Přiznání musí podat i ti, kdo v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně.
Kdo podává přiznání
Ani pro rok 2018 se v oblasti daně z nemovitých věcí nic zásadního nezměnilo. Zákon sice doznal několika změn, jde však vesměs o novinky technického charakteru. I letos tak platí, že daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podávají především poplatníci, kteří v roce 2017 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání se týká i těch, kteří v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu. Poplatníci by neměli zapomínat, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění.
Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Tuto možnost ale má pouze poplatník, který v daném kraji všechny své nemovité věci pozbude. Jestliže někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.
Kdo přiznání podávat nemusí
Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v uplynulých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Kvůli pouhé změně koeficientů, ať už díky novele zákona či vyhlášce obce, přiznání podávat nemusí. Tento přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.
Čtěte také: Jak okresní města (ne)změnila pro rok 2017 koeficienty k dani z nemovitých věcí
Dokdy přiznání podat
Termín pro podání přiznání vyprší ve středu 31. ledna. Kdo se ale opozdí, nemusí se ihned obávat pokuty. Penále totiž začíná nabíhat až od šestého pracovního dne od uplynutí lhůty a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč. Bez rizika pokut tak lze letos přiznání podat ještě 7. února.
Jak na elektronické podání
Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat, zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2018, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání lze také podat přes Daňový portál, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Přiznání podané přes Daňový portál je ale nutné opatřit elektronickým podpisem. Kdo tak neudělá, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.
Na pozoru se ale musí mít ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku. Ti totiž musí podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, a to v požadovaném formátu. Až do loňského roku navíc v případě, kdy toto podnikatel nesplnil, platila automatická pokuta ve výši 2000 Kč. Finanční správa nicméně v létě 2017 upravila seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoli měla být podána elektronicky. U podání, která na seznamu nejsou uvedena, obdrží nově poplatník nejprve od správce daně výzvu, aby je podal elektronicky. Teprve v případě, že svou chybu nenapraví, hrozí mu pokuta za nepodání přiznání. Mezi taková podání patří i daň z nemovitých věcí.
Dokdy daň zaplatit
Pro většinu poplatníků platí, že daň musí uhradit do čtvrtka 31. května. Pokud výše daně překročí hranici 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první se musí uhradit do konce května a druhá do pátku 30. listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají první lhůtu v případě částky nad 5000 korun posunutou na pátek 31. srpna. Druhý termín zůstává na 30. listopadu. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně se poplatníci dozvědí z daňové složenky, kterou bude finanční správa tradičně rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.
Na daň lze využít SIPO
Už dva roky lze daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součástí tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.
Informace o platbě si můžete nechat zaslat e-mailem
Už vloni šlo navíc využít novou službu, jak poplatníci mohou získat informace s údaji pro placení daně. Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Každoročně pak obdrží před splatností první splátky e-mailovou zprávu s kompletními informacemi pro placení daně. Tato informace obsahuje obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na složence, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.
Zájemce o tuto službu odevzdá nejpozději do 15. března 2018 svému správci daně Žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Žádost si můžete už nyní stáhnout na Podnikatel.cz. Stačí ji vyplnit a odeslat na příslušný finanční úřad. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.
Čtěte více: Novinka v daních: Daň z nemovitých věcí bez složenky a e-mailem
Za den splatnosti se považuje den, kdy příslušný finanční úřad obdrží peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 14,50 %. Jak ale uvádí § 253 daňového řádu, úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU