Úvěrem je peněžní půjčka poskytnutá věřitelem dlužníkovi za odměnu zvanou úrok. Je hlavním zdrojem cizího kapitálu v rozvaze na straně pasiv.
Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi obchodním a kontokorentním úvěrem?
Revolvingový úvěr
Obdobou kontokorentního úvěru je úvěr revolvingový. Na rozdíl od kontokorentního úvěru je účelový a nezávislý na konkrétním běžném účtu.
Předmětem financování bývají oběžná aktiva, zvláště bonitní pohledávky a zásoby. Pokud dlužník splatí část dlužné částky, může si opět, za předpokladu dodržení podmínek úvěrové smlouvy, půjčit znovu až do výše úvěrového rámce. Úroková míra bývá výrazně nižší, než u úvěru kontokorentního, neboť je to dáno účelem poskytnutí.
Standardní bankovní úvěry
Bankovní úvěry vznikají formální dohodou mezi bankou (věřitelem) a dlužníkem, v níž se banka zavazuje zapůjčit určitou sumu peněz na určité období.
Je dohodnuta úroková sazba úvěru a časový rozvrh splátek. Standardní bankovní úvěr vyžaduje vyšší náklady než kontokorentní úvěr a není tak pružný. Výhodou je, že nebude odebrán před uplynutím smluvního období. Úroková sazba a záruky jsou podobné jako u kontokorentního úvěru.
Standardní úvěry rozlišujeme:
- na krátkodobé se splatností do 1 roku, pro účtování je použit účet 231 Krátkodobé bankovní úvěry
- střednědobé se splatností od 1 do 5 let, pro účtování je použit účet 461 Bankovní úvěry
- dlouhodobé se splatností více jak 5 let. Je účtováno na účtu 461 Bankovní úvěry
Při poskytnutí bankovního úvěru banka zřídí úvěrový účet, který se navede do účetnictví na účet 231 nebo 461, v závislosti na délce poskytnutého úvěru.
- Poskytnutí úvěru: výpis z úvěrového účtu 261 231 (461) a výpis z běžného účtu 221 261
- Poplatek za vyřízení úvěru 568 221
- Splátka úvěru 461 221
- Úrok z úvěru 562 221
Při nákladech souvisejících s poskytnutím úvěrů je nutno postupovat v souladu se zákonem o dani z příjmů – § 25, odst.1, písm. w, který nám umožňuje zaúčtovat náklady při splnění stanovených podmínek v plné výši, nebo pouze částečně do daňových nákladů.
Podnikatelské subjekty se při své činnosti neobejdou bez možnosti využití úvěru, i když někteří tvrdí, že žádný úvěr nečerpají, není to pravda, protože přinejmenším využívají alespoň úvěr obchodní. Využití úvěru v optimální výši je nutné, ale překročit tuto hranici je velmi nebezpečné, neboť se subjekt může dostat do situace, kdy již není schopen splácet své závazky a roztočí se spirála dluhů, na jejímž konci je jediné možné řešení a to insolvence a ukončení činnosti.
Autor: Miriam Lukášová
Foto: www.isifa.com