Jestliže OSVČ v roce 2018 vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost a během roku se rozhodne, že nastoupí do zaměstnaneckého poměru, ale chce dál vykonávat samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší, má povinnost tuto skutečnost České správě sociálního zabezpečení oznámit. Nejpozději však s podáním přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.
Psali jsme: Kdy vám může živnostenský úřad zrušit živnost? Stačí například neplatit pojistné
Doložit tuto skutečnost musí pouze v případě, že se jedná o výkon služebního poměru nebo o výkon zaměstnání malého rozsahu nebo o účast na pojištění na základě dohody, eventuálně o zaměstnání v cizině, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán.
OSVČ vedlejší může být povinna hradit zálohy na pojistné
Povinnost platit zálohy na pojistné se i při výkonu vedlejší činnosti odvíjí od výše daňového základu za předchozí rok, tzn. že OSVČ i při výkonu vedlejší činnosti může být povinna platit zálohy na pojistné.
Pouze v případě, že daňový základ OSVČ v předchozím roce nedosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění pro vedlejší činnost, zaniká této OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění v kalendářních měsících souběhu samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním.
Rozhodná částka výše daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů), která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2017, činí 67 756 Kč. Pro rok 2018 je stanovena ve výši 71 950 Kč. Za každý měsíc, ve kterém nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána, se odečte 1/12 rozhodné částky.
V případě, že chce živnostník živnost pozastavit nebo zrušit, je povinen skutečnost oznámit hned několika úřadům. Jak přerušit živnost? Čtěte, kde a dokdy je třeba změnu nahlásit
ČLÁNKY DO MAILU