Navzdory neustálému odporu ministra financí Miroslava Kalouska zůstaly výdajové paušály pro OSVČ na úrovni roku 2010. Přinášíme přehled, kolik paušály činí pro jednotlivé podnikatelské obory. Čtěte také: Kalouskova opatření pro OSVČ: Nižší výdajové paušály a vyšší daň z příjmů
Paušály a skutečné výdaje nelze jen tak kombinovat
Výdajové paušály upravuje § 7 odstavec 7 zákona o daních z příjmů. Jejich výše je následující:
- 80 % pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a pro příjmy ze živností řemeslných
- 60 % pro příjmy pro živnosti výjimkou příjmů ze živností řemeslných
- 40 % pro příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, pro příjmy plynoucí užití nebo poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, z jiné samostatné výdělečné činnosti
- 30 % pro příjmy z pronájmu
Paušální výdaje nelze uplatnit v případě příjmů spoluvlastníků majetku, kdy příjmy a výdaje nejsou rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů a v případě účastníků sdružení bez právní subjektivity, kdy nejsou příjmy a výdaje rozděleny rovným dílem.
Jestliže máte různé druhy příjmů, na které se uplatňuje odlišný paušál, musíte příjmy evidovat odděleně. Výdaje nelze sčítat a zvolit si například nejvýhodnější paušál nebo část výdajů uplatnit paušálně a část skutečných. Výdaje ke všem příjmům z podnikatelské činnosti musíte buď shodně uplatnit jako výdaje skutečné, nebo jako výdaje uplatněné procentem z příjmů.
Pokud doposud vykazovali výdaje skutečné a chcete přejít na paušál, musíte nejprve podat dodatečné daňové přiznání za předchozí zdaňovací období. Tímto přiznáním dodaní případné neuhrazené pohledávky a další položky. Čtěte také: Daňové přiznání se při uplatňování výdajového paušálu příliš neliší
Přechod na paušální výdaje
Poplatník, který doposud uplatňoval výdaje skutečné (prokazatelně vynaložené) a chce přejít na výdaje paušální, podává dodatečné daňové přiznání za předchozí zdaňovací období. Tímto přiznáním dodaní případné neuhrazené pohledávky a další položky.
Při změně způsobu uplatňování výdajů se postupuje podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, upravuje se základ daně o pohledávky, závazky a zásoby vykázané k 31. prosinci předchozího zdaňovacího období. Zjednodušeně se dá říct, že pohledávky a zásoby základ daně zvyšují, závazky naopak snižují. Základ daně neovlivní nespotřebovaný materiál a drobný hmotný majetek s pořizovací cenou do 40 tisíc korun, uvedený do užívání na konci předchozího zdaňovacího období. Jestliže dojde k následné úhradě pohledávek, nebudou již tyto „dodaněné“ příjmy zahrnuty do příjmů zdanitelných v dalším zdaňovacím období. Způsob úpravy daňového základu se liší podle toho, zda fyzická osoba vede daňovou evidenci nebo účetnictví.
Pokud jste k 31. prosinci 2010 neevidovali žádné pohledávky, závazky ani zásoby, nic nebrání bezproblémovému přechodu na uplatnění výdajů paušálem za zdaňovací období roku 2011. V opačném případě se nevyhne po podání dodatečného daňového přiznání za rok 2010 vyměření příslušných sankcí.
Foto: www.isifa.com