Účetní závěrka je tvořena jako nedílný celek z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy v účetní závěrce. Některé účetní jednotky mají povinnost mimo jiné sestavit například přehled o peněžních tocích nebo výkaz o změnách ve vlastním kapitálu. Rozvaha je však obecně považována za základní výkaz účetní závěrky.
Co se dozvíte v článku
Co vše najdeme v rozvaze?
Rozvaha se sestavuje kdykoli, obvykle se však sestavuje k rozvahovému dni při účetní závěrce, a to ať už řádné nebo mimořádné. Rozvaha jako taková podává informace o majetku účetní jednotky a zdrojích krytí tohoto majetku, a to v peněžních jednotkách ke konkrétnímu datu.
Obecně je rozvaha rozdělena na aktiva a pasiva. Aktiva představují majetek podniku, který je zde členěn podle struktury – například peníze, pohledávky, zásoby nebo stálý majetek. Na straně druhé jsou evidovány pasiva, které představují zdroje krytí aktiv, a to cizí nebo vlastní – tedy kde společnost vzala peníze na to, aby mohla mít majetek uvedený v aktivech.
Co tvoří aktiva?
Obecně se aktiva dělí na dlouhodobý a oběžný majetek. Mezi dlouhodobý majetek se potom řadí majetek nehmotný, kterým je například software, patenty nebo licence, a také hmotný majetek, který je obvykle tvořen pozemky, nemovitými věcmi, stroji a jinými zařízeními atd. Dlouhodobý majetek však může být tvořen také finančním majetkem, například nakoupenými akciemi.
Oběžný majetek se v zásadě dělí na zásoby, pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Mezi zásoby řadíme všechny druhy zásob – materiál, nakoupené zboží, vlastní výrobky nebo nedokončenou výrobu. Krátkodobý finanční majetek se skládá zejména z cenin, peněz v pokladně a peněz na bankovním účtu.
Co je obsaženo v pasivech?
Pasiva představují zdroje krytí majetku a dělí se na vlastní a cizí. Mezi vlastní kapitál potom patří základní kapitál, který je skládán při vzniku účetní jednotky (příp. je navýšen nebo snížen o příplatky do základního kapitálu), fondy tvořené ze zisku a zisky ponechané v účetní jednotce pro účely dalšího fungování účetní jednotky.
Cizí zdroje se dělí na krátkodobé a dlouhodobé, přičemž specifickou skupinu tvoří rezervy. Mezi závazky pak typicky patří nezaplacené dodavatelské faktury, neodvedené mzdy zaměstnanců, nezaplacené pojistné, ale také zůstatky bankovních úvěrů nebo kontokorentních účtů.
Jaký je rozdíl mezi vlastním a cizím kapitálem?
Vlastní kapitál, respektive jeho složky, jsou zprvu vloženy do účetní jednotky při jejím založení a následně dochází k jeho navyšování postupným tvořením případného zisku. V případě, že účetní jednotka generuje zisk a vlastníci si jej nevyplácí a tento zisk ponechávají v účetní jednotce, je tento použit v účetní jednotce k dalšímu rozvoji.
Cizí kapitál představuje formu druhu. V rámci cizího kapitálu se pak objevují jednak půjčky – tj. kapitál, který se musí v konkrétním čase vrátit. Objevují se zde ale i běžně splatné závazky s odloženou splatností, jako jsou mzdy zaměstnanců za odpracovaný měsíc nebo neuhrazené dodavatelské faktury.
Co znamená brutto hodnota, korekce a netto hodnota?
V rozvaze jsou data vykázána za běžné a minulé účetní období. Minulé období je vykazováno v tzv. netto hodně. Běžné období, konkrétně potom aktiva, se vykazují v hodnotě brutto, se zohledněním korekcí, a také v netto hodnotě.
Brutto hodnota znázorňuje ocenění aktiv ve vstupních cenách. Vstupní cenou pak může být cena pořizovací, reprodukční pořizovací cena, vlastní náklady nebo jmenovitá hodnota. Korekce potom znázorňují snížení hodnoty majetku, a to ať už dočasné či trvalé. V rámci majetku je potom v korekcích vykázáno opotřebení majetku vyjádřené v korunách, tedy odpisy, nebo opravné položky zásob a pohledávek.
Netto hodnota potom označuje rozdíl mezi brutto hodnotou a korekcemi a zobrazuje zůstatkovou hodnotu majetku nebo hodnotu majetku po odečtení opravných položek.
K jakým okamžikům se rozvaha nejčastěji sestavuje?
Účetní výkazy se mohou sestavit k jakémukoli datu, příp. za jakékoli období. Rozvaha zobrazuje stavové veličiny, tedy stav aktiv a pasiv k určitému datu. Nejčastěji se potom setkáváme s rozvahou zahajovací, počáteční a konečnou.
Zahajovací rozvaha se sestavuje při vzniku účetní jednotky. Se zahajovací rozvahou je často zaměňována počáteční rozvaha, která se na rozdíl od zahajovací rozvahy sestavuje na počátku účetního období. Opakem je potom konečná rozvaha, která se sestavuje na konci každého účetního období.
Méně časté jsou potom mezitímní nebo mimořádné účetní výkazy, které se sestavují k jinému datu, než je rozvahový den. Může se jednat o situace, kdy účetní jednotka vstupuje do likvidace nebo je součástí fúze a další případy.
ČLÁNKY DO MAILU