O tom, kdo je jednatelem společnosti s ručením omezeným, rozhoduje valná hromada, případně jediný společník při výkonu působnosti valné hromady. Jednatele jako statutární orgán lze do funkce zvolit či ho odvolat právě na valné hromadě, kterou tvoří všichni společníci společnosti s ručením omezeným.
Nestanoví-li společenská smlouva nebo zakladatelská listina jinak, valná hromada je ze zákona usnášeníschopná, pokud jsou na ní přítomni společníci, kteří mají minimálně polovinu hlasů. Rozhoduje pak prostou většinou přítomných společníků.
Čtěte také: Může jednatel sám sebe zaměstnat? Záleží na tom, co bude jako zaměstnanec dělat
Volba a odvolání konkrétní osoby z funkce jednatele není změnou společenské smlouvy, proto takové rozhodnutí valné hromady nemusí mít formu notářského zápisu. Rozhoduje-li jediný společník při výkonu působnosti valné hromady, rozhodnutí musí mít písemnou formu, není však nutné, aby byl podpis společníka úředně ověřený.
Vzhledem k tomu, že podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech může valná hromada rozhodovat mimo zasedání (per rollam), nabízí se otázka, zda lze rozhodnutím mimo zasedání odvolat jednatele. Odvolat jednatele per rollam je dle zákona o obchodních korporacích možné, pakliže to společenská smlouva konkrétní společnosti nevylučuje. Vždy je tedy nezbytné ověřit nastavení právních vztahů dané společnosti,
uvedl pro server Podnikatel.cz Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. Al.
Mohlo by vás zaujmout: Chcete, aby vás byznys přežil? Pak se dobře připravte na svou vlastní smrt
Odvolaný jednatel může ve lhůtě tří měsíců od okamžiku, kdy se o rozhodnutí valné hromady o odvolání dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od přijetí usnesení, namítat neplatnost tohoto rozhodnutí,
doplňuje advokát Jiří Matzner. Důvody, pro které je možné se neplatnosti dovolávat, jsou stanoveny zákonem – neplatnost může být namítána pouze pro rozpor s právními předpisy, společenskou smlouvou společnosti či rozpor s dobrými mravy,
uzavírá.
Okamžik zániku funkce jednatele
Rozhodnutí o odvolání z funkce jednatele je účinné dnem, kdy bylo přijato. Nerozhodne-li valná hromada jinak, zaniká funkce okamžitě. Výjimku tvoří situace, kdy valná hromada rozhodne o odkladu účinnosti rozhodnutí o odvolání na konkrétní datum.
V souladu s § 184 odst. 4 zákona o obchodních korporacích je jednatel povinen se valné hromady s. r. o. účastnit. Není-li přítomen, rozhodnutí o odvolání z funkce se dotčenému jednateli doručuje. Přesto však není v případě jeho nepřítomnosti na valné hromadě pro účinnost rozhodnutí nutné, aby se o něm nejprve dozvěděl.
Tak i rozhodnutí o odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným má (a vždy mělo) konstitutivní účinky. I pro rozhodnutí o odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným z funkce platí obecný princip, podle něhož, neodloží-li valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato,
stojí v usnesení Nejvyššího soudu č. 29 Cdo 2363/2010.
Písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jednatele přiloží společnost k návrhu na výmaz odvolaného jednatele z obchodního rejstříku.
Zavazuje společnost právní jednání odvolaného jednatele?
Jako statutární orgán je jednatel oprávněn jednat za společnost ve všech věcech. Společenská smlouva nebo zakladatelská listina určí, jestli v případě, kdy má společnost více jednatelů, jedná každý z nich samostatně nebo kolik jednatelů jedná společně. Tuto skutečnost rejstříkový soud zapíše do obchodního rejstříku. Ačkoliv zápis volby a odvolání jednatele do obchodního rejstříku nemá konstitutivní účinky a účinnosti nabývá už v okamžiku, kdy je rozhodnutí o volbě nebo odvolání přijato valnou hromadou, je nutné chránit dobrou víru třetích osob v informace, které jsou v rejstříku uvedeny.
Pokud odvolaný jednatel za společnost právně jedná i po odvolání, ale ještě předtím, než je proveden výmaz z obchodního rejstříku, bude rozhodující, zda třetí osoba, vůči které jednal, o jeho odvolání věděla. Nebyla-li třetí osoba o odvolání jednatele z funkce informována jiným způsobem, bude společnost z jeho jednání nadále zavázána. Vyplývá to také z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, na kterou odkázal například v rozsudku sp. zn. 29 Odo 840/2006 nebo usnesení sp. zn. 29 Cdo 2626/2007.
Pro zánik tohoto oprávnění obchodní zákoník nevyžaduje jako podmínku výmaz statutárního orgánu (jeho člena) z obchodního rejstříku. Třetí osoba je chráněna § 27 odst. 2 (obch. zák.), podle něhož proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Zavazuje proto obchodní společnost nebo družstvo právní úkon toho, kdo je v obchodním rejstříku zapsán jako statutární orgán (jeho člen), i když už statutárním orgánem (jeho členem) není. Podmínkou však je, že třetí osoba, vůči níž byl právní úkon učiněn, byla v dobré víře, že jedná se statutárním orgánem (jeho členem) oprávněným jednat. Důkazní břemeno ohledně absence dobré víry třetí osoby pak leží na tom, kdo se neplatnosti jednání odvolaného jednatele dovolává.
Čtěte také: Za pouhé nedodání závěrky zrušení firmy nehrozí, firma musí být i nekontaktní
Otázkou zůstává, zda odpovídá v dobré víře jednající jednatel, který o odvolání z funkce nevěděl, za způsobenou škodu. Za tuto škodu by však již neměl odpovídat z pozice statutárního orgánu, jelikož funkce jednatele s konstitutivními účinky zaniká již v momentě odvolání nejvyšším orgánem společnosti,
míní advokát Matěj Grödl. Záleželo by však bezesporu i na konkrétních okolnostech daného případu,
dodává.
Jednatel může odstoupit z funkce i sám
I jednatel může z funkce odstoupit, a to opět z jakéhokoliv důvodu. Platí však pravidlo, že se jednatelské funkce nesmí vzdát v době, která by byla pro společnost nevhodná. Za nevhodnou dobu k odstoupení dle některých výkladů ovšem může být považována například doba, kdy korporace čelí veřejnému tlaku či kritice, a odstoupení z funkce by mohlo být považováno za uznání důvodnosti takové kritiky,
upřesňuje Matěj Grödl. Také provozní nehoda anebo jiná krizová situace, která by vyžadovala rychlé jednání za účelem odvrácení škody, by při odstoupení jednatele mohla vést k nenávratnému poškození společnosti.
Čtěte více: 6 změn, které přináší rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích (1. díl)
Nestanoví-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jednatele něco jiného, oznámení o odstoupení jednatel doručuje valné hromadě. Nejvyšší soud v minulosti dovodil, že odstoupení může být v písemné formě doručeno i na adresu společnosti. Funkce zaniká po uplynutí jednoho měsíce od oznámení o odstoupení. Odstupující jednatel a obchodní korporace mohou sjednat jiný okamžik zániku. Odstoupení z funkce lze učinit i zcela neformálně,
říká Matěj Grödl. V takovém případě by asi nic nebránilo tomu, aby jednatel vzal své odstoupení včas zpět, pokud na tom bude panovat s obchodní společností shoda,
doplňuje.
Může se také stát, že společnost je již neaktivní a na adrese sídla nedochází k přebírání pošty. Jak by měl v takovém případě odstupující jednatel postupovat? V praxi postačí zaslat odvolání poštou na adresu dané společnosti. Dle zákona se pak má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Doporučil bych však zaslat zprávu pro jistotu i do datové schránky,
uvedl advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz. Pokud by společnost sama nepodala rejstříkovému soudu návrh na výmaz jednatele jako statutárního orgánu, tento návrh může ten, kdo doloží právní zájem. To bude zejména daný jednatel, který přiloží doručenku a svou rezignaci,
uzavírá Ondřej Preuss. Podle jeho zkušeností soud provede takto podložený výmaz z rejstříku přibližně do týdne.
Čtěte více: 6 změn, které přináší rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích (2. díl)