Zaměstnavatelé budou od příštího roku za své zaměstnance – účastníky důchodového spoření odvádět pojistné finančním úřadům. Připravili jsme podrobný návod. Zaměstnavatel by měl být s prvním účastníkem druhého důchodového pilíře na nový odvod připraven.
Poplatník pojistného – zaměstnanec
Poplatníkem pojistného na důchodové spoření se zaměstnanec stane v okamžiku zahájení
účasti na důchodovém spoření dle § 4 odst. 1 nového zákona o důchodovém spoření. Píše se zde, že účast vzniká registrací první smlouvy o důchodovém spoření mezi fyzickou osobou v Centrálním registru smluv.
Poplatník pojistného na důchodové spoření je povinen písemně oznámit plátci pojistného (svému zaměstnavateli), den, kdy se stal účastníkem důchodového spoření. Samozřejmě tak musí učinit neprodleně, a to tak, aby mohl zaměstnavatel tuto skutečnost zohlednit při následující srážce pojistného. Pozdní oznámení by se mu nemuselo vyplatit. Zákon na porušení povinností poplatníka pamatuje samostatným ustanovením, na základě něhož musí neodvedené pojistné sám uhradit, včetně desetiprocentní přirážky.
Měsíční základ pojistného
Dílčím základem pojistného je úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na
důchodové pojištění podle § 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Sazba pojistného činí 5 % a skládá se ze dvou částí. Z části ve výši 3 %, která je převedena z pojistného na důchodové pojištění a druhá část sazby je tvořena dvěma procentními body, jež si účastník spoření přidává z vlastních prostředků.
Pojistné se počítá pouze z maximálního vyměřovacího základu. Poněkud problematická může být situace, kdy má poplatník pojistného několik zaměstnavatelů současně a součet jeho vyměřovacích základů za pojistné období převýší maximální vyměřovací základ. Bude se postupovat obdobně jako u důchodového pojištění, kdy poplatník může po uplynutí zdaňovacího období žádat o přeplatek na pojistném. O vypořádání přeplatku žádá v tomto případě u plátce pojistného.
Povinnosti zaměstnavatele jako plátce pojistného
Plátce pojistného je automaticky registrován k pojistnému na důchodové spoření, pokud je registrován jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (o novou registraci k důchodovému spoření se nežádá). Finanční úřad to samozřejmě zjistí z prvního hlášení k záloze na pojistné. Zaměstnavatel odvede pojistné na důchodové spoření, které připadá na poplatníka (zaměstnance) prostřednictvím měsíčních záloh. Pojistné se bude srážet z výplaty obdobně jako záloha na daň. Rozepisuje se však na každého poplatníka zvlášť a zaokrouhluje u jednotlivců na celé koruny nahoru. Celková záloha je součtem záloh připadajících na jednotlivé poplatníky. Logicky se už nic dále nezaokrouhluje, není co.
Zálohy a elektronické hlášení (řádné, opravné a následné)
Pojistné se odvádí zálohově za dílčí období. Dílčím obdobím je kalendářní měsíc. Jestliže bude zaměstnanec u zaměstnavatele zaměstnán po celý kalendářní rok a stane se účastníkem důchodového spoření kupříkladu od měsíce května, bude se jednat o osm dílčích základů, ze kterých bude za tohoto zaměstnance odvedeno osm dílčích záloh.
Zaměstnavatelé budou podávat měsíční elektronická hlášení a roční vyúčtování pojistného.
Zaměstnavatel musí podávat elektronické měsíční hlášení k záloze na pojistné, a to podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem (není třeba elektronický podpis). Pokud po podání hlášení zjistí chybu, může ještě před uplynutím lhůty pro podání nahradit již podané hlášení hlášením opravným. K předchozímu hlášení se v takovém případě přihlížet nebude. Samozřejmě je také nutné odvést příslušnou zálohu na pojistné, a to ve stejném termínu jako se podává hlášení. Tedy do 20 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém povinnost vznikla.
Jestliže zaměstnavatel následně zjistí, že odvedená záloha není ve správné výši, podá elektronicky takzvané následné hlášení, kde uvede rozdíl oproti poslední známé záloze. V souladu se zákonem o pojistném spoření se záloha tvrzená plátcem pojistného v hlášení považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání hlášení, a to ve výši v něm tvrzené. Pokud tedy zaměstnavatel hlášení nepodá, bude se finanční úřad domnívat, že tvrdí zálohu 0 korun. Což nakonec může odpovídat skutečnosti, např. při ukončení pracovního poměru zaměstnance – jediného účastníka II. pilíře, při nemoci po celý kalendářní měsíc atd. Zaměstnavatel by to však měl správci daně oznámit.
Vyúčtování pojistného
Zaměstnavatel podává (opět elektronicky) roční vyúčtování pojistného podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem. Ve vyúčtování prakticky zrekapituluje hlášení podávané měsíčně, obsahově z nich také vychází. Jde o sumář jednotlivých měsíčních hlášení a jednotlivých měsíčních záloh za příslušné pojistné období. Vyúčtování slouží jako souhrnné tvrzení o pojistném za celé pojistné období, které správce pojistného vyměří způsobem podle daňového řádu. Vyúčtování se bude podávat ve stejných termínech jako daňové přiznání, tj. k 1. dubnu následujícího kalendářního roku.
Správce daně
Finanční úřad na základě hlášení pojistného ověří, jestli odvod zálohy uvedený v hlášení odpovídá celkové výši zálohy. Případný rozdíl mezi tvrzenou a odvedenou částkou je nedoplatkem, nebo přeplatkem. Na dodatečně zaslanou zálohu nebo zálohu zaslanou v nesprávné výši zjištěnou při kontrole správce daně, bude předepsáno penále (20 %). Samozřejmě i tady bude nabíhat úrok z prodlení.
Samotný obsah vyúčtování nebo hlášení zákonem stanoven není. Plátce pojistného musí ve vyúčtování vyčíslit pojistné a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti potřebné pro vyměření pojistného. Bude tedy na ministerstvu financí, které údaje do příslušného formuláře předepíše. Samozřejmě za dodržení obecného principu, kdy je možné požadovat pouze údaje potřebné pro správu pojistného.
Změny souvisejících předpisů
Změny v odvodech do druhého pilíře samozřejmě vyvolaly úpravu souvisejících předpisů. Kupříkladu zákoníku práce a občanského soudního řádu. Zde se jedná o stanovení čisté mzdy pro pracovněprávní účely a pro účely srážek ze mzdy. Je upraven paragraf 147 a 356 zákoníku práce, dále § 277 občanského soudního řádu. V podstatě jde o drobnou změnu uvedených paragrafů, kterou zákonodárce doplňuje, že pojistné na důchodové spoření je peněžitým plněním obdobným daním a poplatkům. Zjednodušeně řečeno, do čisté mzdy se stejně jako daň po slevách a sociální a zdravotní pojištění nezapočítává.
Obdobně byl změněn § 10 odst. 2 zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Opět se jedná pouze o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení. Úřad práce bude postupovat stejně jako ohledně daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a
funkčních požitků.
ČLÁNKY DO MAILU