Jak na platby na pojistné za zemřelou OSVČ a její zaměstnance?

Vypořádání období do úmrtí OSVČ

Nejprve vypořádání plateb samotné OSVČ. Úmrtím pojištěnce končí pojistný vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Za předpokladu, že zemřelý pojištěnec má právního nástupce (dědice), mají obě strany nárok na vypořádání vzájemných závazků a pohledávek. Pohledávkami jsou zejména neuhrazené odvody pojistného a penále za prodlení s těmito odvody (jak pojistného za OSVČ, tak pojistného za zaměstnance). Závazkem příslušné zdravotní pojišťovny je například vrácení případného přeplatku na pojistném.

Řízení o pozůstalosti je zahajováno pověřeným notářem z úřední povinnosti. Zdravotní pojišťovna přihlašuje své pohledávky a závazky do řízení o pozůstalosti. Jestliže je zjištěno, že zůstavitel nezanechal majetek nebo zanechal majetek nepatrné hodnoty (úsudek o hodnotě majetku si učiní notář), je tento majetek vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, a řízení o pozůstalosti se zastaví. V takovém případě nevzniká právní nástupnictví a pojišťovna odpovědnost za dluhy zůstavitele neuplatňuje, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Milan Řepka za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR. Doplnil, že v případech, kdy je výsledkem řízení o pozůstalosti určení, kdo je dědicem (je-li dědiců více, v jakém podílu nabývají majetek zůstavitele, včetně jeho závazků), dochází k právnímu nástupnictví. VZP ČR je oprávněna vymáhat úhradu dlužného pojistného na dědici zůstavitele, podle výsledku řízení o pozůstalosti. Dědic, který dluh na pojistném uhradil, může požádat o prominutí penále. Podle občanského zákoníku odpovídají dědicové za dluhy zůstavitele v plné výši (pokud dědic neuplatní tzv. výhradu soupisu).

Postup ve zdravotním pojištění

Pokud dědic po úmrtí OSVČ (zpravidla do skončení řízení o pozůstalosti, resp. maximálně do 3 měsíců ode dne pravomocně skončeného řízení o pozůstalosti) pokračuje v provozování živnosti, je pro účely zdravotního pojištění považován za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Pojištěnec jako OSVČ je totiž povinen podle § 10 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Analogicky tak lze podle Milana Řepky dovodit, že tuto povinnost má i dědic po úmrtí podnikatele. Oznámení o pokračování v podnikání splní dědic prostřednictvím formuláře (přihláška a evidenční list pojištěnce). Pokud měla zemřelá OSVČ zaměstnance, musí se správce dědictví či nástupce za tyto zaměstnance přihlásit k platbě pojistného u příslušné zdravotní pojišťovny. Je třeba také upozornit, že pokud měla OSVČ více zaměstnanců, může být každý z nich pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny.

Pojistné a přehled o příjmech a výdajích OSVČ

Dědic pokračující v podnikání na IČ zemřelého je povinen hradit zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Dědic, který dosud nebyl OSVČ, hradí zálohy na pojistné jako v prvním roce podnikání. Dědic, který OSVČ již byl, tzn., má stanovenou výši záloh na pojistné, pokračuje v platbách záloh na pojistné v této výši.

Dědic pokračující v podnikání má povinnost podat daňové přiznání za období do dne úmrtí zůstavitele(do 3 měsíců ode dne úmrtí) a dále řádné daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (nejpozději do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti). Z § 24 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vyplývá povinnost OSVČ podat zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání.

Dědic je tedy povinen:

• podat přehled o příjmech a výdajích za období do dne úmrtí, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy měl dědic povinnost podat daňové přiznání (tzn. nejpozději do 4 měsíců ode dne úmrtí) pod identifikačním číslem zemřelého,
• podat pod svým číslem plátce přehled o příjmech a výdajích za část zdaňovacího období, které uplynulo ode dne úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (tzn. nejpozději do 2 měsíců ode dne skončení řízení o pozůstalosti).

Případné dlužné pojistné vyplývající z přehledu podaného za období do dne úmrtí se přihlašuje do řízení o pozůstalosti a následně pojišťovna podle výsledku řízení o pozůstalosti vymáhá. Dědic, který bude na základě skončeného řízení o pozůstalosti povinen případný dluh na pojistném za období do dne úmrtí OSVČ uhradit, může být jiná osoba (jiný dědic), než která pokračuje v podnikání po zemřelém. Případné dlužné pojistné vyplývající z přehledu podaného za období ode dne úmrtí do dne předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti je povinen uhradit dědic pokračující v podnikání na IČ zemřelého. Doplatek rozdílu mezi zálohami zaplacenými za toto období a skutečnou výší pojistného je dědic, který pokračuje v podnikání, povinen uhradit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popř. měl být podán přehled.

Pojistné za zaměstnance

V období mezi úmrtím zaměstnavatele a dnem předcházejícím dni skončení řízení o pozůstalosti pojistné za zaměstnance hradí správce dědictví, který má na starosti ukončení zaměstnavatele.

Podle § 6 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, právní nástupce zaměstnavatele ručí i za pojistné, které měl jeho předchůdce za zaměstnance zdravotní pojišťovně odvést. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna na žádost právního nástupce zaměstnavatele vykázat evidovanou výši dlužného pojistného. VZP ČR opět poukazuje na to, že každý ze zaměstnanců může být pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, přičemž tak bude nutné zjistit případnou dlužnou výši na pojistném u každé pojišťovny zvlášť.

Pokud dojde k pokračování v živnosti, pracovně právní vztahy zaměstnanců zemřelého zaměstnavatele pokračují beze změny. Nástupce zůstavitele se musí u příslušné zdravotní pojišťovny přihlásit k platbě pojistného za zaměstnance. Pokud k pokračování v živnosti nedojde, základní pracovněprávní vztahy zaměstnanců zemřelého zaměstnavatele zanikají marným uplynutím lhůty 3 měsíců od smrti zaměstnavatele (dle § 342 odst. 1 zákoníku práce). Po tuto dobu má podle Milana Řepky zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, i když žádnou práci pro zaměstnavatele nekoná. Tento nárok musí zaměstnanec uplatnit v probíhajícím řízení o pozůstalosti. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění v této době hradí správce dědictví, který má na starosti ukončení podnikání. Sám zaměstnanec se od platby pojistného zaměstnavatelem odhlásit nemůže.

Pokračování a nepokračování v činnosti z pohledu sociálního pojištění

Postup ohledně záloh OSVČ a podání přehledu o příjmech a výdajích bude obdobný jako u zdravotní pojišťovny. Shrneme tedy pouze základní fakta s ohledem na další povinnosti zaměstnavatele v sociálním pojištění.

Pokračování v živnosti oprávněnou osobou

Při pokračování v živnosti oprávněnou osobou nadále trvá pracovní poměr, do vyřízení dědictví se v registru zaměstnavatelů nemění údaje původního zaměstnavatele (IČ a název firmy). Tedy pokud nadále trvá pracovní poměr zakládající účast na pojištění, trvá nadále také pojistný vztah. Po skončení dědického řízení přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu na dědice, který zdědil majetek sloužící k provozování živnosti a tento dědic nastoupil do práv a povinností zůstavitele – zaměstnavatele a provede se standardním způsobem změna zaměstnavatele v souvislosti s právním nástupnictvím. Zaměstnavatel tedy zaměstnance ze sociálního pojištění neodhlašuje, pokud není pracovněprávní vztah ukončen některým ze standardních způsobů. Dle oddělení komunikace České správy sociálního zabezpečení daná situace nijak neovlivňuje ani případný nárok zaměstnance na dávky nemocenského pojištění.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Evidenční list důchodového pojištění za uplynulý rok vystavuje již nový zaměstnavatel, na kterého přešla práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu (za celý rok).

Osoba oprávněná nepokračuje v živnosti

Pracovněprávní vztah zaniká uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele (až na výjimky popsané v předchozím článku). Pokud tedy zaměstnavatel zemřel 15. 2. a žádná oprávněná osoba nepokračuje v živnosti, zaniká pracovněprávní vztah k 15. 5., kdy k tomu dni je třeba jej odhlásit.

Při odhlášení zaměstnance lze postupovat dvěma způsoby:

1. Pokud mzdovou agendu pro zaměstnavatele vykonávala např. mzdová účetní, pak provede odhlášení běžným způsobem (např. odhlásí sebe jako zaměstnance).
2. Pokud si mzdovou agendu zajišťoval zaměstnavatel sám, provede odhlášení zaměstnanců osoba pověřená správou pozůstalosti ve spolupráci s příslušnou OSSZ. Účast na nemocenském pojištění zaniká ke dni zániku pracovněprávního vztahu, tedy pokud běží lhůta pro oznámení pokračování v živnosti oprávněnou osobou v délce 3 měsíců po úmrtí zaměstnavatele, nadále trvá jeho účast na pojištění, a pokud je zaměstnanec uznán práce neschopným. Také v tomto případě vznikne dle ČSSZ zaměstnanci nárok na náhradu mzdy a následně nemocenské.

Evidenční list důchodového pojištění po skončení pracovněprávního vztahu lze vystavit dvěma způsoby:

1. Pokud mzdovou agendu pro zaměstnavatele vykonávala např. mzdová účetní, pak vystaví evidenční list důchodového pojištění běžným způsobem.
2. Pokud si mzdovou agendu zajišťoval zaměstnavatel sám, provede vystavení evidenčního listu důchodového pojištění osoba pověřená správou pozůstalosti ve spolupráci s příslušnou OSSZ.