Jak se bránit proti šikanózním postupům úřadů. Je lepší domluva, nebo hned soud?

Úřady a správní orgány mají podle úvodních ustanovení správního řádu povinnost dodržovat tzv. základní zásady činnosti správních orgánů, jejichž účelem je právě předejít nevhodným, nebo dokonce šikanózním postupům úřadů vůči občanům. Mezi ty nejdůležitější zásady, na jejichž porušení je možné v případném sporu s úřady odkázat, patří např. zásada legality, podle níž je úřad povinen postupovat v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Dále lze zmínit také zákaz zneužití správního uvážení úřadem, zásada předvídatelnosti rozhodnutí, povinnost k ochraně dobré víry, k rychlosti a hospodárnosti při vyřizování věcí nebo k rovnému přístupu k dotčeným osobám a zákazu jakékoliv diskriminace. 

Čtěte také: Šikanózní návrhy na zahájení insolvence nelze tolerovat, rozhodl pražský soud

Úřady jsou tak ze zákona povinny sloužit svým občanům, vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly státní správou co možná nejméně zatěžovány. Podklady od osob mají úřady proto vyžadovat jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou úřad sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit. Dotčené osoby mají při uplatňování svých práv před úřady zcela rovné postavení a úřady jsou povinny vůči nim postupovat nestranně a vyžadovat od nich plnění jejich procesních povinností rovnoměrně.

Obrana proti nesprávným nebo šikanózním postupům úřadů

Pokud úřady nedodržují výše uvedené zásady nebo jakýmkoliv jiným způsobem porušují zákon nebo se chovají neeticky a není možné se s nimi domluvit „po dobrém“, nezbývá než se proti takovému jednání bránit prostřednictvím zákonných prostředků. Správní řád takovýchto možností obrany poskytuje hned několik. Jednou z nich je například odvolání, které může účastník podat proti každému rozhodnutí úřadu, pokud zákon nestanoví jinak, a to zpravidla do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Znovu nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání většinou tzv. odkladný účinek, což znamená, že nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí až do vydání konečného rozhodnutí v rámci odvolacího řízení. 

Psali jsme: Šikanovat firmy insolvenčními návrhy jde snadno. Pomůže nedávno účinná novela?

Další možnou formou obrany proti nezákonným postupům úřadů je tzv. přezkumné řízení. V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají již pravomocná rozhodnutí, pokud lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu se zákonem. Přezkumným řízením se provádějí korekce nezákonných rozhodnutí, která jsou již pravomocná, a to přímo z moci úřední – přezkumné řízení lze však iniciovat i na podnět účastníka, přesto že se jím příslušný správní orgán nemusí nutně řídit. Pokud je však v daném řízení zjištěno, že přezkoumávané rozhodnutí bylo úřadem vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán jej zruší nebo změní, případně věc vrátí odvolacímu či prvostupňovému orgánu, který je pak tímto právním názorem vázán. 

Dalším zákonným prostředkem je tzv. ochrana před nečinností úřadu. Tento institut se rovněž zahajuje z moci úřední – tedy automaticky – nadřízeným správním orgánem, jakmile se tento dozví o nečinnosti úřadu rozhodnout v zákonné lhůtě. V takovém případě může nadřízený správní orgán například přikázat nečinnému úřadu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí, eventuálně i věc převzít a rozhodnout namísto nečinného úřadu sám.

Odpovědnost státu a územních samosprávných celků za škodu

Pokud je kterákoliv osoba dotčena na svých právech při výkonu státní moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v důsledku čehož je jí způsobena škoda, může se podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem domáhat náhrady takto způsobené škody po státu. Náhrada škody v takovém případě zahrnuje náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. 

Čtěte také: Odpovědnost zaměstnance za škodu. Kdy a jak ji můžeme uplatňovat?

Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit ovšem jen tehdy, jestliže neměl možnost tak učinit v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada těchto nákladů již nebyla přiznána. Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, lze podle zmíněného zákona požadovat též poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Náhrady škody, včetně případného přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy, které lze poskytnout i v penězích, je nutné se po státu samozřejmě domáhat soudně – tedy žalobou.

Závěr

Správní řád poskytuje řadu způsobu, kterými se lze proti šikanózním a nezákonným postupům úřadů účinně bránit. Je pravdou, že použití těchto prostředků obrany může být mnohdy časově náročné a vyžadovat notnou dávku energie i peněz. Pokud ovšem úřady nerespektují zákon a zneužívají své pravomoci, nerozhodují včas nebo zcela bezdůvodně vám odmítají vyjít vstříc, není jiná cesta než využít dostupné prostředky obrany poskytované zákonem a domoci se vašich práv tímto způsobem. Pokud totiž úřad vědomě zneužívá svého postavení a postupuje v rozporu se zákonem, nelze za podobných okolností předpokládat, že se s ním jednoduše domluvíte – přesto, že tento způsob nápravy je určitě tím nejrychlejším, nejjednodušším a nejméně nákladným řešením.