Je to myšlenka, která v sobě nese úhel pohledu, co se nesoustředí na problémy a jejich analýzu. Zajímá se spíš o funkční řešení a jejich posilování a rozvoj.
Nápady z kuchyňky
Pokud se tato myšlenka vztáhne k podnikání, je možné ji ukázat na různých příkladech. Ve firmě je například potřeba posílit vznik kreativních nápadů a spolupráci. Ukáže se, že lepší místo pro networking je kuchyňka, kde lidé nad kávou rádi debatují, otevřeně sdílejí své nápady a lépe se poznávají, než pravidelné formalizované porady v zasedačce. Cestou podle hesla „najdi, co funguje, a dělej toho víc“ není snaha donutit pracovníky, aby generovali nápady na povel při poradě, a výzkum toho, proč to pořád nejde, ale ještě větší podpora méně formálního setkávání a sdílení a otevřenosti pro takové postupy.
Čtěte také: Pes a nápady mají společnou jednu věc, rádi vám utíkají. Jak je chytit?
Souvisí s tím třeba i aktuální případ v marketingu americké IBM, kde sestěhovávají zaměstnance dohromady, aby mohli příměji spolupracovat a rozvíjet kreativní nápady, a dokonce omezují home office. Rozvíjení toho, co funguje, předpokládá i ochotu rozbít status quo a vystoupit z komfortní zóny.
Jak vykřesat motivaci
Filozofie „najdi, co funguje, a dělej toho víc“ se uplatňuje i v práci s lidmi, kdy se zaměstnavatel zaměřuje na maximální využití a rozvíjení silných stránek a klíčových kompetencí svých zaměstnanců. Místo toho, aby se soustředil spíše na to, co se jim nedaří a především na jejich slabiny.
Další oblastí, kde se takový přístup dá s úspěchem realizovat, je třeba práce s produktovým portfoliem nebo portfoliem služeb a jejich čitelnější profilace. Nebo výběr obchodních přístupů a způsobů komunikace se zákazníky – v takovém případě by firma nehledala, v čem chybují nejslabší obchodníci, ale naopak to, v čem bodují ti nejúspěšnější, co dělají jinak. A jak se to od nich ostatní mohou (ku prospěchu firmy i klientů) naučit a pracovat s tím dál.
Čtěte také: Sen může motivovat i zdrtit. Naučte se snít tak, aby vám to v podnikání pomáhalo
Snaha hledat hlavně to, co funguje, a dál se rozvíjet, se může vyplatit i ve chvíli, kdy se hodně věcí skutečně nedaří a kvůli tomu upadá ve firmě motivace. Protože právě zaměření na funkční věci, i kdyby to měla být drobnost, podporuje aktivitu, obnovuje chuť do práce, nastartovává motivaci. A to právě i v temných dobách, kdy je možná lehčí omílat dokola problémy, než se soustředit na pomyslné světlo na konci tunelu.
Pohled do budoucnosti
Variantu tohoto doporučení pro horší časy popisuje kouč a poradce Shirzad Chamine ve své knize Pozitivní inteligence (Práh 2013). Vypráví v ní o své spolupráci s jedním generálním ředitelem, jehož firmu drasticky poznamenala krize v roce 2008. V době, kdy si manažeři ve firmě vyčítali své chyby, soustředili se na všechno pokažené a ze stresu trpěli nespavostí, nabídl jim pro strategické uvažování pozitivnější a na budoucnost orientovanou otázku: Co můžeme udělat pro to, abychom za další tři roky mohli říci, že naše stávající krize byla to nejlepší, co naši společnost mohlo potkat?
Výsledek? Stres, starosti, zklamání, vinu a výčitky časem nahradila zvědavost, kreativita, vzrušení a odhodlání k akci,
tvrdí Shirzad Chamine s tím, že příběh o záchraně firmy měl happyend.
I přístup „najdi, co funguje, a hledej toho víc“ lze trénovat. Jak tedy takový postup rozvíjet?
1. tip: Využijte ptačí perspektivu
Být součástí situace, která vyžaduje nový náhled a řešení, může způsobovat slepotu. Přílišné ponoření do něčeho, co je třeba vyřešit, může narušit schopnost podívat se na věc v širším kontextu. Příliš zúžené perspektivě se říká tunelové vidění – připomíná ptáka v budce, který svět sleduje jen úzkým kulatým průzorem vyvrtaným ve dřevě. Omezuje kreativitu, která souvisí s tím, zda je možné zahlédnout širokou škálu možných řešení.
Čtěte také: Vyrábí ponožky. Byznys překvapivě kvete
Teprve, když pták vyletí z budky, vidí souvislosti – že kolem létají jiní ptáci a hmyz, že jsou tam stromy a krajina. I na situaci, kterou je třeba vyřešit a u níž se nedaří zahlédnout cokoliv funkčního, se lze z takové pomyslné ptačí perspektivy podívat. A tak nejen kontextualizovat, ale také si uvědomit, že na problém je možné hledět z více úhlů pohledu. Navíc je to také účinná antistresová technika.
2. tip: Trénujte, abyste viděli sklenici poloplnou
To, jestli člověk vidí na věcech či lidech spíše jejich kladné než záporné stránky, spíše jejich silné stránky než slabiny, spíše lepší důsledky situací než ty katastrofické, je otázka zvyku. Způsob myšlení je zvyk. Kdo o sobě ví, že je zaměřený na negativa a je mu vlastní pesimistický přístup, může vědomě své myšlenky přerámovávat – měnit je v jejich opak. Je na každém, jaké myšlenky ho ovládají, a podobným soustavným tréninkem je možné se opět dobrat ke změně perspektivy. Tedy k hledání toho, co funguje, místo všech nefunkčností.
3. tip: Najděte, co funguje, i když to vypadá beznadějně
Jak ukazuje příklad, který popisuje Shirzad Chamine, i zdánlivě beznadějná situace může obsahovat něco funkčního, na čem je možné postavit její řešení a posunout se dál. S hledáním toho, co funguje, v takové chvíli souvisí i schopnost najít vnitřní motivaci pro akci, místo toho, aby byla výsledkem naprostá paralýza. Předpokladem je, že se podnikatelka nebo podnikatel dokáží na situaci podívat trochu z odstupu, nezahlcení bezprostředními emocemi, že dokáží zvážit maximum aspektů situace. To, co funguje, může být třeba vůle nevzdat se nebo dobré vztahy v týmu – na nich se dá stavět a není to málo.
4. tip: Místo problému se zaměřte na řešení a výsledky
V tom, jak člověk přistupuje k problému, se odráží jeho naturel, nálada, zvyklosti, výchova i kultura. Zjednodušeně řečeno, existují dva základní přístupy k problému – ten, který se soustředí na problém samotný, na jeho analýzu a příčiny, a ten, který primárně nerozebírá problém, ale hledá jeho řešení a soustředí se na výsledky, které takové řešení přinese. Zaměření na řešení je aktivní a konstruktivní a dá se také vědomým opakováním a trénováním naučit.
Čtěte také: Jak myslet? Zdánlivě jednoduchá otázka, která ovlivní vývoj vašeho byznysu
Když se zdá pohled na řešení příliš složitý, může pomoci otázka na zázrak (Steve de Shazer, Yvonne Dolan a kol.: Zázračná otázka, Portál 2014): Představte si, že by se jedné noci, zatímco budete spát, stal zázrak – a všechny vaše problémy by se vyřešily. Podle čeho byste si toho všiml? Co by bylo jinak? Jak by se o tom dozvěděla osoba XY, aniž byste se jí slovem zmínil? Kdo by si toho všiml jako první? Podle čeho?
Pak je možné hledat, jak k takovému „zázraku“ skutečně dojít.
5. tip: Místo katastrof se soustřeďte na učení
Jestliže je v případě skutečné podnikatelské katastrofy těžké najít cokoliv, co funguje a co se dá rozvíjet, může být prospěšná snaha opět přerámovat celou situaci a soustředit se na učení. Situace mají takový význam, jaký jim člověk přisoudí, a vždycky se lze něco nového naučit. Lépe na tom bude ten, kdo i katastrofu přivítá jako možnost vlastního posunu a vývoje (který povede třeba k příštímu podnikatelskému úspěchu), než ten, kdo v hlavě najede jen na nejčernější myšlenky.
ČLÁNKY DO MAILU