V účetních výkazech účetních jednotek se objevují položky daně z příjmů. Pokud má účetní jednotka daňovou povinnost z titulu daně z příjmů, účtuje o tzv. splatné dani.
Co se dozvíte v článku
Tato daň se obvykle účtuje jako jeden z posledních účetních případů účetního období, kdy na základě sestavení daňového přiznání, případně vypočtení odhadu daně, je stanovena daň za účetní období. Vedle splatné daně z příjmů však některé účetní jednotky účtují také o tzv. odložené dani, která však nepředstavuje povinnost platby.
Odložená daň a právní úprava
Metoda odložené daně je zakotvena ve vyhlášce k účetnictví pro podnikatele a dále se jí podrobněji zabývají České účetní standardy (ČÚS), konkrétně potom ČÚS č. 003 – Odložená daň. Cílem tohoto standardu je pak v návaznosti na zákon o účetnictví a prováděcích předpisů stanovit základní postupy účtování o odložené dani za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami, konkrétně potom vykazování položek odložené daňové pohledávky (C.II.1.4.) nebo odloženého daňového závazku (C.I.8.) a položky odložené daně z příjmů (L.2.) v účetních výkazech.
Odložená daň pak představuje nástroj zajišťující naplnění základních účetních zásad, zejména věrného a poctivého zobrazení, kdy jsou účetní operace posuzovány na základě jejich podstaty. Účtování o odložené dani tak nemá dopad na cash flow účetní jednotky, protože účtování o ní nemá dopad na faktické placení daně.
Obsahové vymezení
Povinnost účtovat o odložené dani stanovuje vyhláška k zákonu o účetnictví v § 59. Povinně pak musí o odložené dani účtovat ty účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu dle § 18 odst. 4 zákona o účetnictví. Ostatní jednotky si stanoví ve svých interních předpisech, zda budou o odložené dani účtovat.
Odložená daňová povinnost pak plyne z rozdílů, které nastávají v okamžiku odlišného pohledu účetního a daňového na konkrétní položky v účetnictví. Typicky se jedná o tyto přechodné rozdíly:
- zdanitelné přechodné rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období,
- odčitatelné přechodné rozdíly, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování základu daně budoucích období.
Tzv. zdanitelné přechodné rozdíly vedou k odloženému daňovému dluhu. Typicky se jedná o příklad, kdy je účetní hodnota dlouhodobého majetku vyšší než hodnota daňová. Za odložený daňový dluh se pak považují částky daně z příjmů k úhradě v budoucích obdobích z titulu těchto rozdílů. Odložená daňová pohledávka naopak představuje částky daně z příjmů, které budou uplatněny v budoucích obdobích. Odložená daňová pohledávka pak také může vzniknout z nevyužitých daňových ztrát a převedených nevyužitých daňových odpočtů.
Odčitatelné přechodné rozdíly naopak vedou k odložené daňové pohledávce. Typickým příkladem odčitatelných přechodných rozdílů je případ, kdy je účetní hodnota pohledávek snížených o opravné položky nižší než hodnota těchto pohledávek včetně daňově uznatelných položek.
Odložená daň se pak zjistí právě z těchto přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílných účetních a daňových hodnot zachycených v účetnictví.
Odložená daň v účetnictví
Účetní jednotka musí prověřit hodnotu odložené daně ke konci rozvahového dne. V případě, že by bylo nepravděpodobné, že bude dosaženo dostatečného základu daně, který by umožnil využití části nebo celé odložené daňové pohledávky, musí se účetní hodnota odložené daňové pohledávky snížit.
Snížení hodnoty odložené daňové pohledávky se provádí „v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že dostatečný základ daně nebude dosažitelný. Účetní jednotka vykazuje předchozí nezachycenou odloženou daňovou pohledávku v tom rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že budoucí zdanitelný zisk bude schopen odloženou daňovou pohledávku pokrýt“.
O odložených daňových pohledávkách a odložených daňových závazcích se účtuje v účtové skupině 48 – odložený daňový závazek a pohledávka. Konečný stav se vykazuje po jejich vzájemném zúčtování.
Účtování o odložené dani v prvním roce
Účtování o odložené dani je specifické a jinak se účtuje v prvním roce, kdy je o odložené dani účtováno, a odlišně se o ní účtuje v dalších letech. Pokud se jedná o první zaúčtování odložené daně, účtuje se o odložené dani, která se vztahuje k minulému účetnímu období, v účtové skupině 42 – Fondy ze zisku. Zůstatek tohoto účtu se potom vykazuje v rozvaze jako součást jiného výsledku hospodaření minulých let.
Zaúčtování zůstatku odložené daně v prvním roce proběhne zápisem 428/481, kdy se zaúčtuje tzv. zůstatek odložené daně za minulé účetní období, ve kterém nebylo o odložené dani účtováno.
Popis účetního případu | Zaúčtování |
Zaúčtování odložené daně za minulé účetní období, ve kterém nebylo o odložené dani účtováno | 428 / 481 |
Účtování o odložené dani v dalších letech
O odložené dani, která se týká běžného účetního období, se účtuje na nákladovém účtu 59 soustavně s účtem z účetní skupiny 48 – odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek. Pozor však na případné změny sazeb daně z příjmů, kdy je nutné zůstatek účtu ve skupině 48 přepočítat.
Zároveň je nutné upozornit na to, že o odloženém daňovém závazku se musí účtovat vždy, je-li účetní jednotka povinna účtovat o odložené dani. O odložené daňové pohledávce se ale účtuje jen v případě, kdy je dostatečně jisté, že bude moci dojít ke snížení základu daně v následujících letech.
Popis účetního případu | Zaúčtování |
Odložená daňová pohledávka | 481 / 592 |
Odložený daňový závazek | 592 / 481 |