Stejně jako se liší individuální podnikatelské styly, odlišuje se základní představa podnikatelek a podnikatelů o tom, jaké jsou klíčové cíle jejich podnikání.
Někomu jde především o zisk a hledá oblast podnikání a byznysový model, který bude generovat co největší, rychle dosažitelný a stále rostoucí zisk. Odlišný přístup má například ten, kdo se zaměřuje spíše na samotný proces podnikání neboli cestu k dosažení cílů – pro podnikatele pak jsou (tak jako zisk) stejně důležité i fungující týmy a pracovní vztahy, které umožňují spolupráci, kreativní práci, hledání inovativních přístupů k vývoji nových produktů a služeb nebo možnost vytvářet něco, co v tom lepším případě dokonce převezme další generace. A to třeba ještě tak, aby podnikání neškodilo životnímu prostředí, ani lidem v celém dodavatelském řetězci a lokálním komunitám.
Čtěte také: Podnikatelé, pozor. Temná síla vás provází. Nemyslete jen na růst byznysu
Podnikat a pomáhat
A pak jsou podnikatelé, pro něž je byznys právě především cestou, jak pomáhat, podporovat a rozvíjet ty, kteří to podle nich potřebují. Jejich podnikatelský model je postavený tak, aby z něj profitovalo větší spektrum lidí než jen vlastník, případně někteří zaměstnanci. Podnikatel přitom vychází ze svých hlubších přesvědčení, vizí a hodnot a často také hledá takový byznys model, který bude odpovídat představě pro něj vyhovujícího životního stylu.
Čtěte také: 6 důvodů, proč se vyplatí se při podnikání fyzicky nezruinovat
Dochází pak i k tomu, že se stírají jasné hranice mezi ziskovým a neziskovým sektorem a podnikatelka či podnikatel při svých aktivitách plynule přechází z jednoho do druhého, jak při konkrétní aktivitě potřebuje. Někdo se dostane k podnikání z neziskového sektoru, protože hledá udržitelné finanční zdroje pro své aktivity. Jindy je cesta opačná, od podnikání k neziskovým projektům.
Jednotlivé přístupy k podnikání se tak liší tím, vůči komu cítí podnikatel zodpovědnost a o kom se domnívá, že by se měl podílet na zisku a participovat na směřování firmy. A také mají odlišné myšlenkové pozadí a stojí na jiných přesvědčeních.
Práce, nejen jednostranná péče
Příkladem situace, kdy se z neziskového sektoru někdo dostal k podnikání, je Letohrádek Vendula. Jeho statutární ředitelka Drahoslava Kabátová se stala jednou z Fellows organizace Ashoka, která vyhledává a podporuje sociální inovátory. Vize, kterou na webu organizace Drahoslava Kabátová zveřejnila, zní: Chráněné dílny Letohrádku Vendula se stanou ekonomicky prosperující úspěšnou firmou, čímž se odstraní ekonomická závislost naší péče o těžce postižené lidi na nespolehlivých státních dotacích.
Podnikání se tak i v tomto případě stává cestou k emancipaci, samostatnosti, nezávislosti – tedy vším tím, čím přitahuje i mnohé tradicionalistické podnikatele (tedy ty, kteří jsou orientovaní v první řadě na vlastní zisk), ovšem v širším kontextu.
Důvodem pro zřízení chráněné dílny Letohrádku Vendula v roce 1996 bylo prioritně ukázat porevoluční společnosti, že lidé s postižením mohou a dokáží pracovat, namísto být doživotně opečovávanými klienty ústavů,
říká pro server Podnikatel.cz Drahoslava Kabátová s tím, že v současné době je již něco takového normální. Aktuálním důvodem pro fungování chráněných dílen (řemeslné manufaktury, prádelny, pekárny) je proto podle ní finanční zisk z podnikání, který dotuje péči o těžce postižené klienty, protože pracovat bez vlastních příjmů by nebylo pro Letohrádek ekonomicky vůbec možné. Současně podnikání chráněné dílny přirozeně aktivizuje klienty sociálních služeb – přináší jim přirozenou motivaci a pozitivní vzor,
dodává a vysvětluje, že plusem je i možná dotační podpora Úřadu práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lidí se zdravotním znevýhodněním nebo možnost poskytnout zákazníkům tak zvané náhradní plnění. Za benefit pro zákazníky považuje i to, že když dávají práci lidem s handicapem a nakupují jejich zboží, mohou tímto tématem posílit své PR. A ukázat, že pomoc druhým je součástí jejich firemní kultury.
Čtěte také: 7 cedníků, které vám pomůžou vyfiltrovat ideálního copywritera
Provozovat chráněnou dílnu je nesmírně náročné pro vedení i spolupracovníky,
uvažuje přitom Drahoslava Kabátová. Vynikajícího manažera považuje za nezbytnou nutnost, stejně jako kvalifikovaný personál. Na otázku, jak nastavit podnikání a neziskové aktivity tak, aby firma byla zdravá, nejsem schopna odpovědět. Sama ji řeším 25 let,
uzavírá.
E-shop s benefity
Jsou firmy nebo organizace, které našly možnost, jak propojit pomoc a podnikání v online prostředí – konkrétně v provozování e-shopu. Třeba značka Thao, která spojila online obchod s módou ruční výroby a neziskové aktivity. Tím, že oblečení vyrábí udržitelným způsobem přímo v nepálských dílnách, dává práci chudým Nepálcům a navíc poskytuje zdarma vzdělání nepálským dětem.
Podobně Irena DeLave, která založila projekt Love for Guatemala, prodává ve svém e-shopu výrobky guatemalským Mayů, díky tomu podporuje tamní komunitu a soustředí se také na vzdělávání tamních dětí. Za každý prodaný výrobek navíc vysadí v Guatemale dva stromy. A výsadbě stromů se věnují i další značky. Třeba výrobce bot Inkkas, fairtradové obuvi z Jižní Ameriky, vysazuje jeden strom za každý prodaný pár bot. Stejně se i další firmy různými způsoby při svém podnikání věnují rozvoji lokálních komunit. Slovenská cestovka Fulmaya Travel Doroty Nvotové tím vysvětluje, proč pořádá zájezdy do nepálských hor pouze ve spolupráci s místními šerpy – je to pro ni způsob, jak jim dát práci a podpořit tak je i jejich rodiny.
Jiným způsobem může být založení fondu, do kterého firma směřuje peníze a využívá je k rozvoji společnosti. Módní značka Toms tak příkladně (a vedle svých dalších aktivit) podporuje sociální podnikání a financuje start sociálních podniků.
Čtěte také: Jediným cílem podnikání je vydělat prachy. Nesouhlasíte? Pak podnikejte pomalu
Byznys podle přesvědčení a životního stylu
Nastavit byznys model tak, aby směřoval k různým cílům, vyžaduje kreativitu a především schopnost zasadit vlastní podnikání do širšího kontextu i vnímat dopady své činnosti. Zisk, s podnikáním nedílně spojený, je tak spíš prostředkem k něčemu dalšímu než finálním cílem byznysu. Podnikání lze pak zároveň co nejpřesněji ušít na míru podnikatelčinu nebo podnikatelovu životnímu stylu, potenciálu, talentům, kompetencím, přesvědčením i hodnotové orientaci a propojit ho nejen s pomocí, ale také třeba s cestováním, edukací a podobně.
Čtěte také: Digitální nomádství: Batoh, notebook a jede se
Každopádně, byznys opouští škatulky, které by přesně definovaly, co podnikání je a co už není, odkládá jednou dané mustry a individualizuje se v základních přístupech. A bere na sebe také široce chápavé společenské funkce – které zdaleka nekončí u dosud adorovaného vytváření pracovních míst nebo (z hlediska kontrolních orgánů poctivého) placení daní.
ČLÁNKY DO MAILU