Jakousi módou začínajících porevolučních podnikatelů bylo zaměstnávat důchodce. Přináší zaměstnanec důchodce firmě úspory nebo větší administrativu? Už samotným přijetím poživatele starobního důchodu vzniká zaměstnavateli ohlašovací povinnost. Povinnosti zaměstnavatele jsou navíc rozdílné u důchodce v řádném starobním důchodu, tedy důchodce, který již dosáhl důchodového věku, jiné povinnosti vznikají zaměstnavateli, jehož zaměstnanec je poživatelem předčasného starobního důchodu.
Od 1. 1. 2009 zákon nestanoví ohlašovací povinnost pro zaměstnavatele, kteří uzavřou pracovní smlouvu s poživatelem plného nebo částečného invalidního důchodu. Čtěte více: Podnikání v invalidním důchodě 2009
Důchodový věk – věk potřebný pro nárok na starobní důchod
Stejný důchodový věk pro každého? Omyl. A nemáme na mysli jen rozdílný důchodový věk pro muže a ženy. Důchodový věk se stanoví v závislosti na časovém období, kdy člověk důchodového věku dosáhne. Čtěte více: Víte na co platíte sociální pojištění? Na důchod.
Věk potřebný na starobní důchod do 31. 12. 1995
| ŽENY, které vychovaly | MUŽI | ||
|---|---|---|---|
| žádné dítě | 57 let | bez rozdílu: | |
| 1 dítě | 56 let | 60 let | |
| 2 děti | 55 let | ||
| 3 nebo 4 děti | 54 let | ||
| 5 dětí a více | 53 let | ||
Důchodový věk v období od 1. 1. 1996 až 31. 12. 2012
U lidí, kteří dovrší důchodový věk v období let 1996 až 2012, se k důchodovému věku, který je uveden v tabulce, připočítávají u mužů 2 kalendářní měsíce za každý započatý kalendářní rok po 31. 12. 1995, u žen se připočítávají 4 kalendářní měsíce.
Důchodový věk po 31. 12. 2012
| ŽENY, které vychovaly | MUŽI | |
|---|---|---|
| žádné dítě | 63 let | bez rozdílu: |
| 1 dítě | 62 let | 63 let |
| 2 děti | 61 let | |
| 3 nebo 4 děti | 60 let | |
| 5 dětí a více | 59 let | |
Předčasný starobní důchod
Zaměstnavatel musí vždy ohlásit vstup do zaměstnání u starobního důchodce, který je v předčasném starobním důchodu. Starobní důchod je upraven Zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. O předčasný starobní důchod se jedná, když člověk odchází do důchodu, nedosáhl potřebného důchodového věku.
V případě, že důchodce, kterému byl přiznán předčasný starobní důchod, vykonává výdělečnou činnost, nemá nárok na výplatu starobního důchodu nejdéle do dosažení věku nároku na starobní důchod. Pokud by takový důchodce dosáhl důchodového věku, posuzují se podmínky nároku na výplatu důchodu jako u poživatele řádného starobního důchodu.
Pan Železný odešel do předčasného starobního důchodu. Do dovršení důchodového věku mu chybí ještě 8 měsíců. Nechá se zaměstnat. Nárok na starobní důchod zaniká do doby, než dosáhne hranice důchodového věku, kdy by mu vznikl nárok na řádný starobní důchod, tj. v našem případě nebude mít nárok na výplatu důchodu 8 měsíců.
Řádný starobní důchod
U poživatelů řádného starobního důchodu, na který vzniká nárok dosažením důchodového věku, musí vznik pracovního poměru zaměstnavatel nahlásit pouze v těchto případech:
- pracovněprávní vztah je uzavřen na dobu neurčitou,
- pracovněprávní vztah je uzavřen na dobu určitou, ale na dobu delší než 1 rok.
Ačkoli Zákoník práce hovoří o práci na základě dohody o pracovní činnosti jako o výkonu práce mimo pracovní poměr, ohlašovací povinnost zaměstnavatele se vztahuje jak na výkon práce důchodce na základě pracovní smlouvy, tak i na výkon na základě dohody o pracovní činnosti.
Starobní důchod náleží starobnímu důchodci jen tehdy, pokud je pracovní vztah sjednán na dobu určitou, nejdéle na 1 rok.
Největší nejasnosti z pracovního práva máte?
Podle Zákoníku práce není od března 2004 možno opakovaně sjednávat pracovní poměr na dobu určitou. Maximálně lze opakovaně prodlužovat pracovní poměr na dobu určitou, aniž by došlo k přerušení pracovního poměru na dobu delší než 6 měsíců, nejvýše po dobu 2 let od jeho vzniku. Po uplynutí 2 let od vzniku pracovního poměru na dobu určitou již není možné, aby byl tentýž zaměstnanec zaměstnán u stejného zaměstnavatele na dobu určitou.
Zákon stanoví 3 výjimky, kdy lze pracovní poměr na dobu určitou sjednávat či prodlužovat bez jakéhokoli omezení. Jedna tato výjimka se vztahuje právě na starobní důchodce, právě z důvodu zachování nároku na výplatu důchodu.
Kdy, komu a co nahlásit?
Zaměstnavatel hlásí všechny změny do 8 dnů. Splněním ohlašovací povinnosti se rozumí podání hlášení osobně předáním na podatelně České správy sociálního zabezpečení (adresář ČSSZ), nebo podáním poštovní zásilky.
Zaměstnavatel má ohlašovací povinnost vůči plátci důchodu. Tím je ve většině případů ČSSZ v Praze. Plátcem důchodu však může být také Vojenský orgán sociálního zabezpečení. Ohlašovací povinnost plní zaměstnavatel bez vyzvání. Kromě toho, může zaměstnavatele vyzvat správa sociálního zabezpečení k předložení záznamu o podání hlášení pro účely důchodového pojištění. Výzvě musí zaměstnavatel vyhovět do 8 dnů od doručení.
Stejnou ohlašovací povinnost jako má zaměstnavatel má i poživatel dávek důchodového pojištění. Nelze ale situaci řešit tím, že zaměstnanec spoléhá na svého zaměstnavatele a naopak. Zaměstnavatel ohlásí pracujícího důchodce na příslušném formuláři. Zaměstnanec – důchodce splní svou povinnost tím, že podepíše hlášení, které zaměstnavatel odesílá.
Náležitosti hlášení:- jméno a příjmení poživatele starobního důchodu,
- rodné číslo,
- číslo rozhodnutí o přiznání důchodu,
- místo trvalého pobytu,
- den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání,
- druh důchodu.
ČLÁNKY DO MAILU