Tou je nutnost doplatku do minimálního zdravotního pojištění. Až na několik skupin totiž musí zaměstnanci na částečný úvazek, kteří dostávají méně než minimální mzdu, doplácet do minima zdravotní pojištění. Jak přitom upozorňují podnikatelské asociace, právě doplácení částky pojistného do minima brání využívání malých pracovních úvazků.
Co se dozvíte v článku
Vláda chce slevy na sociálním pojištění
Už v programovém prohlášení se vláda zavázala, že podpoří částečné úvazky snížením sociálního pojištění. Před pár týdny pak ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení návrh zákona, který pro určité skupiny zaměstnanců slevy na pojistném zavádí. Konkrétně by se mělo pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem snížit o 5 %. Podmínkou bude, aby se sjednaná týdenní pracovní doba zaměstnance pohybovala v rozsahu 8 až 32 hodin týdně.
Dále musí jít o zaměstnance z jedné z těchto skupin:
- zaměstnanec nad 55 let věku,
- zaměstnanec, který je rodičem nebo osvojitelem dítěte mladšího 9 let věku,
- zaměstnanec, který pečuje o blízkou osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o blízkou osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
- zaměstnanec, který se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem (na střední nebo vysoké škole); studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a § 23 zákona o důchodovém pojištění,)
- zaměstnanec, který v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo § 109a zákona o zaměstnanosti, s výjimkou případu, kdy bez vážných důvodů tato rekvalifikace nebyla dokončena nebo kdy zaměstnanec odmítl nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci, a zaměstnanec, který se v uvedeném období této rekvalifikace jako uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání účastní,
- zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti,
Pojistné by se mělo snížit i u skupiny osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku. Nižší pojistné bude zaměstnavatel odvádět z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří splňují výše zmíněné podmínky. Bude ovšem platit omezení, že u zaměstnanců s vyměřovacím základem nad 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství nárok zaměstnavateli na sníženou sazbu pojistného vznikat nebude.
Psali jsme: Firmy získají na některé zaměstnance 5% slevu na sociálním pojištění
Co změnit doplatek do minima pojistného
Ačkoli kabinet návrh schválil, nezamlouvá se ministerstvu financí a nemalé kritice čelil i v připomínkovém řízení od dalších připomínkových míst. Jak přitom správně upozornily podnikatelské svazy (ale například i Úřad vlády ČR), existuje jedna významná překážka pro využití drobných úvazků, kterou by vláda měla odstranit, ale návrh ji neřeší. A tou je doplatek zdravotního pojištění do minimální výše.
Psali jsme: Jurečkův návrh 5% slevy na pojistném u částečných úvazků? Maximálně 2 %, říká ministerstvo financí
Aktuálně totiž platí, že zaměstnanci, a to až na několik výjimek, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek, si musí doplácet ze svého zdravotní pojištění až do výše minimálního vyměřovacího základu. Netýká se to studentů, důchodců či osob na rodičovské dovolené, za něž zdravotní pojištění platí stát. U nich se odvod vypočítá z hrubé mzdy.
Doplatek je problém, shodují se podnikatelé
Jak přitom vyplývá z různých šetření Hospodářské komory ČR či Svazu průmyslu a dopravy ČR, právě minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění hraje velkou roli při rozhodování zaměstnanců, kdy a v jakém rozsahu se vrátit (např. po rodičovské dovolené) zpět do zaměstnání. Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění činí v praxi potíže u malých úvazků, kdy povinnost doplatit částku do minima odrazuje zaměstnance od zapojení do ekonomické aktivity,
doplnila v připomínkovém řízení Hospodářská komora ČR. Zaměstnavatelé by uvítali (…) zrušení minimálního vyměřovacího základu pro odvody pojistného na zdravotní pojištění, kdy doplácení částky pojistného do minima brání využívání malých pracovních úvazků,
připojil se Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Psali jsme: Minimální mzda vzroste. Pohroma pro částečné úvazky a venkov, tvrdí podnikatelé
Zaměstnanci musí doplácet stovky korun
Vzhledem k tomu, že se minimální mzda v posledních letech pravidelně zvyšovala, především u malých úvazků, například několik hodin týdně, to znamená stále vyšší doplatek na pojistném. Nyní minimální mzda činí 16 200 Kč. Minimální pojistné je tedy 2187 Kč. Pokud někdo například pracuje na částečný úvazek za 10 000 Kč měsíčně, musí na zdravotním pojištění každý měsíc doplatit 837 Kč. Pokud se navíc minimální mzda opět zvýší, jak požadují odbory, pro řadu lidí pracujících na částečné úvazky to bude znamenat další ztrátu.
Je sice pochopitelné, že nejde zcela rozvolnit zdravotní pojištění, aby nevznikly fiktivní malé úvazky za pár korun, díky kterým by dotyční byli zdravotně pojištění, aniž by něco platili (nebo platili několik korun), hranice pro minimum by však rozhodně šla u částečných úvazků snížit směrem dolů, aby lidi motivovala pracovat, například na polovinu.
Snad se ministerstvo zdravotnictví probudí
Přestože se v připomínkovém řízení tento požadavek objevil i z pera Úřadu vlády ČR, předkladatel – ministerstvo práce a sociálních věcí jej odmítlo s tím, že nespadá do jeho gesce. Nezbývá než doufat, že jednotlivá ministerstva a Úřad vlády ČR spolu komunikují a někdo ministerstvu zdravotnictví tento krok, který by využití částečných úvazků podpořil, navrhne.
ČLÁNKY DO MAILU