Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je v podnikatelské sféře velice častým jevem. Problematiku převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným upravuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen zákon o obchodních korporacích).
Obecně k převodu podílu
Před uskutečněním převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným je třeba si nejprve zodpovědět několik základních otázek definujících, jakým způsobem by převod měl být uskutečněn tak, aby byl v souladu se zákonem a společenskou smlouvou společnosti. Nejprve je nutné důkladně prostudovat společenskou smlouvu společnosti za účelem prověření, zda není k převodu podílu ve společnosti vyžadován souhlas určitého orgánu společnosti (např. valné hromady) tak, aby byl převod platný. Nejčastěji společenská smlouva vyžaduje souhlas valné hromady při převodu podílu na třetí osobu, která není společníkem společnosti. Splnění této podmínky ostatně vyžaduje i ustanovení § 208 zákona o obchodních korporacích, podle něhož neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady.
Pokud by shora uvedená podmínka, jejíž aplikaci lze ve společenské smlouvě výslovně vyloučit, nebyla splněna, smlouva o převodu podílu by v takovém případě nenabyla účinnosti dříve, než by došlo k udělení takovéhoto souhlasu. Pokud by naopak měl být podíl převeden na osobu, která je společníkem v dané společnosti, nemělo by být potřeba jakéhokoliv souhlasu. Uvedené zákonné omezení představuje pojistku, která poskytuje ostatním společníkům určitou míru kontroly nad vstupem třetích osob do společnosti, což může být za určitých okolností bezesporu praktické, na druhou stranu však může tato „pojistka“ někdy představovat i zbytečné omezení převoditelnosti podílu. Z toho důvodu zákon umožňuje uvedené omezení ve společenské smlouvě společnosti buď zcela vyloučit, nebo jej upravit a přizpůsobit individuálním potřebám společnosti.
Další otázkou, kterou je potřeba před uskutečněním převodu zodpovědět, je, zda-li bude podíl převáděn celý nebo jen jeho určitá část. Pokud by totiž byla převáděna jen určitá část podílu společníka, bude nezbytné podíl před jeho převodem nejprve rozdělit tak, aby mohla být převedena pouze kýžená část podílu. K rozdělení podílu zpravidla dochází na základě samostatného rozhodnutí valné hromady společnosti, které však musí být učiněno před uskutečněním převodu příslušné části podílu, jinak by k převodu opět nemohlo dojít.
Smlouva o převodu podílu
V neposlední řadě je třeba ověřit, zda je podíl ve společnosti s ručením omezeným představován kmenovým listem či nikoliv. Pokud podíl ve společnosti s ručením omezeným není představován kmenovým listem, což v praxi bývá běžnější, je podíl převáděn na základě písemné smlouvy o převodu podílu. Smlouva o převodu podílu, který není představován kmenovým listem, musí mít písemnou formu a podpisy společníků na smlouvě musí být úředně ověřeny. Zákon o obchodních korporacích současně váže účinnost smlouvy o převodu podílu až na okamžik jejího doručení společnosti, což je zakotveno v ustanovení § 209 zákona o obchodních korporacích. Společník se tedy fakticky stává společníkem se všemi právy a povinnostmi s tím spojenými až okamžikem doručení uzavřené převodní smlouvy společnosti, přičemž nabytím podílu současně společník přistupuje ke společenské smlouvě společnosti. Po podpisu smlouvy o převodu podílu a jejím doručení společnosti je rovněž nezbytné provést změnu v seznamu společníků vedeného společností a zajistit zápis nového společníka do obchodního rejstříku.
Co když je podíl představován kmenovým listem?
Zákon o obchodních korporacích stanoví, že podíl společníka ve společnosti s ručeným omezeným může být představován kmenovým listem za předpokladu, že tak určí společenská smlouva. Kmenový list, jakožto cenný papír na řad, lze ovšem vydat jen k podílu, jehož převoditelnost není jakkoliv omezena či podmíněna. Převod podílu, k němuž je řádně a platně vydán kmenový list, nicméně lze uskutečnit pouhou indosací a tradicí kmenového listu (jako cenného papíru) na nabyvatele, společně s převodní smlouvou, která v tomto případě však může být jen ústní. Převod podílu představovaného kmenovým listem je tedy velmi jednoduchý a administrativně nenáročný, jelikož podle zákona není v takovém případě nutné sepisovat písemnou smlouvu o převodu podílu a zajišťovat na ni úřední ověření podpisů převodce a nabyvatele.
Do písemné smlouvy o převodu podílu je možné fakultativně zahrnout i různá vedlejší ujednání. Jako třeba tzv. výhradu vlastnického práva, kdy převod podílu na nabyvatele je navázán až na úplné zaplacení kupní ceny, dále také například výhradu zpětné koupě podílu ve sjednané lhůtě nebo výhradu lepšího kupce pro případ, kdy by se později objevil nový kupec s lepší nabídkou na odkup podílu. Do písemné smlouvy o převodu podílu se zpravidla vkládají i prohlášení převodce ve vztahu k převáděnému podílu, zejména pak o tom, že převodce je bez jakýchkoliv omezení oprávněn podíl na nabyvatele převést, že vůči němu není vedeno žádné exekuční, insolvenční nebo jiné soudní řízení nebo že převáděný podíl není zatížen právy třetích osob (např. zástavním právem) atd.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
ČLÁNKY DO MAILU