Jak postupovat při „zapřené“ exekuční srážce z platu

Exekučních srážek přibývá. Ne vždy však zaměstnanec při provádění soudně nařízených srážek spolupracuje. Praktické problémy pak nastávají při změně zaměstnavatele. I na to občanský soudní řád, který stanovil podrobný postup srážek ze mzdy, pamatuje. A co účetní, která o exekuci nevěděla a srážky neprovedla nebo je stanovila chybně? Hrozí jí rovněž finanční postih? Čtěte také: Exekuce a jiné srážky ze mzdy v roce 2011

Zaměstnavatel srážky neprovedl. O exekuci nevěděl

V praxi se stávají případy, kdy se zaměstnavatel o exekuci dozví až na základě zaslaného soudního usnesení, že stanovené srážky neprobíhají. K takové situaci by ale dle občanského soudního řádu vůbec nemělo dojít. Nový zaměstnavatel je totiž ze zákona povinen vyžádat si potvrzení od budoucího zaměstnance o tom,  zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy proti tomuto novému zaměstnanci. Ta­kovým potvrzením je samozřejmě zápočtový list. Zde se také uvádí, kterým soudem bylo rozhodnuto a v čí prospěch jsou srážky prováděny. V případě, že ze strany nového zaměstnance nebude tato skutečnost oznámena novému zaměstnavateli, měl by soud v souladu s § 294 odst. 3 občanského soudního řádu zaslat novému zaměstnavateli usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí, vysvětluje pro server Podnikatel.cz advokátka Veronika Koubková z Advokátní kanceláře Pajerová.

Povinnost provádět srážky ze mzdy vzniká novému plátci podle § 293 odst. 2 již dnem, kdy se od povinného nebo dosavadního plátce mzdy dozvěděl, že byl nařízen výkon rozhodnutí. Nejpozději však dnem, kdy mu bylo doručeno usnesení od soudu. Koubková dodává, že pokud nezíská nový zaměstnavatel informace o nařízení výkonu rozhodnutí od oprávněného, měl by se dotázat povinného, popř. by měl uvědomit soud. Důležité je, že při provádění srážek se pořadí řídí dnem doručení exekučního příkazu prvnímu plátci mzdy (prvnímu zaměstnavateli). Při změně plátce mzdy totiž zůstává pořadí exekuce, které měla u předchozího zaměstnavatele, zachováno. Čtěte také: Jak na cestovní náhrady v roce 2011

Oznamovací povinnosti vůči soudu:

Hrozí účetní za „zapřenou“ exekuci postih?

Účetní mají ze stanovení správného postupu srážek oprávněné obavy. V souladu s ustanovením § 296 odst. 2 občanského soudního řádu jim může soud za nesplnění povinností uvedených v § 294 uložit pořádkovou pokutu. Jestliže si nový zaměstnavatel nevyžádal potvrzení o zaměstnání nebo takové potvrzení původní zaměstnavatel nevydal, hrozí soudem uložená pořádková pokuta až do výše 50 tisíc korun. Uložení pořádkové pokuty nebo určení její výše je zcela na uvážení soudu. Vzhledem k této skutečnosti lze doporučit zaměstnavateli, aby si nechal v případech, kdy zaměstnanec tvrdí, že proti němu nebyl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, od zaměstnance podepsat prohlášení. To může v budoucnu sloužit jako důkaz, že nebyly ze strany zaměstnavatele porušeny zákonné povinnosti, doporučuje advokátka Koubková. Dodává, že zaměstnavatel není povinen žádat o vystavení tohoto potvrzení soud. Mohl by tak učinit až v případě, kdy zjistí, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (např. od oprávněného). V takovém případě je povinen toto bezodkladně oznámit soudu. Soud pak následně v souladu s ustanovením § 294 odst. 3 doručí novému plátci mzdy usnesení se všemi potřebnými informacemi. Čtěte také: Dohoda o provedení práce se v roce 2011 mění

Zaměstnavatel tedy nemůže být potrestán pořádkovou pokutou, pokud splnil povinnosti dané zákonem. K nesprávnému určení pořadí a následně i výši jednotlivých srážek ze mzdy může dojít zaviněním povinného či předchozího plátce. Těm může být vyměřena pořádková pokuta. A oprávněný se logicky může domáhat vyplacení částek, na které by měl právo, kdyby plátce mzdy povinnosti řádně plnil, tzv. poddlužnická žaloba. Čtěte také: Změny v poskytování náhrady mzdy roku 2011