Jak na daňové přiznání při dodanění příjmů z životního pojištění?

28. 3. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 631791
Nejeden poplatník vloni předčasně ukončil životní pojištění, a je proto povinen podat daňové přiznání. Často i v případech, kdy následně uzavřel smlouvu novou.

Zaměstnanci, kteří v roce 2012 předčasně zrušili životní pojištění, nemohli žádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování příjmů, pokud si v předchozích letech uplatňovali jako odpočet nezdanitelné částky základu daně příspěvky na toto pojištění. Jsou povinni podat daňové přiznání a částky uplatněné v předchozích letech takzvaně dodanit. Obdobně postupují i jiní poplatníci, např. osoby samostatně výdělečně činné. 

Dodanění příjmů při zrušení životka 

V § 15 zákona o daních z příjmů se píše, že pokud poplatník uplatňoval jako nezdanitelné částky příspěvky na životní pojištění a podmínky dané tímto zákonem byly porušeny, stávají se všechny dříve poskytnuté odpočty v roce porušení příjmem zaměstnance. Příjem je třeba zdanit v souladu s § 10 zákona o daních z příjmů jako ostatní příjem. 

Podmínky daňového uplatnění životního pojištění: 


Autor: www.isifa.com

V případě vyčíslení odbytného je nutné podat daňové přiznání. 

Nárok na daňový odpočet za příspěvky zaplacené poplatníkem na životní pojištění má každý pojištěný, jehož pojistná smlouva je trvale sjednaná na pojistnou dobu minimálně pět let a výplata plnění z pojistné smlouvy je sjednaná minimálně ve věku 60 let. U smluv s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití (výplata nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let), musí být splněna podmínka minimální pojistné částky 40 000 Kč (v případě pojistné doby od 5 do 15 let), u delší pojistné doby až 70 000 Kč. Nezdanitelná část se uplatňuje na základě každoročně doloženého potvrzení pojišťovny o zaplacených příspěvcích poplatníka pro daňové účely, a to v maximální výši 12 000 korun za kalendářní rok. 

 Co je porušením podmínek?

V praxi často dochází nejen k samotnému zrušení smlouvy o životním pojištění, ale i přechodu k jiné pojišťovně nebo ke změně staré, již nevyhovující pojistky, za novou. A právě tady pojistníci chybují, často bohužel na základě ujištění zprostředkovatele pojišťovny. Není totiž pravdou, že pokud jim nebylo vyplaceno žádné plnění a všechny prostředky převedeny na smlouvu novou, nemusí nic dodaňovat. 

V souladu se zákonem o daních z příjmů nemusí poplatník dodaňovat, pokud mu nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. 

Kapitálová hodnota – tvoří ji zčásti pojistné klienta a zčásti podíly na zisku. Této hodnoty dosáhne pojištěný při řádném ukončení pojištění. K převodu kapitálové hodnoty na novou smlouvu může prakticky dojít pouze v rámci jedné pojišťovny. 

Rezerva – jde vlastně o majetek pojišťovny, která tak má připraveny prostředky na výplatu pojistného plnění. Stejně jako u převodu kapitálové hodnoty, může dojít k převodu rezervy pouze v rámci stejné pojišťovny. 

Odbytné (odkupné) – jedná se o částku, která je klientovi vyplacena při předčasném ukončení pojistné smlouvy. Pojišťovna při výplatě odbytného klientovi odvede finančnímu úřadu z této částky také 15% srážkovou daň. 

Poznámka: Odbytné a odkupné jsou dva výrazy se stejným významem. Pojem odbytné je užívám v zákoně o daních z příjmů, pojem odkupné je používán v textu zákona o pojistné smlouvě.

Jestliže tedy nedošlo pouze k nahrazení stávající smlouvy smlouvou s novými podmínkami v rámci jedné pojišťovny, ale k ukončení smlouvy nebo přechodu k jiné pojišťovně, jedná se o ukončení smlouvy s vyčísleným odbytným (odkupným). V takovém případě má poplatník povinnost podat daňové přiznání dle § 10 zákona o daních z příjmů. A to i kdyby bylo odbytné převedeno na smlouvu novou. Jedinou výjimkou by byla situace, kdy poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání dle § 38 g zákona o daních z příjmů, protože částka, kterou bude takto dodaňovat, není vyšší než: u zaměstnanců 6000 korun (a nemá žádné další zdanitelné příjmy), u ostatních poplatníků bez dalších zdanitelných příjmů 15 000 korun. 

Příklad: 

Žena na rodičovské dovolené uzavřela smlouvu o životním pojištění v roce 2011, kdy uplatnila v rámci ročního zúčtování odpočet ve výši 10 000 korun. V roce 2012 uzavřela novou smlouvu o životním pojištění s jinou pojišťovnou (odbytné/odkupné bylo převedeno na novou smlouvu). Žádné další zdanitelné příjmy v roce 2012 neměla. 

Přestože došlo k porušení podmínek v souladu s § 15 zákona o daních z příjmů, nemusí podle § 38 g zákona o daních z příjmů žena podávat daňové přiznání, protože součet jejich zdanitelných příjmů za rok 2012 nepřesáhne částku 15 000 korun. 

 

Postup při dodanění 

Stanovení částky k takzvanému dodanění uplatněných odpočtů nezdanitelné části základu daně nemusí být vždy jednoduché. Vezmeme-li v úvahu, že uplatnění těchto odpočtů bylo možné od roku 2001, je v některých případech nutné stanovit jejich výši až 12 let zpětně. A to může být v řadě případů problematické. Samozřejmě se jedná o částku maximálně 12 000 korun ročně. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Příklad: 

Zaměstnanec v roce 2012 předčasně zrušil životní pojištění (pojišťovna vyplatila odbytné). Smlouva byla uzavřena v roce 2006 a uplatňoval maximální možnou částku daňového odpočtu, tj. 12 000 korun. 

O roční zúčtování žádat nemůže, je povinen podat daňové přiznání, protože jeho příjmy další zdanitelné byly vyšší než 6000 korun. V přiznání uvede do dílčího základu dle § 10 zákona o daních z příjmů (daňové přiznání Příloha č. 2) částku 72 000 korun (12 000×6 let).

skoleni_8_1

Potíže při stanovení částky takzvaného dodanění 

Často se stává, že má poplatník uzavřeno více pojistných smluv. Pro daňové účely však může ročně uplatnit maximální částku 12 000 korun. Přitom se nerozlišuje, jaká částka byla na jednotlivé smlouvy uplatněna. V okamžiku, kdy jednu ze smluv o životním pojištění zruší, nastává problém s vyčíslením uplatněné nezdanitelné částky v minulých letech právě na tuto konkrétní smlouvu. Přestože zákon tuto situaci neřeší, je vhodné postupovat obezřetně. Tvrzení, že právě odpočty na konkrétní smlouvu nebyly uplatněny, protože přesahovaly maximální možnou částku 12 000 korun, by nemuselo před správcem daně obstát. Vhodným řešením by bylo stanovení koeficientu dle součtu zaplacených příspěvků připadajících na jednotlivé smlouvy k maximální možné uplatnitelné částce.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).