Právní úpravu osoby blízké definuje od roku 2014 nový občanský zákoník. V širším slova smyslu ale prochází napříč celým právním řádem. Osobu blízkou můžeme spatřit ve správním právu, trestním právu, insolvenčním právu a mnoha dalších. Nově se o ní hovoří i v zákoně o obchodních korporacích, dotýká se tedy i podnikatelské sféry.
Kdo je osoba blízká
Osobu blízkou definuje ustanovení § 22 odst. 1 občanského zákoníku. Patří sem osoby příbuzné v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner (dle zákona upravujícího registrované partnerství), popř. jiné osoby v rodinném či obdobném poměru. Mimo to vymezila judikatura osobu blízkou i jako právnickou osobu. Jestliže ale má být právnická osoba považována za osobu blízkou osobě fyzické, musí tento vztah naplňovat určité kvality a být založený na poměru rodinném nebo na poměru obdobném poměru rodinnému. Nově patří mezi osoby blízké také osoby sešvagřené, např. manžel bratra nebo manželka sestry, ale také sourozenec manžela nebo manželky, a dále osoby trvale spolu žijící.
Osoby blízké a podnikání
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Alice Sedmíková z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS, specifikace osob blízkých v podnikatelské sféře byla do zákona zavedena zejména z důvodů častého obcházení zákona a účelového jednání a zavedla tzv. dvojí kontrolu. Rozhodovací činnost v těchto specifických případech nestojí již pouze na jednateli nebo jinak samostatně kompetentní osobě k jednání, ale je zapotřebí schválení či informování dalšího orgánu,
sdělila Alice Sedmíková. Dodala, že na smluvní vztahy mezi obchodní korporací a osobu blízkou členovi orgánu obchodní korporace se v takových případech použije ustanovení § 54 až 58 zákona o obchodních korporacích. Informační povinnost je nutná v případě, kdy:
- a) může dojít ke střetu zájmu obchodní korporace se zájmem osoby blízké členovi orgánu této obchodní korporace
- b) osoba blízká členovi orgánu obchodní korporace hodlá s touto obchodní korporací uzavřít smlouvu
- c) obchodní korporace má zajistit či utvrdit dluhy osoby blízké členovi orgánu této obchodní korporace.
Povinná osoba u výše uvedených případů informuje orgán, jehož je členem a současně kontrolní orgán (jestliže byl zřízen), případně nejvyšší orgán. Informační povinnost uvedena výše pod písmeny b) a c) se nepoužije v případě smluv uzavíraných v rámci běžného obchodního styku.
Mzdy příbuzným schvaluje valná hromada
Zaměstnávání příbuzných má svá pravidla, například při schvalování jejich mezd.
Obezřetní musí být podnikatelé také při zaměstnávání osob blízkých. Ve vztahu k osobě blízké najdeme v ustanovení § 61 odst. 3 zákona o obchodních korporacích novinku. Nyní totiž platí, že při určení mzdy nebo jiného plnění osobě, která je osobou blízkou zaměstnanci, jež je současně i členem statutárního orgánu společnosti, je k tomuto určení mzdy či jiného plnění nutný souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace. Pojem „jiné plnění“ je nutno chápat tak, že půjde pouze o plnění z pracovněprávního vztahu, neboť na plnění poskytovaná na základě jiných smluv dopadají § 55, 56 a 57 zákona o obchodních korporacích.V případě, kdy tento souhlas udělen nebude, plnění osobě blízké nemusí být poskytnuto (srov. § 61 odst. 2 zákona o obchodních korporacích),
upřesnila Alice Sedmíková. Doplnila, že toto ustanovení bude využíváno zejména v korporacích o více členech. V souvislosti s formálními požadavky, které § 61 odst. 3 zákona o obchodních korporacích stanoví, může dojít k omezení pracovněprávních vztahů mezi obchodními korporacemi a osobami blízkými členům orgánu obchodní korporace.
Osoba blízká jako právnická osoba
Rozdílem oproti starému občanskému zákoníku je výslovné udělení statutu osoby blízké i právnické osobě a jejímu statutárnímu orgánu nebo osobě, mající na ni podstatný vliv. Ovšem pouze ve vymezených případech. Začlenění tohoto ustanovení do nového občanského práva je nejspíše reakcí na judikaturu ke staré zákonné úpravě, která extenzivně bez zákonného podkladu dovozovala existenci poměru osob blízkých i mezi právnickou osobou a např. jejím jednatelem,
ujasnil Aleš Linhart, partner TaylorWessing e|n|w|c Advokáti. Dodal, že člen statutárního orgánu právnické osoby nebo ten, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě jiné dohody či skutečnosti, není vůči právnické osobě v postavení osoby blízké. Ovšem zvláštní podmínky nebo omezení pro převod majetku, pro jeho zatížení atd., jestliže jsou stanoveny na ochranu třetích osob, se obdobně užijí i na jednání mezi právnickou osobou a jejím statutárním orgánem či osobou podstatně ji ovlivňující, jako kdyby se o osoby blízké jednalo.
V praxi se tak podle Aleše Linharta postupuje například v situaci, kdy se věřitel právnické osoby (jakožto chráněná třetí osoba) může dovolat neúčinnosti právního jednání zkracujícího věřitele, k němuž v posledních dvou letech došlo mezi právnickou osobou a např. jejím jednatelem (zde v postavení osob blízkých). Jako další praktický příklad uvádí úpravu převzetí majetku. Jestliže někdo převezme od zcizitele veškerý majetek, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem převzatých dluhů, ovšem nejvýše do hodnoty nabytého majetku. Za účelem zamezení spekulací s majetkem však omezení výše dluhů neplatí pro osoby blízké, ty se stávají dlužníkem dluhů bez omezení výše. S ohledem na to, že se jedná o zvláštní podmínku převodu majetku za účelem ochrany třetích osob (věřitelů), budou i právnické osoby v režimu osob blízkých a stanou se dlužníkem dluhů bez omezení,
ozřejmil Aleš Linhart.
ČLÁNKY DO MAILU