Novelou zákona o dani z přidané hodnoty došlo v roce 2013 k rozšíření případů, kdy se příjemce plnění (odběratel) může dostat do pozice ručitele za poskytovatelem (dodavatelem) neuhrazenou daň z přidané hodnoty. Tímto rozšířením se může jakýkoli plátce daně z přidané hodnoty velmi lehce stát odpovědným za daňovou povinnost svého obchodního partnera, což může znamenat pro mnoho plátců významné riziko.
Od 1.1.2013 jsou v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“) tyto další tři možnosti, kdy se příjemce zdanitelného plnění plátce daně z přidané hodnoty může stát ručitelem za dodavatelem neodvedenou daň v tuzemsku:
a) Pokud je úplata za plnění (týká se i zálohy) poskytnuta příjemcem plnění zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na bankovní účet poskytovatele zdanitelného plnění jiná, než která je správcem daně zveřejněna prostřednictvím registru plátců. Registr plátců je dostupný na internetových stránkách Finanční správy a Daňovém portálu na www.daneelektronicky.cz.
I když jednání odběratele nemá jakoukoli souvislost s neodvedením daně poskytovatelem plnění, stačí provést úhradu na jiný než zveřejněný bankovní účet dodavatele vedený v tuzemsku a odběrateli vzniká dle zákona povinnost ručení.
b) Pokud je o poskytovateli (dodavateli) zveřejněna k datu uskutečnění zdanitelného plnění informace, že je nespolehlivým plátcem.
c) Při nákupu pohonných hmot od osoby neregistrované jako jejich distributor.
Oznámení bankovních účtů správci daně
Od 1.1.2013 platí povinnost každého plátce oznámit správci daně čísla všech svých bankovních účtů používaných k ekonomické činnosti.
Plátci registrovaní po 1.1. 2013 mohou (nikoli musí) určit, která čísla jejich bankovních účtů budou zveřejněna v registru plátců. Pokud v přihlášce k registraci žádný účet neurčí, bude zveřejněno, že žádné číslo účtu neurčili.
Pokud stávající plátci (registrovaní před 1.1.2013) nesplnili svou oznamovací povinnost do konce února 2013, správce daně zveřejní ty bankovní účty, které u plátců eviduje na základě registrace či změny v registraci.
Ručení příjemce v případě úhrady na jiný než zveřejněný bankovní účet poskytovatele plnění
Plátce, který neurčí ke zveřejnění žádný svůj bankovní účet a bude dostávat za poskytnutá plnění či zálohy na poskytnutá plnění s tuzemskou daní úhrady bezhotovostně, vystavuje dle výše uvedeného každého ze svých odběratelů riziku ručení za daň, pokud ji sám neodvede.
To samé platí, pokud plátce požaduje od příjemce plnění úhradu bezhotovostně na jiný, než zveřejněný bankovní účet vedený poskytovatelem platebních služeb v tuzemsku.
Zároveň upozorňujeme, že v případě, kdy je bankovní účet zveřejněný v registru plátců vedený mimo tuzemsko (jedná se o zahraniční bankovní účet), příjemce plnění ručí za poskytovatelem neodvedenou daň i přesto, že hradí na zveřejněný bankovní účet. Toto vyplývá z ustanovení § 109 odst. 2 písm. b), které je v zákoně již s účinností od 1.1. 2012.
Ve snaze minimalizovat riziko z titulu ručení lze doporučit upravit smluvní podmínky tak, že dodavateli bude hrazeno pouze na bankovní účet vedený v tuzemsku a zveřejněný v registru plátců.
Výše ručení a rozhodný okamžik vzniku ručení
Ručení popsané výše vznikne, ať již se jedná o úhradu celkovou (za celé zdanitelné plnění) nebo částečnou. Vzniká vždy ve shodném rozsahu, a to do výše nezaplacené daně za celé plnění.
Z hlediska posouzení podmínek pro vznik ručení je rozhodný okamžik uskutečnění bezhotovostní úhrady. Jestliže k tomuto dni není bankovní účet, na který je hrazeno, účtem zveřejněným správcem daně v registru plátců, stává se příjemce plnění ručitelem za daň, kterou dodavatel neuhradí.
K povinnosti hradit daň za dodavatele musí být odběratel správcem daně vyzván.
Splnění podmínek pro vznik ručení musí prokázat správce daně. Nicméně plátcům daně doporučujeme si zejména u úhrady s vyšší daní tyto informace před provedením úhrady ověřit a výstup ověření si také archivovat.
V dalším dílu článku se podíváme na to, jak se vyhnout ručení za poskytovatelem neodvedenou DPH.