S výživným se zaměstnavatelé setkávají poměrně často. Jedná se o jednu z přednostních pohledávek vyjmenovaných v občanském soudním řádu.
Přednost pouze ve druhé třetině zbytku čisté mzdy
Výživné jako takové nemá vždy superpřednost, jak se řada zaměstnavatelů mylně domnívá. V první třetině zbytku mzdy se totiž řadí do pořadí podle doručení prvnímu plátci mzdy spolu s ostatními pohledávkami (přednostními i nepřednostními). Pouze ve druhé třetině zbytku čisté mzdy má absolutní přednost před ostatními přednostními pohledávkami. Přednostně se zde použije i případný plně zabavitelný zbytek mzdy.
Pohledávky výživného dělíme na běžné výživné a dlužné výživné. Běžné výživné je pevně stanovená peněžní částka, kterou musí povinný do budoucna platit každý měsíc ve prospěch věřitele. Dlužné výživné tvoří všechno ostatní, tj. souhrn již dávno splatného výživného a veškerého příslušenství vymáhané pohledávky.
Občanský soudní řád popisuje i situaci, kdy druhá třetina zbytku čisté mzdy nepostačí k uspokojení všech pohledávek běžného výživného. Uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného (bez ohledu na pořadí). Pokud nebylo z druhé třetiny pokryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Čtěte také: Změny v oddlužení od června 2019 z pohledu zaměstnavatelů
Příklad:
Dne 12. května 2016 přišlo plátci mzdy usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí k uspokojení pohledávky výživného (dítě Alena). Vymáhané výživné tvoří jak běžné výživné (3000 Kč měsíčně), tak dlužné výživné ve výši 56 482 Kč. Následně bylo plátci mzdy doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí na další výživné (dne 18. července 2018), a to běžné výživné ve výši 2000 Kč (dítě Karel).
Dle nařízení vlády o nezabavitelných částkách se jedna čtvrtina nezabavitelné částky nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Děti (Alena a Karel) se tedy jako vyživované osoby počítat nebudou. Jiné vyživované osoby zaměstnanec nemá.
V měsíci květnu 2019 požádal svého zaměstnavatele o neplacené volno. Jeho čistá mzda za část měsíce činila 10 539 Kč.
Výpočet srážek ze mzdy: 10 539 – 6429 (nezabavitelná částka na povinného) = 4 110 Kč (částka dělená na třetiny)
- První třetina zbytku čisté mzdy 1370 – dle pořadí doručení – použito na výživné pro dítě Alena.
- Druhá třetina zbytku čisté mzdy 1370 Kč – použito na výživné poměrně dle výše běžného výživného – na dítě Alena 822 Kč, na dítě Karel 548 Kč (běžné výživné násobeno koeficientem 0,274, tj, 1370/(3000 + 2000))
- Třetí třetina zbytku čisté mzdy 1370 Kč – zůstává zaměstnanci.
Je tedy zřejmé, že zaměstnavatel díky neplacenému volnu zaměstnance nesrazí ze mzdy plnou výši výživného. Částka nestačí ani na pokrytí běžného výživného. Otázkou je, jakým způsobem má být proveden doplatek běžného výživného. Zaměstnanec v souladu s ustanovením § 148 zákoníku práce ze zaměstnancovy mzdy více srazit nemůže.
Více k postupu při výpočtu exekučních srážek ze mzdy: Od roku 2019 se zvyšuje nezabavitelná částka v exekucích
Doplatek běžného a dlužného výživného
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Martin Bačkovský z ministerstva spravedlnosti, postup, kdy plátce mzdy nesrazí plnou částku běžného nebo dlužného výživného, závisí na tom, z jakého důvodu se tak stalo.
1. Nízká čistá mzda
Jestliže povinný v měsíci, kdy nebylo sraženo vše, co je vymáháno, nepobírá mzdu v takové výši, aby po odečtení nepostižitelné částky, která náleží povinnému, bylo plně uspokojeno běžné i celé dlužné výživné, vymáhá se nevymožený zbytek běžného výživného i zbytek dlužného výživného srážkami ze mzdy i nadále. Lze říci, že se o vymožení částek nevymožených v tomto měsíci prodlužuje výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Ustanovení § 284 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu stanoví, že plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena. Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, tedy i výživné, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu,
vysvětluje Martin Bačkovský a dodává, že nařízeným výkonem rozhodnutí je třeba vymoci celou vymáhanou pohledávku včetně celých dávek, které se stanou splatnými, ve vztahu k okamžiku nařízení výkonu rozhodnutí, teprve v budoucnu. Čtěte také: Dítě jako vyživovaná osoba v exekučních srážkách
2. Jiné pohledávky s lepším pořadím (především v první třetině zbytku čisté mzdy)
Z provedených srážek je uspokojována ještě jiná pohledávka (např. z 1. třetiny zbytku čisté mzdy nepřednostní pohledávka s lepším pořadím). Zde rovněž platí, že v rámci celého nařízeného výkonu rozhodnutí bude vymoženo vše, pro co byl výkon rozhodnutí nařízen, tedy i nedoplatek, i dávky, které se staly splatnými po nařízení výkonu.
3. Chybný výpočet plátce (zaměstnavatele)
Pokud plátce mzdy srážky správně nevypočetl a z tohoto důvodu srazil méně, je možno postupovat podle § 292 občanského soudního řádu. Zde je stanoveno, že v situaci, kdy plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.
Zaměstnavatel z našeho příkladu tedy zvýší celkovou částku dlužného výživného o nesraženou částku výživného běžného za tento měsíc. Teoreticky by se mohlo stát, že si povinný (zaměstnanec) sám uhradí zbylou část běžného výživného mimo výkon rozhodnutí přímo oprávněnému. Pak by bylo na dluh ve výsledku plněno více, než oprávněnému náleží. V tomto případě je podle Martina Bačkovského možné podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí týkající se příslušné částky.
ČLÁNKY DO MAILU