Přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně podávají všechny osoby samostatně výdělečně činné, a to i v případě, že mají velmi nízké nebo dokonce nulové příjmy a nejsou povinny podat daňové přiznání. Server Podnikatel.cz připravil jednoduchý návod k vyplnění přehledu OSVČ, pro kterou je podnikání pouze vedlejším zdrojem příjmů.
Termíny pro podání přehledu
Nejprve připomenutí důležitých termínů:
- Přehled se podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání. V letošním roce nejpozději 2. května.
- Výjimkou jsou osoby, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce a tuto skutečnost ČSSZ řádně oznámily. Přehled mohou podat až do 1. srpna 2013.
- Osoby, které nebyly povinny podat daňové přiznání (nulové nebo velmi nízké příjmy), měly podat přehled nejpozději do 8. dubna 2013.
- Případný doplatek pojištění je nutné doplatit samostatnou platbou do 8 dnů ode dne, ve kterém byl, případně měl být přehled podán. O vrácení přeplatku na pojistném se žádá vyplněním příslušné části v přehledu.
- Nové zálohy vypočítané na základě podaného přehledu je nutné platit od měsíce následujícího po podání přehledu, respektive změnit zálohu tak, aby následující platba byla již v nově vypočtené výši (pokud změnu trvalého příkazu provádíte podáním nového příkazu, nezapomeňte ten původní zrušit).
Podnikání jako vedlejší zdroj příjmů
Ve zdravotním pojištění rozhoduje skutečnost, zda je výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.
V důchodovém pojištění se používá pojem samostatná výdělečná činnost hlavní a vedlejší. Ve zdravotním pojištění je důležitá skutečnost, zda je výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Pojmy nejsou totožné a povinnost platby záloh i doplatku pojistného u obou institucí se liší. Na rozdíl od důchodového se zdravotní pojištění platí vždy.
Před samotným vyplněním přehledu je nutné si opatřit tiskopis příslušné zdravotní pojišťovny. Může se jednat o originální papírový tiskopis, ale mnohem vhodnější je vyplnit interaktivní tiskopisy. Většina pojišťoven je zveřejňuje na svých internetových stránkách.
Zaměstnaní podnikatelé
Vedlejší zdroj příjmů mají zaměstnaní podnikatelé, ovšem jen pokud je pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. měsíční příjem ze zaměstnání je vyšší než 8000 korun). Tyto osoby nemusí platit zálohy na pojistné a doplatek provedou jednorázově po skončení období.
Při vyplnění přehledu je nutné označit, ve kterých měsících pro OSVČ neplatila povinnost hradit zálohy a počet měsíců, ve kterých pro OSVČ platil minimální vyměřovací základ (nebyla zaměstnána nebo výše měsíčního příjmu ze zaměstnání nedosáhla minimálního vyměřovacího základu, tj. 8000 Kč).
Pojistné vypočítá chytrý formulář sám. Postup výpočtu: polovina rozdílu příjmů a výdajů se násobí číslem 0,135, zaokrouhlí se na Kč nahoru. V našem případě (0,5 x (156 283 – 93 770)) x 0,135 = 4220 Kč.
Zaměstnanci alespoň s minimálním vyměřovacím základem v zaměstnání (měsíční příjem vyšší než 8000 korun) nejsou povinni v dalším období platit zálohy na pojištění. Označí tedy variantu – nulová záloha. Mohou se ale rozhodnout pro variantu, kdy budou platit zálohy ve vypočtené výši. Vyhnou se tím vyššímu jednorázovému doplatku pojistného v dalším období. Chytrý formulář zálohu vypočítá samozřejmě sám. Postačí zvolit příslušnou variantu.
Pro případnou kontrolu výpočtu je postup následující: Polovina rozdílů příjmů a výdajů se vydělí počtem měsíců výdělečné činnosti a násobí číslem 0,135. Zaokrouhluje se na Kč nahoru. V našem případě tedy (0,5 x (156 283 – 93 770)) x 0,135 / 12 = 352 Kč.
Osoby, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ
Osoby, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ (včetně osob, za které platí pojistné i stát), nemusí v prvním roce zahájení činnosti platit zálohy na pojistné. Pojistné se vypočítá ze skutečně dosažených příjmů. Ovšem zálohy na další období se vypočtou na základě skutečně dosažených příjmů. Může se tedy jednat i o velmi nízké měsíční částky, které je však OSVČ na rozdíl od zaměstnané OSVČ povinna platit.
Podmínka zařazení v této kategorii však musí platit po celý kalendářní měsíc. Jedná se zejména o:
- osoby, za které je plátcem pojistného stát (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.) – tiskopis varianta a)
- OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P- – tiskopis varianta d)
- OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání – tiskopis varianta e)
- OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem – tiskopis varianta f).
Tyto osoby musí doložit doklady, které potvrzují, že se jich minimální vyměřovací základ netýká. Jedná se především o potvrzení o studiu, rozhodnutí o pobírání důchodu, potvrzení z úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku, čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let. Dále je třeba označit příslušnou variantu, vypočítat pojistné a zálohy na další období. Postupuje se obdobně jako u zaměstnanců. V případě chytrého formuláře postačí označit příslušnou variantu, výpočty se provedou automaticky.
ČLÁNKY DO MAILU