Zejména v tolik žádaných technických profesích. Čtěte, jak tuto situaci právně ošetřit, kolik lze poskytnout a jak na daně a odvody pojistného.
S možností motivačního příspěvku na vzdělání budoucího zaměstnance počítá zákon o daních z příjmů již od roku 2011. Jde o žáka nebo studenta, který se pro daného zaměstnavatele připravuje na budoucí výkon profese, a to na základě vzájemného smluvního vztahu. Od roku 2014 se výše daňově uznatelného motivačního příspěvku výrazně zvýšila.
Smlouva o přípravě na budoucí výkon profese
V první řadě je třeba uzavřít se studentem či žákem smlouvu o přípravě na budoucí výkon profese u poplatníka. Jde o nepojmenovanou neboli netypizovanou smlouvu uzavřenou dle nového občanského zákoníku. Zákon po ukončení studia předpokládá uzavření pracovněprávního vztahu, nedefinuje však jeho druh ani délku. Neřeší ani situaci, kdy pracovněprávní vztah nakonec uzavřen nebude. Podle některých právních výkladů by přesto mohlo dojít ke komplikacím při prokazování daňově uznatelných výdajů. Pracovní poměr by uzavřen být měl, alespoň na čas a třeba na zkrácený úvazek. Tak, aby nedocházelo ke zneužití práva formálním uzavřením smluvního vztahu za účelem uplatnění daňových výdajů. Kupříkladu u rodinných firem poskytnutím motivačního příspěvku vlastnímu dítěti.
Na druhou stranu většina zaměstnavatelů o uzavření pracovněprávního vztahu usiluje. Především v současné době, kdy je obtížné v určitých odvětvích získat kvalifikovaného zaměstnance. Smlouva o poskytnutí motivačního příspěvku může obsahovat závazek studenta či žáka odpracovat ve společnosti určitý počet let. Naopak i případné vyrovnání mezi studentem a poskytovatelem motivačního příspěvku, pokud student po ukončení studia do firmy nenastoupí.
Motivační příspěvek je daňově uznatelný náklad
V souladu s § 24 odst. 2 písm. zu) zákona o daních z příjmů je motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese daňově uznatelným nákladem (výdajem). A to až do výše 5000 Kč měsíčně na středoškoláka s maturitou i bez maturity, do výše 10 000 Kč měsíčně na vysokoškoláka. Motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů. Použití motivačního příspěvku tedy může být předem definováno, ale lze přispívat i určenou paušální částkou.
V roční výši se jedná až o 60 000 nebo 120 000 korun. Příspěvek přesahující tento limit nebude považován za daňově uznatelný výdaj (§25 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů).
Na straně studenta jde o příjem plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem profese ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Příjem podléhá zdanění. Podpisem tiskopisu prohlášení k dani se po odečtení základní slevy na dani (případně i slevy na studium) daňová povinnost poplatníka zcela eliminuje, tj. záloha na daň bude v nulové výši. Poskytovatel příspěvku je proto povinen vést studentům či žákům mzdové listy.
Motivační příspěvek a odvody pojistného
V případě sociálního pojištění se nejedná o příjem, který by založil účast na nemocenském pojištění. Podmínkou pro účast na pojištění je kromě toho, že se příjmy dotčené osoby daní jako příjmy ze závislé činnosti, osobní výkon pracovní činnosti (z níž tyto příjmy plynou). Tato druhá podmínka zde splněna není, proto takoví studenti nespadají pod ustanovení § 5 písm. a) bod 22 zákona o nemocenském pojištění a nejsou účastni pojištění.
Pojistnému na zdravotní pojištění motivační příspěvek rovněž nepodléhá. Příjemce motivačního příspěvku totiž není z hlediska zdravotního pojištění považován za zaměstnance dle ustanovení § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Motivační příspěvek a souběh s ostatními příjmy
Motivační příspěvek může být v praxi kombinován s dalšími příjmy poskytovanými studentům či žákům od jednoho plátce. Kupříkladu s odměnou z praktického výcviku. Ovšem odměna z praktického výcviku je od daně z příjmů osvobozena, a tudíž nepodléhá ani odvodům pojistného. Otázky však vyvolává uzavření pracovního poměru či krátkodobé brigády současně s poskytováním motivačního příspěvku. Sjednáním pracovněprávního vztahu se totiž ze studenta stane zaměstnanec, a tím se již jednoznačně nejedná o budoucí spolupráci a budoucí pracovní poměr. Z tohoto pohledu je důležitá formulace smlouvy o poskytnutí motivačního příspěvku, tj. zda je mu plnění poskytováno v souvislosti s uzavřeným pracovněprávním vztahem, jak dále vysvětlují odborníci z České správy sociálního zabezpečení a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
Sociální pojištění
Motivační příspěvek se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) pouze za předpokladu, že bude poskytován v souvislosti s aktuálním zaměstnáním v závislosti na tom, co mají smluvní strany mezi sebou ujednáno. Pokud tedy zaměstnavatel poskytuje motivační příspěvek studentovi např. s podmínkou, že po dokončení studia bude u zaměstnavatele pracovat ještě po dobu 5 let na pozici, kterou už u zaměstnavatele nyní zastává, pak je motivační příspěvek poskytován v souvislosti se zaměstnáním a je třeba ho zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného (za předpokladu, že vznikla účast na pojištění),
uvádí Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení. Naopak, pokud bude motivační příspěvek poskytován např. za podmínky, že student po ukončení studia nastoupí k zaměstnavateli jako právník, ale v současné době pracuje u zaměstnavatele (např. jako brigádník) na pozici pomocné síly pro doplňování zboží do regálů, souvislost mezi aktuálním zaměstnáním a poskytováním motivačního příspěvku není žádná, a proto nebude motivační příspěvek zahrnován do vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
Zdravotní pojištění
V případě, že se jedná o smlouvu, která příjem váže na budoucí smlouvu a budoucí zaměstnání s tím, že nezahrnuje a nepodmiňuje takovéto plnění vazbou na výkon činností plynoucí z této smlouvy, nezahrnoval by se příjem z takovéto smlouvy do vyměřovacího základu. Ujistil server Podnikatel.cz Oldřich Tichý ze Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Smluvní vztahy k těmto příjmům, které mají zpravidla určité společné rysy, jako je např. dohodnutá měsíční výše vyplácené odměny, pokud daný student po ukončení studia nastoupí u budoucího zaměstnavatele na dohodnutou dobu – pokud u budoucího zaměstnavatele po ukončení studia do pracovního poměru nastoupí na dobu kratší, je povinen část takovéhoto příjmu vrátit – pokud nenastoupí vůbec, je povinen vrátit celou částku apod. Současně je také sjednáno, zda tento vztah a odměna je podmíněna výkonem činnosti v průběhu jeho plnění, či nikoliv. Tato skutečnost je tedy rozhodující pro posouzení odvodu do systému veřejného zdravotního pojištění,
uzavírá Oldřich Tichý.
ČLÁNKY DO MAILU