Jak okresní města (ne)změnila pro rok 2017 koeficienty k dani z nemovitých věcí

13. 10. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Jediným okresním městem, které letos schválilo změny koeficientů u daně z nemovitých věcí, se stala Mladá Boleslav. Změny ale platí až od roku 2018.

V roce 2017 tak zůstanou koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí ve všech okresních městech beze změny. V porovnání s předchozími pěti lety jde o ojedinělou záležitost, jelikož se vždy alespoň koeficienty v jednom okresním městě měnily.

V Mladé Boleslavi klesne daň od roku 2018

K největším změnám došlo ve zdaňovacím období 2012, kdy koeficienty změnilo každé páté okresní město. Pro roky 2013 a letošní rok upravovala koeficienty přibližně desetina měst, pro roky 2014 a 2015 pak jen jednotky. Pár měst sice letos přijalo novou vyhlášku ohledně daně z nemovitých věcí, ani v jednom z nich však ke změně samotných koeficientů nedošlo.

Jediným okresním městem, které v roce 2016 schválilo vyhlášku měnící koeficienty, se stala Mladá Boleslav. Nový místní koeficient ale bude platit až od roku 2018 a půjde o jeho snížení z aktuální hodnoty 4 na 3. Mladá Boleslav přitom místní koeficient zvyšovala až pro letošek. Zvýšení daně z nemovitých věcí se ale nezamlouvalo Škodě Auto, která městu pohrozila, že začne krátit dotace do sportu, kultury i veřejného života. Zástupci města a firmy se tak nakonec dohodli na kompromisu a od roku 2018 místní koeficient opět poklesne.

Město Příbram, které pro letošní rok rovněž zvýšilo daň z nemovitých věcí na dvojnásobek, před pár dny rozhodovalo o žádosti o snížení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti. Tu podali lidé z Březnické ulice, kteří svůj návrh zdůvodnili zhoršením podmínek žití v této lokalitě. Zastupitelé ovšem žádost zamítli. Podle představitelů města podala podobnou žádost celá řada osadních výborů, o nich se ale teprve bude rozhodovat.

Koeficienty daně z nemovitostí
Základní (2017) Základní (2016) Místní (2017) Místní (2016) Podnikatelský (2017) Podnikatelský (2016)
Praha 5 5 1 1 1,5 1,5
Středočeský kraj
Benešov 2 pro stavby (2,5 pro pozemky) 2 pro stavby (2,5 pro pozemky) 2 2 1 1
Beroun 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Kladno 3,5 3,5 1 1 1 1
Kolín 2,5 2,5 2 2 1 1
Kutná Hora 2 2 2 2 1 1
Mělník 2 2 1 1 1 1
Mladá Boleslav 2 2 4 4 1,5 1,5
Nymburk 2 2 2 2 1 1
Příbram 2,5 2,5 2 2 1 1
Rakovník 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Jihočeský kraj
České Budějovice 3,5 3,5 1 1 1 1
Český Krumlov 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Jindřichův Hradec 2,5 2,5 2 2 1 1
Písek 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Prachatice 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Strakonice 2 2 1 1 1,5 1,5
Tábor 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Plzeňský kraj
Domažlice 2 2 1 1 1,5 1,5
Klatovy 2 2 1 1 1 1
Plzeň 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Rokycany 2 2 1 1 1 1
Tachov 2 2 2 2 1 1
Karlovarský kraj
Cheb 2,5 2,5 2 2 1 1
Karlovy Vary 4,5 4,5 2 2 1,5 1,5
Sokolov 2,5 2,5 2 2 1 1
Ústecký kraj
Děčín 3,5 3,5 1 1 1 1
Chomutov 4,5 4,5 2 2 1,5 1,5
Litoměřice 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Louny 2 (1,4 u staveb) 2 (1,4 u staveb) 2 2 1 1
Most 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Teplice 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Ústí nad Labem 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Liberecký kraj
Česká Lípa 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Jablonec nad Nisou 2,5 2,5 1 1 1 1
Liberec 3,5 3,5 2 2 1 1
Semily 1,6 1,6 2 2 1,5 1,5
Královehradecký kraj
Hradec Králové 4,5 pro pozemky (2 pro stavby 4,5 pro pozemky (2 pro stavby) 3 3 1,5 1,5
Jičín 2 2 1 1 1,5 1,5
Náchod 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Rychnov nad Kněžnou 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Trutnov 3,5 3,5 1 1 1 1
Pardubický kraj
Chrudim 2 2 1 1 1 1
Pardubice 4,5 (u daně ze staveb 3,5) 4,5 (u daně ze staveb 3,5) 2 2 1,5 1,5
Svitavy 2 2 1 1 1,5 1,5
Ústí nad Orlicí 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Vysočina
Havlíčkův Brod 2 2 2 2 1,5 1,5
Jihlava 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Pelhřimov 2 2 1 1 1,5 1,5
Třebíč 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Žďár nad Sázavou 2 2 1 1 1,5 1,5
Jihomoravský kraj
Blansko 2 2 1 1 1 1
Brno 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Břeclav 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Hodonín 2,5 2,5 1 1 1 1
Vyškov 2,5 u pozemků (2 u staveb) 2,5 u pozemků (2 u staveb) 1 1 1,5 1,5
Znojmo 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Olomoucký kraj
Jeseník 2 2 2 2 1,5 1,5
Olomouc 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Prostějov 3,5 3,5 1 1 1 1
Přerov 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Šumperk 2,5 2,5 1 1 1 1
Zlínský kraj
Kroměříž 2,5 2,5 1 1 1 1
Uherské Hradiště 3,5 3,5 2 2 1 1
Vsetín 2,5 2,5 2 2 1 1
Zlín 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Moravskoslezský kraj
Bruntál 2 2 1 1 1,5 1,5
Frýdek-Místek 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Karviná 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Nový Jičín 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Opava 3,5 pro pozemky (stavby 2 3,5 pro pozemky (stavby 2) 2 2 1 1
Ostrava 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5

U řady měst platí pro okrajové části jiné koeficienty než pro centrum. V tabulce jsou vždy uvedeny koeficienty pro nemovitosti v centru.

Kdo a kdy musí podat přiznání

Pro všechny občany nicméně i nadále platí, že přiznání podávají jen ti poplatníci, u nichž došlo ke změnám, které jsou rozhodné pro vyměření daně. Jedná se například o situace, kdy poplatník nabyl nové nemovitosti, provedl nástavbu na domu nebo se změnila rozloha pozemku. Přiznání se podává do úterý 31. ledna 2017.

Jestliže poplatník přiznání včas nepodá, má ještě 5 “dní hájení”, kdy nenabíhají žádné sankce. Pokuta se počítá až od šestého pracovního dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč.

Kdy se daň platí

Výši vyměřené daně se poplatníci dozvědí od finančního úřadu, který jim během května zašle poštovní složenku s výší daně z nemovitostí. Samotná daň se platí každoročně vlastníkem nemovitosti, a to vždy dopředu. Právě do konce května se musí daň zaplatit. Jestliže výše daně překročí hranici 5000 korun, lze ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek.

Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu, pro ostatní poplatníky daně platí termín nejpozději do 31. května a do 30. listopadu. V případě, že někomu vyjde daň na méně než 30 Kč, platit ji nemusí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 Kč, i kdyby vycházela nižší.

Od letoška lze daň hradit i přes SIPO

Od roku 2016 lze daň z nemovitých věcí nově zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Aby poplatník ale mohl daň skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součástí Oznámení tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena. Od letoška lze kromě SIPO využít i daňové složenky.

Čtěte více: U daně z nemovitostí slaví daňové složenky úspěch, u daně z příjmů se nechytly

Za den splatnosti se považuje den, kdy dostane příslušný finanční úřad peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 14,05 %. Jak ale uvádí § 253 daňového řádu, úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).