Pohledávky a závazky jsou definovány účetními předpisy. Mimo účetnictví mají ale dopad také do daně z příjmů. Záleží však na tom, v jakém režimu podnikatel podniká – tj. zda podniká jako právnická osoba nebo jako fyzická osoba. Obecně více komplikované jsou pohledávky a závazky u právnických osob.
Co se dozvíte v článku
Pohledávky obecně
Pohledávka vyjadřuje právo věřitele (např. prodávajícího) na požadované plnění po osobě dlužníka (např. kupujícího). V účetnictví jsou pohledávky řazeny mezi aktiva, konkrétně mezi oběžný majetek. Mezi typické pohledávky pak patří pohledávky z obchodního styku – tj. za odběrateli, ale také pohledávky z titulu poskytnutých záloh, pohledávky za zaměstnanci nebo pohledávky vůči úřadům státní správy.
Z pohledu splatnosti pohledávek se pohledávky dělí na krátkodobé – splatné do jednoho roku, a na pohledávky dlouhodobé – se splatností nad jeden rok.
Při vzniku se pohledávky oceňují při jejich vzniku jmenovitou hodnotou. Pokud jsou pohledávky vyjádřeny v cizí měně, musí být přepočteny také na české koruny. V některých případech je možné pohledávky ocenit i v reálné hodnotě. Stejně tak jako všechen ostatní majetek i pohledávky musí být podrobeny inventarizací, a to minimálně jednou za účetní období.
Závazky obecně
Závazek vyjadřuje povinnost dlužníka uhradit za objednané zboží nebo služby věřiteli, příp. za jiná sjednaná plnění. V účetnictví pak dluhy představují zdroje krytí majetku a jsou tak vykazovány jako pasiva.
Mezi závazky patří typicky závazky z obchodních vztahů, závazky za zaměstnanci nebo závazky vůči státní správě (například vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně nebo správě sociálního zabezpečení). Závazky však mohou vznikat i například z titulu přijetí úvěru nebo přijetí zálohy (platby předem). Stejně jako pohledávky jsou i závazky rozlišovány na krátkodobé a dlouhodobé dle doby jejich splatnosti.
Závazky jsou v okamžiku jejich vzniku oceňovány jmenovitou hodnotou. Pokud jsou závazky evidovány v cizí měně, je zapotřebí je zároveň přepočítat na českou měnu. Skutečný stav závazků se musí ověřovat minimálně jednou za účetní období v rámci inventury. V případě závazků se provádí dokladová inventura.
Neuhrazené závazky
Mnohem jednodušší variantou je případ, kdy neuhrazený dluh eviduje fyzická osoba. V takovém případě se totiž z pohledu zákona o daních z příjmů nic neděje. Závazek je totiž považován za daňový výdaj okamžikem jeho úhrady. Pokud k úhradě nedojde, není o co snižovat, ale zároveň ani zvyšovat základ daně. Pozor by však měly dávat fyzické osoby, které mění režim – například přecházejí z daňové evidence na paušální výdaje, případně ukončují svou činnost. V některých případech jsou totiž povinny dodanit neuhrazené závazky.
U právnických osob je to s neuhrazenými závazky trochu složitější. Pokud byl v okamžiku vzniku závazek uplatněn jako daňově uznatelný náklad a nedošlo k jeho úhradě do 30 měsíců od jeho splatnosti, případně byl promlčen, musí se takový závazek dodanit. V takovém případě se závazek dodaní v tom zdaňovacím období, ve kterém se závazek promlčel, případně uplynulo 30 měsíců od jeho splatnosti.
Zákon o daních z příjmů však definuje i případy, ve kterých nedojde k dodanění závazků při jejich neuhrazení. Jedná se například o závazky z titulu úvěrů a zápůjček, smluvních pokut nebo záloh.
Neuhrazené pohledávky v účetnictví
Pokud se jedná o právnické osoby nebo fyzické osoby vedoucí účetnictví, mohou při vykazování pohledávky, která je riziková nebo nedobytná, pohledávku přímo odepsat anebo k ní vytvořit opravnou položku.
Pokud se účetní jednotka rozhodne, že pohledávku tzv. odepíše, bude o tomto rozhodnutí účtovat na účtu 546 – odpis pohledávky proti účtu, na kterém je pohledávka evidována. Jakmile je pohledávka odepsaná, nebude již hodnota neuhrazené pohledávky uváděna v rozvaze.
Druhou možností je v rámci inventarizace vybrat ty pohledávky, které jsou problematické, a odhadnout pravděpodobnost jejich úhrady. Pokud úhrada části pohledávky není jistá, vytvoří účetní jednotka opravné položky. Je však zapotřebí správně rozlišit, zda se jedná o účetní opravnou položku anebo opravnou položku tvořenou dle zákonu o rezervách.
Neuhrazené pohledávky a daň z příjmů
Stejně tak jako v případě závazků je i zdaňování pohledávek (resp. uplatňování neuhrazených pohledávek, příp. opravných položek k nim, jako daňově uznatelných náklad) složitější v případě právnických osob.
Pokud má fyzická osoba pohledávku, a to ať osoba vedoucí daňovou evidenci nebo osoba uplatňující paušální výdaje, která je po splatnosti a její úhrada je nejistá, neděje se nic. Pohledávky totiž u většiny fyzických osob vstupují do základu daně až v okamžiku jejich úhrady. I v těchto případech však musí fyzické osoby myslet na to, že při změně režimu nebo například ukončení činnosti může dojít k dodanění pohledávek.
U právnických osob je ale režim zdanění jiný, protože pohledávka je „zdaněna“ okamžikem její realizace – okamžikem například vystavení faktury vzniká právnické osobě výnos, ať už byla nebo nebyla pohledávka uhrazena. Pokud pak nedojde k úhradě takové pohledávky, může si právnická osoba snížit základ daně za podmínek definovaných zákonem o rezervách.
Zákon o rezervách definuje situace, za kterých je možné tvořit zákonné opravné položky k pohledávkám. Jedná se například o pohledávky, které jsou po splatnosti déle než osmnáct měsíců, a to do výše 50 % pohledávky. Taková opravná položka se tvoří postupně – jedná se o tzv. časovou opravnou položku. Jakmile je pohledávka po splatnosti déle než 30 měsíců, může účetní jednotka vytvořit, resp. „dotvořit“, opravnou položku do 100 % výše pohledávky.
V zákoně jsou však definovány i další situace, za kterých je možné tvořit opravné položky. Opravnou položku tak může účetní jednotka vytvořit například k pohledávce po splatnosti delší než 12 měsíců, pokud je pohledávka ve výši do 30 000 Kč za zdaňovací období za jedním dlužníkem.
Co jste se v článku dozvěděli?
Ptejte se odborníka v poradně pro Daně a účetnictví
Ing. Radek Bílý
daňový a účetní poradce
Daňový poradce a specialista v oboru účetnictví, daní a podnikových financí má více než 20letou praxi. Zpracovává účetnictví malým a středním firmám, daňovou evidenci živnostníkům, mzdovou agendu a daňové poradenství. Nabízí zastupování na základě plné moci na úřadech. Vyřídí také německé daně, včetně zatřídění a příspěvků na manželku a děti.
