Konkrétně podávají přiznání k dani z nemovitostí ti poplatníci, kteří v loňském roce nabyli nějakou nemovitost. U koho se jen změnily koeficienty, přiznání nepodává2018. Samotná daň se pak platí do konce května.
Kdo podává přiznání
Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Hlavně se jedná o poplatníky, kteří v roce 2018 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i ti, kteří v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu. Pozor na to, že i část budovy nebo inženýrské stavby, je-li dokončená a užívaná, je předmětem zdanění.
Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Tuto možnost ale má pouze poplatník, který v daném kraji už žádnou nemovitou věc nemá. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.
Kdo přiznání podávat nemusí
Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v uplynulých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud například obec zvýšila místní koeficient, poplatníci kvůli tomu přiznání podávat nemusí. Tento přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Přiznání se pak podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, za každý kraj jedno.
Dokdy přiznání podat
Lhůta pro podání přiznání končí ve čtvrtek 31. ledna. Pokud ale poplatník termín nestihne, nemusí se ihned obávat pokuty. Penále totiž začíná nabíhat až od šestého pracovního dne od uplynutí lhůty a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč.
Jak na elektronické podání
Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat, zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2019, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání lze také podat přes Daňový portál, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Kdo ale toto podání neopatří elektronickým podpisem, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.
Ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, zase musí podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, a to v požadovaném formátu. Už od předloňska ale neplatí automatická pokuta 2000 Kč pro ty, kteří přiznání mají podat elektronicky, ale neučiní tak. Správce daně je u daně z nemovitých věcí nejprve vyzve, aby přiznání podali elektronicky. Teprve v případě, že svou chybu nenapraví, hrozí jim pokuta ve výši 2000 Kč.
Dokdy daň zaplatit
Většina poplatníků musí daň zaplatit do pátku 31. května. Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do pondělí 2. prosince. Rozdílné termíny mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří mají první lhůtu v případě částky nad 5000 korun posunutou na pondělí 2. září. Druhý termín zůstává na 2. prosinci. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně se poplatníci dozví z daňové složenky, kterou bude finanční správa opět rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.
Na daň můžete využít SIPO
Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součástí tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.
Informace o platbě si lze nechat zaslat e-mailem
Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Každoročně pak obdrží před splatností první splátky e-mailovou zprávu s kompletními informacemi pro placení daně. Tato informace obsahuje obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na složence, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.
Pokud chce poplatník tuto službu využít, musí nejpozději do půlky března poslat finančnímu úřadu žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Žádost si můžete už nyní stáhnout na Podnikatel.cz. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.
Za den splatnosti se považuje den, kdy příslušný finanční úřad obdrží peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se ale nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, jestliže nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU