Jak na úroky a smluvní sankce v podnikání

Účastníci smluvních vztahů ne vždy dodržují podmínky uzavřených smluv. V praxi tak často dochází k opožděné úhradě, dodání nekvalitních výrobků, neposkytnutí služby v souladu se smlouvou apod. Účinným pomocníkem mohou být v těchto případech smluvní sankce.

Druhy smluvních sankcí

Nejčastěji využívané jsou dva typy smluvních sankcí. A to úrok z prodlení (smluvní úrok z prodlení) a smluvní pokuta. První z nich lze nárokovat a vymáhat i v situaci, kdy není písemně sjednána, druhou je nezbytné předem sjednat.

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo?

1. Úrok z prodlení

V prodlení je v souladu s § 517 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní. Věřitel může mimo splacení dluhu požadovat i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení je stanovena zvláštním prováděcím předpisem, tj. nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Věřitel však musí své právo na úroky z prodlení uplatnit.

Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (ČNB) platné poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Tato sazba se použije po celou dobu prodlení, tedy až do konečného zaplacení dluhu. 

Postup výpočtu:

• Úrok z prodlení po celý rok = dlužná částka x (FRS + 7) : 100
• Úrok z prodlení po část roku = dlužná částka x ((FRS + 7) : 100 : 365 (případně 366)) x počet dnů prodlení.

FRS = fixní úroková sazba = repo sazba k poslednímu dni kalendářního pololetí před vznikem prodlení

O postupu u starých dluhů více: Bude výpočet úroků z prodlení skutečně jednodušší?

U starších dluhů je postup složitější

Je nutno připomenout, že výše úroků z prodlení, k němuž došlo před 30. červnem 2010, se počítá odlišně. U takzvaně starých dluhů se postupuje podle tehdejší právní úpravy. Přestože výše úroků z prodlení je ročně rovněž ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, je závislá na výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den příslušného pololetí. Navíc se výpočet úroků se počítá za každé pololetí zvlášť.

2. Smluvní úrok z prodlení

Úroky z prodlení se velmi často užívají v obchodněprávních vztazích, kdy mají speciální právní úpravu dle § 369 obchodního zákoníku. Jejich výše je určena buď ve smlouvě, potom se jedná o smluvní úroky z prodlení, nebo nejsou stanoveny smluvně a určují se na základě občanskoprávních předpisů.

Úroky dle obchodního zákoníku:

1. Výše úroků z prodlení byla smluvně stanovena (smlouvou o dílo, kupní smlouvou), případně dodatečně. Výše úroků však musí být dle § 265 obchodního zákoníku přiměřená. 
2. Výše úroků z prodlení nebyla smluvena, uplatní se úroky z prodlení dle občanského zákoníku (viz výše).

Obchodní zákoník v § 369 popisuje i souběh nároků věřitele na úroky z prodlení a na náhradu škody, kterou mu dlužník způsobil prodlením se splněním peněžitého závazku (jestliže nebyla plně kryta úroky z prodlení). Prokázání způsobené škody je však problematické.

Příklad sjednaného úroku dle obchodního zákoníku: 

Smluvní strany se dohodly, že zhotovitel bude platit objednateli smluvní pokutu za nedodržení konečného termínu dokončení a předání díla 0,05 % ze smluvní ceny za každý den prodlení.

3. Smluvní sankce

Účelem sjednání smluvní sankce je hrozba na splnění mluvního závazku v rámci sjednaných pravidel. Může se jednat o pozdní dodávky, neprovedení služby v odpovídající kvalitě, neúplné dílo apod. Smluvní sankce upravuje občanský zákoník v § 544 a 545, obchodní zákoník v § 300 až 302.

Smluvní pokuta sjednaná dle obchodního zákoníku musí být sjednána písemně s určením její výše. Druhá strana je povinna ji zaplatit bez ohledu na vznik případné škody, přitom ani okolnosti vylučující odpovědnost (takzvaná vyšší moc) obecně nemají vliv na povinnost uhradit smluvní pokutu. Snížení nepřiměřeně velké smluvní pokuty se zle domáhat u soudu. Sjednání smluvní pokuty je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Na rozdíl od smluvní sankce dle občanského zákoníku. Tady v případě, že dlužník porušení povinnosti nezavinil, není povinen smluvní pokutu zaplatit.

Čtěte také: Nebojte se účtovat. Přinášíme návod, jak na zúčtovací vztahy

Smluvní pokutou se dá v podstatě zajistit jakékoli porušení závazku. Nemusí se tedy jednat jen o včasné zaplacení, ale i nedodání díla v souladu se smlouvou apod. Nejčastěji se smluvní pokuta sjednává přímo v zajišťované smlouvě, ale není vyloučeno samostatné ujednání. 

Smluvní pokuta není závislá na skutečném vzniku škody. Pokud taková škoda vnikne, nemá druhá strana na jakoukoliv náhradu škody nárok. Situaci se doporučuje ošetřit různými dovětky.

Například:

• Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody. 
• Poškozená strana má právo na náhradu škody přesahující zaplacenou smluvní pokutu. 
• Nastanou-li okolnosti vylučující odpovědnost jedné ze smluvních stran (tzv. vyšší moc), které způsobí či mohou způsobit podstatné zpoždění jakéhokoliv termínu, jsou smluvní strany povinny se neprodleně o těchto okolnostech vylučujících odpovědnost informovat a vstoupit do jednání ohledně řešení vzniklé situace. Smluvní strany nejsou oprávněny takto vzniklé situace jakkoliv zneužít ve svůj prospěch a jsou povinny v dobré víře usilovat o dosažení přijatelného řešení pro obě smluvní strany v co nejkratší době. 

Foto: www.isifa.com