Stále ovšem platí, že přiznání podávají jen ti, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Typicky jde o lidi, kteří si loni pořídili nějakou nemovitost.
Co se dozvíte v článku
- Kdo podává přiznání
- Kdo přiznání podávat nemusí
- Dokdy přiznání podat
- Jak na elektronické podání
- Lhůty pro platbu daně
- Daň lze zaplatit přes SIPO
- Video: Placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO
- Informace o platbě si můžete nechat poslat e-mailem
- Zrušily se daňové složenky
- Někde se měnily i koeficienty
Kdo podává přiznání
Základní principy daně z nemovitých věcí zůstaly i pro rok 2023 stejné. Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Jde především o poplatníky, kteří v roce 2022 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i ti, kteří loni k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.
Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.
Kdo přiznání podávat nemusí
Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Přiznání se pak podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.
Dokdy přiznání podat
Lhůta pro podání přiznání končí v úterý 31. ledna. Penále činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Lze se navíc o několik dnů beztrestně opozdit. Pokuta se nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.
Jak na elektronické podání
Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat, zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2023, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání lze také podat přes portál Moje daně, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Kdo ale toto podání neopatří elektronickým podpisem, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.
Dříve sice museli ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí jen elektronicky, a to v požadovaném formátu, to již ale neplatí. Tato povinnost platí „jen“ pro osoby, které mají zpřístupněnou datovou schránku na základě zákona. Pozor ovšem na to, že od letoška se datové schránky zřizují povinně všem OSVČ.
Zároveň ale platí, že je zohledňován účel, pro který byla konkrétní zpřístupněná datová schránky zřízena, resp. o jaký typ datové schránky se jedná. Tedy např. na osobu mající zpřístupněnou pouze datovou schránkou podnikající fyzické osoby by čistě v návaznosti na zpřístupnění této datové schránky podnikající fyzické osoby nedopadala povinnost podat elektronicky přiznání k dani z nemovitých věcí, pokud by se jednalo o daňové přiznání podávané pouze za nemovité věci nesouvisející s podnikatelskou činností,
vysvětlila pro server Podnikatel.cz Klára Křehlová, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ).
Pokud se vás elektronické podání týká a vy tak neučiníte, riskujete pokutu. Správce daně nicméně u daně z nemovitých věcí poplatníka nejprve vyzve, aby své pochybení napravil a přiznání podal elektronicky. Teprve v případě, že výzvu ignorujete, dostanete pokutu ve výši 1000 Kč.
Lhůty pro platbu daně
Většina poplatníků musí daň z nemovitých věcí zaplatit do středy 31. května. Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do čtvrtka 30. listopadu. Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do čtvrtka 31. srpna. Případným druhým termínem zůstává 30. listopad.
Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně si poplatníci zjistí z poštovní složenky, kterou bude finanční správa rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.
Daň lze zaplatit přes SIPO
Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit tiskopis Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.
Video: Placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO
Autor: Finanční správa ČR YouTube / Zdroj: YouTube
Informace o platbě si můžete nechat poslat e-mailem
Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Každoročně pak obdrží před splatností první splátky e-mailovou zprávu s kompletními informacemi pro placení daně. Tato informace obsahuje obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na složence, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.
Pokud chce poplatník tuto službu využít, musí nejpozději do půlky března poslat finančnímu úřadu žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.
Zrušily se daňové složenky
Od letoška už naopak nejde k platbě využít bezplatnou daňovou složenku. Poplatníkům daně z nemovitých bude v roce 2023 zaslána složenka (Poštovní poukázka A), prostřednictvím které je úhrada daně zpoplatněna dle aktuálního ceníku České pošty.
Někde se měnily i koeficienty
V některých městech a obcích se změnily i koeficienty k dani. Co se týče okresních měst, tak jak ukázala analýza serveru Podnikatel.cz, koeficienty se změnily v Uherském Hradišti, v Tachově a u několika objektů v okrajových částech Plzně. Lidem, kterým se kvůli rozhodnutí měst a obcí změnila výše daně, nemusí podávat nové přiznání k dani z nemovitých věcí. Přiznání totiž podávají jen ti poplatníci, u nichž došlo ke změnám, které jsou rozhodné pro vyměření daně.
ČLÁNKY DO MAILU