Zákoník práce zkomplikuje již tak složité plánování směn, zejména v nepřetržitých provozech. Odpočinek nestačí jen naplánovat, bude se skutečně čerpat. A pokuta za nedodržení omezení zaměstnance v práci nebude malá. Jde až o jeden milion korun.
Co se dozvíte v článku
Změnu již server Podnikatel.cz popisoval v předchozím článku. Nyní se zaměříme na čerpání odpočinku v praktických příkladech.
Pravidla denního odpočinku
Nepřetržitý odpočinek se po novele zákoníku práce nebude vymezovat jako odpočinek mezi směnami, ale jako denní, protože rozhodujícím kritériem pro poskytování tohoto odpočinku je cyklus 24 hodin po sobě jdoucích, nikoliv celková doba mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující. Současné znění ustanovení by bylo možné interpretovat i tak, že pokud by ve dvou dnech po sobě byla určena pouze práce přesčas, nemusel by být mezi těmito dny nepřetržitý odpočinek poskytnut vůbec (nejde o dvě směny).
Denní odpočinek musí nově činit alespoň 11 hodin a u mladistvého zaměstnance (zaměstnance mladšího 18 let) alespoň 12 hodin. Počítá se v obou případech během 24 hodin po sobě jdoucích. Existují určité výjimky z tohoto pravidla. Podle ustanovení § 90 odst. 2 zákoníku práce může být odpočinek zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. A to:
- v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
- v zemědělství,
- při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména ve veřejném stravování, v kulturních zařízeních, v telekomunikacích a poštovních službách, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb,
- u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
- při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
Denní odpočinek v příkladech
Nově se bude zaměstnanci poskytovat odpočinek i ve dnech, kdy má určenou pouze práci přesčas. Cyklus začíná běžet od konce jedné směny a končí stejnou hodinou následující den. Do tohoto cyklu maximální možné práce se musí vejít jak směna, tak případná práce přesčas i odpočinek, popř. zkrácený (s náhradou) v rozsahu 8 hodin. Toto musí být skutečně poskytnuto, nejen zaměstnavatelem naplánováno.
Příklad: Zaměstnanec pracuje v třísměnném provozu. Na konkrétní den je plánována denní směna. Protože zaměstnanec, který měl nastoupit na odpolední směnu, onemocněl, byl požádán, aby za něj odpracoval i tuto směnu. Nejedná se o směnu plánovanou, jde o práci přesčas. V tomto případě zbývá na denní odpočinek jen 8 hodin (byl zkrácen z povinných 11 hodin na 8 hodin). Příští denní povinný odpočinek musí být o tyto tři hodiny prodloužen. Nečiní tak povinných 11 hodin, ale 14 hodin. Na případný přesčas (další zástup za nemocného kolegu) zbývají 2 hodiny, více zaměstnanec v následujícím denním cyklu pracovat nesmí.
Pravidla týdenního odpočinku
V zákoníku práce se v ustanovení § 92 uvádí, že zaměstnanci musí být poskytnuto (nejen rozvrženo) v součtu alespoň 35 hodin (mladistvým 48 hodin) nepřetržitého odpočinku v týdnu tak, aby do něj spadala, pokud možno, neděle. Také zde existují určité výjimky, kdy je možné odpočinek zkrátit (s náhradou). Výjimky pro případné zkrácení s náhradou jsou shodné s výjimkami pro nepřetržitý denní odpočinek (uvedeno výše). Je zde také odchylka pro technologické procesy, které nemohou být přerušeny, jako jsou např. betonáže. Specifika jsou stanovena rovněž v § 92 odst. 4 zákoníku práce pro práci v zemědělství.
Týdnem po sobě jdoucím je myšleno 7 kalendářních dnů. Zaměstnavatel si sám zvolí, kterým dnem u něj sledovaný týden začíná (nemusí to být nutně pondělí).
Týdenní odpočinek musí navazovat na denní
Nejedná se však pouze o odpočinek v celkové délce 35 hodin. Na základě pozměňovacího návrhu byla do novely zákoníku práce doplněna věta, která říká, že zaměstnavatel je povinen v rámci týdne zaměstnanci staršímu 18 let poskytnout nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem, na který musí bezprostředně navazovat. Celková doba trvání těchto odpočinků je nepřetržitým odpočinkem v týdnu.
Jde o reakci na rozsudek soudního dvora EU. Soud dovodil, že směrnice 2003/88/ES upravuje denní odpočinek a týdenní odpočinek jako dvě samostatná práva, jelikož jsou směrnicí upravena ve dvou samostatných ustanoveních, a tudíž se musí poskytovat zaměstnanci rovněž odděleně. Podle soudu tak není možné délku denního odpočinku v rozsahu 11 hodin pouze přičíst k době 24hodinového odpočinku a tento odpočinek v délce 35 hodin pak poskytnout jako jeden celek v každém období sedmi dnů.
Denní odpočinek musí být poskytnut zaměstnanci vždy, a to i v případě, že má zaměstnanec po skončení směny následující den nebo více dnů volných, tj. je určena doba nepřetržitého odpočinku. Jestliže dojde k souběhu denního a týdenní odpočinku, pak musí být zaměstnanci nejprve poskytnut denní a poté týdenní odpočinek (tj. 11 hodin + 24 hodin).
Souběh denního a týdenního odpočinku v praxi
K vysvětlení návaznosti denního a týdenního odpočinku pomůže příklad uvedený v pozměňovacím návrhu k novele zákona. Zaměstnanec pracující od pondělí do pátku ve směnách od 8:00 do 16:30 hod v současnosti po skončení páteční směny, po které následuje nepřetržitý odpočinek v týdnu v rozsahu 35 hodin, nemá právo na samostatný nepřetržitý denní odpočinek po směně, po které následuje nepřetržitý odpočinek v týdnu (tudíž mu zaměstnavatel může např. bezprostředně po skončení této směny nařídit výkon práce přesčas v rozsahu 10 hodin a zaměstnanec tak během cyklu 24 hodin počítaného od 8:00 v pátek do 8:00 hod v sobotu nemá nepřetržitý denní odpočinek ani v rozsahu 11, resp. 8 hodin).
Nově toto možné nebude, neboť zaměstnavatel bude muset poskytnout alespoň 11hodinový (8hodinový) nepřetržitý denní odpočinek bezprostředně po této směně, který bude předcházet 24hodinovému nepřetržitému odpočinku (celkem 11 + 24 = 35 hodin).
Při zkrácení se musí nahradit
Jak již bylo uvedeno výše, bude možné nepřetržitý týdenní odpočinek také zkrátit. A to v případě výjimek pro nepřetržitý denní odpočinek a zde také u specifických technologických procesů, které nemohou být přerušeny. Jestliže zaměstnavatel zaměstnancům odpočinek takto zkrátí, lze až na 24 hodin, musí jej v následujícím týdnu nahradit. Tato doba nesmí být poskytnuta samostatně, ale opět jen s následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby byl zaměstnanci poskytnut za období 2 týdnů nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce alespoň 70 hodin.
V případě denního odpočinku nabývá změna účinnosti spolu s účinností zákoníku práce. U odpočinku týdenního byla od počátku plánována od 1. ledna 2024 (odložená účinnost). Zaměstnavatelé budou mít dostatek času na implementaci změny v praxi.
ČLÁNKY DO MAILU