Elementární právní úprava sídla právnické osoby se nachází v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“).
Jelikož sídlo společnosti je zapisováno jak do společenské smlouvy společnosti, tak i do obchodního rejstříku, mohlo by se na první pohled zdát, že je nezbytné při jeho změně změnit nejen údaje v obchodním rejstříku, ale i společenskou smlouvu. Ne vždy tomu tak musí být.
Změna sídla v rámci jedné obce vs. přesídlení do jiné obce
Podle občanského zákoníku platí pravidlo, že pokud se právnická osoba zapisuje do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání (tedy např. společenská smlouva společnosti) uvede název obce, ve které se nachází její sídlo. Do veřejného rejstříku však právnická osoba již musí vždy zapsat úplnou adresu svého sídla. Bývá proto velmi časté, že zakladatelské právní jednání specifikuje sídlo společnosti co nejobecněji, tedy jen uvedením názvu obce, ve které se sídlo společnosti nachází (např. Praha či Brno). Psali jsme: Jaké jsou možnosti výplaty podílu na zisku ve společnosti s ručením omezeným
Úplná adresa sídla právnické osoby (např. Borůvková 1234, 140 00 Praha 4) je pak zapisována až do veřejného rejstříku. Toto je samozřejmě praktické, jelikož v případě změny adresy sídla v rámci obce, kterou má společnost ve svém zakladatelském právním jednání uvedenu jako své sídlo, není nutné měnit zakladatelské právní jednání společnosti a ušetří se tím nezanedbatelné náklady za notářské služby.
Pokud by ovšem společnost měla ve svém zakladatelském právním jednání uvedenou úplnou adresu svého sídla, je nutné při změně sídla zakladatelské právní jednání společnosti změnit. Stejně tak je nutné jej změnit v případě, kdy se společnost hodlá přemístit do jiné obce – samozřejmě v rámci České republiky. V takovýchto případech je ke změně sídla nejprve nutné provést změnu zakladatelského právního jednání, o čemž musí rozhodnout nejvyšší orgán společnosti, a to zpravidla ve formě notářského zápisu.
Co vše je potřeba k provedení změny sídla a jaký je postup?
Jakmile je vyřešena otázka zakladatelského právního jednání společnosti – tj. sídlo v něm uvedené odpovídá novému sídlu, do kterého se právnická osoba hodlá přemístit (ať už na úrovni určité obce, což lze jednoznačně doporučit, nebo na úrovni konkrétní adresy nového sídla), lze přistoupit k dalším krokům, vedoucím ke změně adresy sídla ve veřejném rejstříku. Pro změnu sídla ve veřejném rejstříku je nezbytné předložit rejstříkovému soudu následující dokumenty, které je potřeba buď vyhotovit, nebo získat od třetích osob.
Prvním z nich je zápis o usnesení nejvyššího orgánu společnosti, který musí být podepsán oprávněnými osobami a musí v něm být obsaženo rozhodnutí o tom, že dochází ke změně sídla společnosti na novou adresu. Dalším potřebným dokumentem je souhlas s umístěním sídla společnosti na nové adrese, jenž musí být podepsán vlastníkem nemovitosti, ve které se sídlo nachází, a předložen rejstříkovému soudu spolu s výpisem z katastru nemovitostí, osvědčujícím vlastnictví nemovitosti osobou poskytující předmětný souhlas. Pokud by v rámci změny sídla došlo i ke změně zakladatelského právního jednání společnosti, bude třeba soudu předložit i jeho úplné znění. Psali jsme: Dluží vám a nemáte na to papír? Využijte institut uznání dluhu
Jakmile bude shora uvedená dokumentace kompletní, bude třeba připravit návrh na zápis změny sídla společnosti v příslušném veřejném rejstříku a následně jej podat k příslušnému rejstříkovému soudu, kterým je krajský soud nacházející se v obvodu sídla společnosti.
Návrh na zápis změny se zpravidla vyhotovuje za použití tzv. inteligentního formuláře, dostupného na internetových stránkách veřejného rejstříku a je možné jej s veškerými potřebnými přílohami soudu odeslat buď datovou schránkou společnosti, nebo emailem na elektronickou podatelnu soudu, popř. jej doručit osobně v listinné podobě na podatelnu soudu. Společně s podaným návrhem je třeba uhradit také správní poplatek za změnu ve veřejném rejstříku ve výši 2000 korun.
Změna sídla nevyžaduje vysoké náklady
Změna sídla je relativně nenáročný proces, který zpravidla nevyžaduje žádné vysoké náklady, jakkoliv je třeba počítat s výdaji pohybujícími se řádově v jednotkách tisíc korun českých. Pokud má v rámci celého procesu dojít ke změně zakladatelského právního jednání ve formě veřejné listiny, tak je samozřejmě třeba připočíst dalších pár tisíc na nákladech za vyhotovení notářského zápisu. K tomuto však nedochází velmi často, jelikož většina společností své sídlo zpravidla přemisťuje v rámci jedné obce, což změnu zakladatelského právního jednání ve většině případů nevyžaduje.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí