Jak na inventarizaci majetku a závazků v účetnictví?

16. 8. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Každá účetní jednotka musí provádět v pravidelných intervalech inventarizaci. Víte, jaké povinnosti jsou s inventarizací spojeny a jak o zjištěných rozdílech účtovat?

Při inventarizaci se porovnává skutečný stav s účetním stavem, a to u všeho majetku a všech závazků. V praxi pak mohou nastat tři situace. V ideálním případě se skutečný stav rovná účetnímu stavu a v takovém případě je vše v pořádku. Mohou ale nastat situace, kdy je skutečný stav nižší nebo vyšší než ten, který je zachycen a evidován v účetnictví. 

Co se dozvíte v článku
  1. Inventarizace v zákoně o účetnictví
  2. Inventarizace ve vyhlášce k zákonu o účetnictví
  3. Inventarizační rozdíly v Českých účetních standardech se zaměřením na zásoby

Inventarizace v zákoně o účetnictví

Zákon o účetnictví ukládá povinnost účetním jednotkám provádět inventarizaci majetku a závazků. Inventarizace je pak zmíněna hned v několika částech zákona. Účetnictví se považuje například za průkazné, pokud jsou všechny účetní záznamy tohoto účetnictví průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci.

Inventarizaci je v zákoně o účetnictví věnována poměrně velká část. V rámci inventarizace se porovnává hodnota všeho majetku a všech závazků, jakou jsou v účetnictví oceněny. Inventarizace pak účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, a to ať řádná nebo mimořádná, příp. mezitimní. Pokud se jedná o pravidelnou inventarizaci, definuje ji zákon o účetnictví jako periodickou. Pokud se inventarizace provádí v průběhu účetního období, jedná se o průběžnou inventarizaci

S prováděním inventarizace souvisí další povinnosti účetní jednotky. Účetní jednotka je povinna prokázat, že inventarizaci provedla, a to i 5 let od jejího provedení. Inventarizační stavy se uvádí do inventurních soupisů.

Inventarizaci lze zajistit fyzicky nebo dokladově. Fyzická inventarizaci se týká takového majetku, který jde změřit, spočítat nebo například zvážit. Dokladová inventarizace se provede tam, kde „nelze vizuálně zjistit existenci majetku a závazků“. Inventarizace se týkají i takové účetní záznamy, které se evidují na podrozvahových účtech.

V případě, že účetní jednotka při inventarizaci zásob zjistí, že prodejní cena snížená o náklady je nižší než cena, ve které jsou zásoby oceněny v účetnictví, musí se zásoby ocenit touto sníženou hodnotou a v této hodnotě zásoby vykázat v účetní závěrce.

V případě, že by účetní jednotka během inventarizace zjistila, že hodnota závazků je vyšší než hodnota, ve které jsou vykázány v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce ve zjištěném ocenění – tj. ve vyšší hodnotě. 

V případě, že se sestavuje mezitimní účetní závěrka – tj. sestavení účetní závěrky v průběhu účetního období k jinému okamžiku, než je rozvahový den, bez uzavírání knih, provádí se inventarizace jen pro účely vyjádření ocenění. O mezitimní účetní závěrce jsme psali zde.

Inventurní soupis

Inventurní soupis je považován za průkazný účetní záznam. Náležitosti jsou uvedeny v zákoně o účetnictví a musí obsahovat:

  • skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,
  • podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
  • způsob zjišťování skutečných stavů,
  • ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
  • ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
  • okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
  • rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
  • okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky stanovit den, ke kterému skutečné stavy zjišťují (tj. rozhodný den) a předchází rozvahovému dni, a dokončení inventarizace proběhne k rozvahovému dni na základě účetních záznamů prokazující přírůstky nebo úbytky majetku. Inventarizace pak může být zahájena nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a její ukončení může být nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.

Inventarizační rozdíly

Provedením inventarizace mohou nastat tři situace. V ideálním případě se skutečný stav shoduje s účetním stavem a v takovém případě nemusí účetní jednotka dělat nic. Důsledkem provedení inventarizace však mohou nastat inventarizační rozdíly. V případě, že bude skutečný stav nižší než stav evidovaný v účetnictví, označuje se rozdíl za manko nebo schodek. V opačném případě, tedy stavu, kdy je skutečný stav vyšší než stav evidovaný v účetnictví, označuje se tento rozdíl za přebytek.

O inventarizačních rozdílech se účtuje v období, za které se inventarizace provádí.

Inventarizace ve vyhlášce k zákonu o účetnictví

Inventarizace je zmíněna i na několika místech ve vyhlášce k zákonu o účetnictví. Účetní jednotka vytváří opravné položky, kdy jejich výše a odůvodněnost musí být v rámci inventarizace posouzena. To samé platí pro tvorbu rezervy. 

Zákon o účetnictví zakazuje vzájemnou kompenzaci. Existují ale výjimky, kdy je vzájemné zúčtování povoleno. Za vzájemné zúčtování se nepovažuje například zúčtování rozdílů zjištěných při inventarizaci – má to ale svá pravidla. Musí se jednat o takové rozdíly, které vznikly neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je taková záměna možná vzhledem k druhu a charakteru zásob. 

Samotné zaúčtování inventarizačních rozdílů je potom upraveno v českých účetních standardech.

Inventarizační rozdíly v Českých účetních standardech se zaměřením na zásoby

O inventarizačních rozdílech je zmínka hned v několika standardech. Český účetní standard č. 7 se zabývá inventarizačními rozdíly a ztrátami v rámci norem přirozených úbytků zásob. ČÚS definuje, co není považováno za manko. Za manko se pak nepovažuje taková ztráta, která je způsobena technologickými a technickými ztrátami, které vznikají v důsledku rozprachu, vysychání a dalšími technologickými úbytky, které vznikají ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Takové ztráty se považují za přirozený úbytek zásob.

Standard upravuje i samotné účtování inventarizačních rozdílů. V případě, že se jedná o přirozený úbytek zásob, jeho účetní zachycení je v případě nakupovaných zásob zaúčtováno v účtové skupině 50 – Spotřebované nákupy. Manka jsou zachycena v účtové skupině 54 – Jiné provozní náklady a v případě přebytků se tyto účetní záznamy zachytí v účtové skupině 64 – Jiné provozní výnosy.         Pokud by se jednalo o inventarizační rozdíly u finančního majetku, například schodek v pokladně nebo u cenin, zachytí se tento schodek v účtové skupině 56 – Ostatní finanční náklady a přebytek v účtové skupině 68 – Ostatní finanční výnosy.

skoleni_8_1

U zásob vytvořených vlastní činností se při uzavírání účetních knih zúčtují inventarizační rozdíly dle jejich charakteru následovně. Přirozené úbytky zásob vlastní výroby se zaúčtují v účtové skupině 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Pokud by se jednalo o manko, je toto zachyceno v účtové skupině 54 – Ostatní provozní výnosy. A přebytky zásob vlastní činnosti se zaúčtují v účtové skupině 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace

O inventarizaci a inventarizačních rozdílech najdeme zmínku i v dalších účetních standardech, které upravují například účetní zachycení manka a přebytku zjištěného u dlouhodobého majetku nebo cenných papírů.

Autor článku

Lenka je redaktorkou Podnikatel.cz a daňovou poradkyní. Autorsky i profesně se proto věnuje účetnictví a daním.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).