Rauty patří k manažerskému životu. Víte, jak se na nich chovat?

Jak se stravovat na rautu

Pořádání rautů se stalo součástí firemní kultury. Přesto někteří z jejich pravidelných návštěvníků občas tápou a neví, jak se na nich správně chovat.„O pra­vidlech chování na rautech bych mohl psát (a na svých přednáškách hovořím) nejméně hodinu,” řekl business serveru Podnikatel.cz Ladislav Špaček, bývalý dlouholetý mluvčí prezidenta Václava Havla a nynější konzultant v oboru komunikace a etikety.

Na rautech bývají pro hosty připraveny bufetové stoly s širokou nabídkou jídel – od studených přes teplé předkrmy až k hlavnímu chodu a zákusům. Nechybí samozřejmě nápoje, přičemž pro příchozí může být připraven „welcome drink” nabízený obsluhou z podnosů. Na rautu se hosté obsluhují sami, vyjma teplé kuchyně, kterou servíruje obsluha.

Ač se to někomu může zdát přehnané, i nabírání jídla má svá pravidla! Jak píše Ladislav Špaček ve své Velké knize etikety, „k nabírání pokrmů z mís vždy použijeme překládací příbor, nikdy ne vidličku, třeba i nepoužitou, která bude sloužit jen nám. Překládací příbor sestává ze lžíce a vidličky. Uchopíme je do jedné ruky tak, že lžíce je vespod, mezi vidličku a lžíci vložíme prostředník a takto vzniklými„ kleštěmi” nabíráme plátky masa, sýra, zeleninu, zákusky. Lžící pokrm podebereme a vidličkou naplocho přidržujeme.” Aby se předešlo míchání chutí, má každá mísa svůj překládací příbor, který po použití odkládáme zpět na danou mísu.

I v dnešní době se může stát, že na rautu vidíme některé hosty nesoucí si vrchovaté talířky, z nichž jim při chůzi tu a tam něco upadne. Přitom pravidla velí: nabrat si méně jídla, ale klidně víckrát. Když máme jídlo na talíři, uvolníme místo u bufetových stolů dalším hostům, a sami se přesuneme na místo, kde se v klidu najíme – na rautech většinou najdeme vysoké stolky, u kterých se jí vestoje.

Na rautu po sobě neuklízíme

Přestože dokonale ovládáme techniku nabírání pokrmů, může se stát, že nám nějaký ten řízeček či plátek sýra upadne na zem. Vůbec se kvůli tomu nemusíme červenat a cítit se trapně, rozhodně nejsme jediní, komu se to stalo. A jak se v tento okamžik zachovat?

Každý slušně vychovaný člověk si řekne, že správně by měl odpadlý kousek jídla uklidit. To ale pravidla společenského chování vylučují. Pokud bychom tak totiž učinili, kam poté upadlé jídlo odložíme? Na svůj talířek nebo zpět na bufetový stůl? To asi ne. Řešení je mnohem prostší, i když jsme si možná dosud mysleli, že tak by se zachoval jen hulvát. Jednoduše odpadlý kousek nenápadně kopneme pod stůl, kde ho po skončení rautu personál spolu s dalšími najde a uklidí. Stejně postupujeme i v případě, že nám z ruky vyklouzne příbor či ubrousek.

Co má ale dělat opravdový smolař, kterému upadne bramborový či zeleninový salát přímo uprostřed místnosti? Důležité je zabránit tomu, aby na něm někdo uklouzl. Proto byste si měli nad hromádku stoupnout, dál si nerušeně povídat a přitom nenápadně vyhlížet obsluhu. „Jakmile se servírka přiblíží, přivoláme ji pohledem a nenápadně jí ukážeme, k čemu zde došlo. Pak stále ještě vyčkáváme až do chvíle, kdy se servírka dostaví s lopatkou, a když je v bezpečné vzdálenosti, poděkujeme ji pohledem a sebejistě odcházíme pro další porci,” radí Ladislav Špaček.

Zdravení na rautu

Slušností je zdravit – to nám vštěpují rodiče už od útlého věku. Ale pozor! Na rautu by nás to mohlo přivést do trapné situace. Zvláště pokud se rozhodneme potřást rukou hostu, který má zrovna „plné ruce” talířku s jídlem a sklenice s pitím. Pakliže jsme takto obtěžkáni my a objeví se před námi bonviván, který nám chce potřást rukou, máme právo ji odmítnout. Abychom ale někoho neurazili, spojíme to s omluvným úsměvem a gestem, že se pozdravíme později.

Tykání

S pokročilou dobou se atmosféra na rautech uvolňuje, a s tím může přijít i nabídka tykání. Zde platí stejná pravidla jako při představování. Pokud si nejste jisti, zda tykání přijmout, můžete tuto nabídku zdvořile odmítnout. Posilněni alkoholem si však můžeme vykoledovat pořádný trapas. A to, pokud v opilosti nabídneme tykání svému šéfovi. Jestliže se urazí, omluvte se. Může ho ale přijmout, jenže vy si ráno po vystřízlivění říkáte: „bylo to správné?” V takovém případě se snažte vyčkat na to, jak vás osloví sám šéf, anebo mu raději vykejte. Uvidíte, jestli se proti tomu ohradí. Pokud vám v povznesené náladě nabídl tykání šéf a vy si nejste jisti, zda si to bude pamatovat i druhý den, raději mu vykejte.

Pozvánky

Na recepce, premiéry, vernisáže a další akce, jejichž součástí jsou rauty, bývají hosté zváni pozvánkou. Obvykle je na ní uvedeno, zda-li je určena pouze nám nebo i naší partnerce (partnerovi). Pozvánky obvykle obsahují různé zkratky. Pokud na ní objevíte zkratku R.S.V.P. (repondez s´il vous plaît – račte laskavě odpovědět), hostitel od vás chce vědět, zda pozvání přijímáte.

Klasické francouzské či anglické zkratky podle Ladislava Špačka stále častěji nahrazují české pokyny. Ekvivalentem francouzského R.S.V.P. je například RLO – račte laskavě odpovědět.

Pokud najdete na pozvánce R.S.V.P. / Regrets only nebo jen Regrets only, měli byste na uvedeném telefonním čísle oznámit svoji neúčast. Důvod, který uvedete, by neměl hostitele urazit. Rozhodně není vhodné uvést například, že nepřijdeme, protože každý pátek večer chodíme hrát fotbal s kamarády. „Zkušený lev salonů se nezastaví před použitím „zbožné lsti”, protože ví, že bolí méně než pravda, a to je ve společnosti důležité,” upozorňuje Ladislav Špaček ve Velké knize etikety. Proto je lepší uvést například, že odlétáme na služební cestu, nebo naznačit zdravotní problémy.