Nemyslete na modrého slona! To je známá věta, na které se názorně ukazuje, jak člověk tím více a urputněji na něco myslí, čím více se snaží na to nemyslet. Dá se na ní také ukázat, že mozek moc dobře nevnímá předponu ne-. I přes zákaz, kterým je „ne“ v úvodní větě, na modrého slona myslí. Stejně se soustředí na kousání nehtů při pokynu nekousat si je, na utrácení při větě „neutrácej peníze“, na řvaní při závazku „nekřič na zaměstnance“. A podobně paradoxně to dopadá při milionech jiných zákazů, příkazů, nařízení i rádoby dobře myšlených negativních předsevzetí.
Podobně zajímavou záležitostí je zkušenost, že lidský mozek příliš nerozlišuje, zda se myšlenka vztahuje k realitě nebo fantazii, představě. Odsud plyne síla imaginace a jejího využití v podnikání. A to včetně detailní vizualizace budoucího úspěchu, podoby firmy či produktu, procesu a dalších témat, která souvisejí například s osobností podnikatele. Cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout,
napsal Napoleon Hill ve svém bestselleru Myšlením k bohatství.
Bez koncentrace skáče mysl sem a tam
Avšak běžným stavem mysli je většinou spíše roztěkanost. Někdy se roztěkaná mysl přirovnává ke stromu plnému poskakujících opic. Bez koncentrace a zaměření mysli dochází k přeskakování z jedné myšlenky na druhou, ať už je pozitivní nebo negativní, k vyrušování, kdy pozornost v jednu chvíli upoutá venku projíždějící auto, pak zase smích v kanceláři za stěnou, nová e-mailová zpráva, která se ohlašuje zvukovým signálem, a za chvíli zase zazvonění telefonu, myšlenka na plánovanou dovolenou nebo vzpomínka na minulý víkend, případně první polední zakručení v břiše. I když je třeba soustředit se v práci na to, co se děje tady a teď, mysli nečiní žádné potíže plynule přecházet z přítomnosti do minulosti, pak do budoucnosti a zase zpátky.
Přitom hraje myšlení v podnikání klíčovou roli, vnáší do něj důležité změny a snaha myšlení porozumět je pro podnikatele užitečná. Stejně jako se může vyplatit mít v zásobě nějaké podpůrné techniky, které se na myšlení zaměřují a mohou ho podpořit. Třeba v oblasti zacílení.
Myšlení se dá trénovat
Se způsobem myšlení se spojují mnohé otázky. Třeba: Jak myslí bohatí? Mysl nemá hranic kromě těch, které sami uznáváme. Chudoba i bohatství pocházejí z myšlení,
tvrdí Napoleon Hill. Chcete-li se stát milionářem z ničeho, z nuly, musíte přestat myslet jako chudák,
říká Grant Cardone, mezinárodní byznysový expert a obchodník, v rozhovoru pro server Podnikatel.cz. A dodává, že si to sám vyzkoušel a ověřil.
Čtěte více: Grant Cardone: „Chcete-li být milionářem, musíte přestat myslet jako chudák“
Také se rozvíjejí úvahy, jak myslet pozitivně, kreativně, štíhle, dokonce i bez přemýšlení… Případně jak pochopit a přijmout fakt, že vývojově novější racionální myšlení ovlivňují starší emoce víc, než by možná mnohým podnikatelkám a podnikatelům bylo milé.
Mozek se totiž dá trénovat, způsob myšlení se dá měnit, trénovat a ověřovat. Třeba v roce 2001 vyšla v Harvard Business Revue studie Daniela Golemana, Richarda E. Boyatzise a Annie McKee, odborníků na emoční inteligenci, psychologii, chování organizací a leadership, nazvaná Primal Leadership: The Hidden Driver of Great Performance, zaměřená na leadership v souvislosti s emoční inteligencí. Mimo jiné v ní navrhli prakticky využitelný proces sestávající z pěti částí, který podle nich pomáhá mozku lídra (a nejen jeho), aby se přenastavil směrem k více emočně inteligentnímu myšlení a chování.
Proces začíná u toho, že si lídr (podnikatel, manažer, zaměstnanec…) do největších podrobností představí své ideální já (tedy to, ke kterému směřuje například právě ve své pracovní roli), pak se vrátí ke svému aktuálnímu reálnému já a zjistí, jak ho vidí a prožívají ostatní (spolupracovníci, tým, rodina, přátelé…), nejen on sám nebo ona sama. V dalším kroku si vypracuje taktický plán (akční plán), jak překlenout mezeru mezi ideálním a reálným já, a pak plán uvede do praxe – zkouší, experimentuje, trénuje sám nebo sama sebe. V neposlední řadě si vytvoří tým podporovatelů, kteří ho v jeho či její snaze mohou podpořit.
Myslitel, co má pod kloboukem
Zatímco pětikrokový postup Daniela Golemana, Richarda E. Boyatzise a Annie McKee se zaměřuje především na myšlení o sobě samotném, s mnohem univerzálnějším myšlenkovým postupem přišel už v 80. letech minulého století psycholog a kognitivní vědec Edward de Bono. Odborník na kreativitu vymyslel metodu šesti klobouků přímo jako doporučení „jak myslet“. Tvrdil, že myšlení se dá učit, a jeho metoda spočívá na jednoduchém principu, že myslitel musí hrát různé role, které rozlišují různé aspekty lidského myšlení – například právě již zmíněný aspekt racionální a emocionální. Jednotlivé role odlišuje pomyslným nasazením jinak barevného klobouku na hlavu toho, kdo zrovna myslí. O jakémkoliv zadání či problému se podle něj dá myslet střídavě několika způsoby (jak popisuje v knize Šest klobouků aneb Jak myslet, Argo 1997):
- prostřednictvím čistých faktů a čísel (bílý klobouk),
- přes city, pocity, předtuchy a intuitivně (červený klobouk),
- negativisticky, s důrazem na to, proč to nepůjde (černý klobouk),
- pozitivně, optimisticky a konstruktivně (žlutý klobouk),
- tvůrčím způsobem, provokativně (zelený klobouk),
- s odstupem, prostřednictvím myšlení o myšlení s ostatními klobouky (modrý klobouk).
Každý má sklony k jinému způsobu myšlení. Rozlišení proto vede i k tomu, že se žádný typ myšlení neupřednostňuje a na žádný se také a především nezapomíná.
Všímavost jako klíč ke změně
Aby však bylo možné jakkoliv pracovat s vlastním myšlením, je třeba ho poznat, vnímat, pozorovat, všímat si ho. Je to podobné jako u time managementu – kdo chce řídit svůj čas, musí nejdřív vědět, jak s ním nakládá a do čeho ho každý den investuje. Pozorování tak předchází jakékoliv změně.
Čtěte více: Jak lépe organizovat svůj čas? Čtěte, co doporučují zkušení odborníci
S myšlením je to podobné jako s časem, a proto se i do podnikání dostává koncept všímavosti. Všímavost je vnitřní stav mysli, kdy můžeme pozorovat sami sebe při myšlení a jednání,
objasňuje kouč Doug Silsbee (v knize Všímavý kouč, Maitrea 2012). Všímavost podle něj aktivuje sebeuvědomění – tedy vědomí toho, co se s člověkem v danou chvíli skutečně děje, zda je spokojený, naštvaný, jaké má potřeby, co si myslí a podobně. Nebo že chce říct kolegovi či klientovi něco, co by bylo lepší nechat si pro sebe. Sebeuvědomění nám naopak umožňuje vědomě volit mezi tím, zda říci, či zamlčet tuto myšlenku,
dodává. Je evidentní, jaký vliv může mít všímavost na pracovní vztahy, investice a další oblasti podnikání.
Tip: Cvičení na trénování všímavosti
Stanovte si časové období, ve kterém budete trénovat všímavost. Například od 10 do 11 hodin dopoledne (nebo kdykoliv jindy) se snažte kultivovat svého vnitřního pozorovatele a zachytit všechny své myšlenky, emoce, polohu svého těla, fyziologické procesy, případnou bolest ze špatného sezení, teplotu v místnosti, zvuky, vůně, lidi, kteří vás ovlivňují, činnosti, vyrušení… Vše, co dokážete registrovat, a to do takových detailů, jaké dokážete rozlišit. Pouze to pozorujte, bez hodnocení, bez analýzy.
Všímavost umožňuje rozlišovat. Rozlišovat pocity od faktů nebo pozitivní myšlenky od negativních. Aktuální já (vlastní osobu) od ideálního (chtěného) já. Nebo pouhou představu a touhu od skutečné akce realizované v praxi. Myšlenku, která podporuje cíl nebo záměr, od té, která jde proti němu a naopak ho sráží. Hodnocení od pozorování a popisu. Nebo myšlení, které podnikání prospívá, od toho, které mu škodí. Může také pomoci odhalit vlastní myšlenkové pasti, například přílišné zobecňování či sklon považovat domněnky za fakta. Nebo hluboce zakořeněné individuální názory či předsudky, které v podnikání zbytečně ovlivňují a zužují myšlení, reakce i chování člověka.
ČLÁNKY DO MAILU