Jak ovlivní předpokládané zvýšení minimální mzdy platbu na zdravotní pojištění?

Osoby bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci, resp. zaměstnavatelé musí v případě zvýšení minimální mzdy počítat se zvýšením odvodů. 

Povinnosti osob bez zdanitelných příjmů

Změnu výše své platby na zdravotní pojištění v důsledku zvýšení minimální mzdy si budou muset ohlídat všechny osoby bez zdanitelných příjmů. Jak upozorňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna, pokud se minimální mzda změní k 1. lednu 2020, musí si pojistné zvýšit již od lednové platby (splatné od 1. ledna do 8. února).

Čtěte také: Odvod zdravotního pojištění u starobních a invalidních důchodců

Do kategorie OBZP patří např. nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, mnohé ženy v domácnosti (když nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, ani nepobírají důchod, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání), studenti, kteří studují na škole, jež nebyla ministerstvem školství uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání, případně studenti starší 26 let nebo ti, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačnou podnikat (a stát za ně neplatí pojistné z nějakého jiného důvodu, než jako za nezaopatřené dítě).

Zaměstnanci se starat nemusí

Zaměstnanci si hlídat pojistné nemusejí, protože ho odvádí jejich zaměstnavatel a ten také odpovídá za jeho správnou výši. Odvádí vždy celou vypočtenou částku (13,5 % z vyměřovacího základu), přičemž jednu třetinu z vypočtené částky srazí zaměstnanci z jeho platu a zbývající dvě třetiny zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků. 

Čtěte také: Novely zákoníku práce: Dočkáme se slibovaných změn?

Odvod pojistného nejméně ve výši odpovídající minimu (13,5 % z částky minimální mzdy) musí být zajištěn za každého zaměstnance, na kterého se vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je takovému zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda, musí zaměstnavatel provést dopočet a následný doplatek pojistného do zákonného minima. Pouze když se na zaměstnance nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, odvádí za něj zaměstnavatel pojistné jen ze skutečné výše příjmu, byť by minima nedosahoval.

Mohlo by vás zaujmout: Návrh na minimální mzdu ve výši 55 % mzdy průměrné? Jde o ekonomické harakiri

Nárůst minimální mzdy se netýká plateb pojistného u osob samostatně výdělečně činných (jejich pojistné souvisí s výší průměrné mzdy, nikoli mzdy minimální), ani nesouvisí s platbou státu za děti, důchodce, nezaměstnané, ženy na mateřské a další osoby, za které je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění, uzavírá Všeobecná zdravotní pojišťovna.