Jak na dary z pohledu účetnictví a DPH? Přinášíme 3 názorné příklady

S blížícím se podzimem přichází do jednotlivých firem žádosti o pomoc formou poskytnutí darů pro činnost jednotlivých neziskových zařízení. Jak tyto darované prostředky uplatnit ve svých daních? Poradíme.

Čtěte také: Náhrada škody a smluvní pokuty. Odvádíte i v těchto případech DPH?

Darovací smlouva

Darovací smlouva je upravena v § 628, 629 a 630 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Je zde stanoveno, že dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a obdarovaná tento dar nebo slib přijímá.

Co může být považováno za dar:

• finanční prostředky
• movitá věc (PC, vozidlo, technické vybavení…)
• nemovitá věc (stavba, pozemek) 
• pohledávka
• převoditelná majetková práva (např. licence, patent, know-how).

Darovací smlouva musí mít písemnou podobu v případě, že je předmětem daru nemovitost, dále nedojde-li u movité věci k odevzdání a převzetí ihned při darování a v okamžiku, kdy to požaduje alespoň jedna ze smluvních stran. Přesto je třeba doporučit podnikatelským subjektům tuto smlouvu vždy písemně uzavřít. Je tak velmi posílena důkazní pozice poplatníka v okamžiku prokázání poskytnutí nebo přijetí daru. 

Dary a daň z příjmů 

• § 24 odst. 1 písm.zp) – nepeněžní plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom (označovaných jako povodňové dary), ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Tyto výdaje nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část dle § 15 odst. 1 nebo položku snižující základ daně dle §20 odst. 8.
• § 15 odst. 1 u fyzické osoby jako tzv. nezdanitelná část základu daně při splnění věcné a hodnotové podmínky.
• § 20 odst. 8 u právnických osob (s výjimkou neziskových organizací) jako položku snižující základ daně pří splnění věcné a hodnotové podmínky.

Věcná podmínka je shodná pro oba dárce, jak pro fyzickou osobu, tak pro právnickou osobu. Je definována v zákoně o daních z příjmů. Jedná se o dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek. Dary lze poskytnout i vyjmenovaným fyzickým osobám.

Hodnotová podmínka je pro jednotlivé osoby odlišná. U fyzických osob úhrnná hodnota všech darů musí převýšit 2 % základu daně nebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Odběr krve je oceněn pro bezpříspěvkového dárce částkou 2000 Kč. Hodnota každého samostatně poskytnutého daru činí u právnické osoby alespoň 2000 Kč. V úhrnu může právnická osoba odečíst maximálně 5 % ze základu daně sníženého o odpočitatelné položky dle § 34 zákona o daních z příjmu. Poskytne-li dary vysoké škole nebo veřejným výzkumným institucím, lze základ daně snížit o dalších 5 %. 

Čtěte také:  Platíte daně, když dáváte nebo dostáváte vzorky zboží? Poradíme

U poskytnutých nepeněžních darů právnickými osobami se hodnotou daru rozumí daňová zůstatková cena odpisovaného hmotného a nehmotného majetku a účetní hodnota ostatního majetku, včetně případné povinně odváděné DPH. 

Fyzické osoby mohou dle Pokynu GFŘ 6 využít u nepeněžních darů ocenění jejich cenou, je-li známa (např. pořizovací cena daru prokázaná dokladem pořízení) nebo cenou zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, která se zpravidla stanoví jako cena obvyklá (což je v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona o daních z příjmů).

Příklad 2

Textil trade s.r.o. se rozhodl věnovat postiženým obyvatelům zemětřesení v Itálii pokrývky a předal 100 ks pokrývek ve skladové ceně 500 Kč/kus italskému velvyslanectví. Prodejní cena je 600 Kč/ks.

DPH je počítáno z prodejní ceny obvyklé. Přesto, že je účtováno na účtu 543, jedná se o výdaj daňově účinný, tedy o daňový náklad. Dárce bude o něm účtovat přímo do nákladů a nebude muset o něj upravovat základ daně z příjmu v daňovém přiznání.

Čtěte také:  Čtěte jak správně archivovat účetní a daňové doklady

Příklad 3

Pan Nový se rozhodl podpořit 850 Kč Fond ohrožených dětí, dále věnoval obecnímu úřadu na opravu knihovny částku 20 000 Kč. Pan Nový nakoupil větší množství kancelářských potřeb a v prosinci je věnoval mateřské škole. Hodnota kancelářských potřeb činila 5 000 Kč. Pan Nový dosáhl základ daně ve výši 500 000 Kč; 2 % základu daně činí 10 000 Kč, maximální limit 10 % činí 50 000 Kč.

Autor: www.isifa.com

I darovaný balík peněz musíte umět správně zaúčtovat.

Dar 850 Kč nelze uplatnit, protože celková hodnota daru nedosáhla minimální výše, tj. 1 000 Kč. Dar na opravu knihovny nedosahuje více jak 10 %, může ho pan Nový uplatnit. Nepeněžní dar, může být rovněž uplatněn v daňovém přiznání pana Nového, avšak pan Nový musí ve své daňové evidenci odečíst 5 000 Kč z daňových výdajů a uplatní tyto výdaje jako dar v daňovém přiznání. V daňovém přiznání uplatní celkem dar ve výši 25 000 Kč.

Paní Malá věnovala nemocnici částku 50 000 Kč na pořízení nových přístrojů, vykázaný základ daně činil 400 000 Kč. 2% = 8 000 Kč, 10 % = 40 000 Kč.

Paní Malá věnovala nemocnici 50 000 Kč, ale může uplatnit odpočet z titulu daru pouze částečně, protože dar přesahuje maximální hranici, lze uplatnit pouze 40 000 Kč.

Plast s. r. o. výrobce plastů, poskytl podlahovinu pro dětský domov ve výši 20 000 Kč vlastních nákladů (obvyklá prodejní cena je 25 000 Kč + DPH 5 000 Kč). Dále poskytl fólii do centra pro bezdomovce ve výši 1 500 Kč skladových cen (prodejní cena 2 000 Kč + 400 Kč DPH), nelze uplatnit, neboť celková hodnota daru nedosahuje 2 000 Kč (1500 Kč + 400 Kč). Poskytl projektor zdravotnímu středisku v účetní zůstatkové ceně 30 000 Kč, daňová zůstatková cena 45 000 Kč (uplatněné odpisy v ½ roční výši), jehož aktuální tržní cena je 50 000 Kč + DPH 10 000 Kč. Sportovnímu klubu TJ Sokol poskytl peněžní dar ve výši 5 000 Kč. Vysoké škole byl zaslán peněžní dar ve výši 50 000 Kč, Státnímu ústavu pro výzkum a vývoj plastů byl poskytnut dar ve výši 30 000 Kč. Základ daně po uplatnění odpočitatelných položek od základu daně dle § 34 zákona o daních z příjmů činí 1 700 000; maximální limit 5 % = 85 000 Kč + 5 % = 170 000 Kč. 

Celkem poskytnuto 20 000 + 5 000 + 45 000 + 10 000 + 5 000 + 50 000 + 30 000 Kč.

Příjemce daru 

Dle § 20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí jsou dary osvobozeny od daně darovací. Příjemce daru je povinen podat zpětně za předešlý rok zkrácené daňové přiznání k dani darovací a doložit kopie darovacích smluv. Toto přiznání se podává do konce ledna následujícího roku a to souhrnně za všechny přijaté dary v minulém roce. Dary nepodléhají dani z příjmu, pouze dani darovací, ale jsou od ní osvobozeny. Přiznání k daní z příjmů není třeba doložit darovacími smlouvami, neboť ty jsou doloženy u přiznání k dani darovací. 

Čtěte také:  Čtěte přehledný návod na správné účtování směnky

 Přijaté dary budou zaúčtovány u příjemce následovně