to sexy?

Pozor na to, co si přejete.

Seriál: Komentáře
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

David je zakladatelem portálu Modrákrev.cz, kde učí markeťáky a podnikatele využít naplno Facebook nástrojů k maximalizaci zisku společnosti. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).