Živit se jako taxikář na vlastní triko se zpočátku prodraží, varují profesionálové

V dnešním dílu seriálu Podnikatelé z oboru radí se zaměříme na rozjezd podnikání v oboru taxislužby. Jaké oprávnění kromě řidičského průkazu je ke startu v tomto oboru třeba? Může si taxikář sám určit částku, kterou bude svým klientům účtovat? Jaká je cena za taxametr, tedy přístroj, bez kterého se žádný taxík neobejde? Přinášíme vám rozhovory s řidiči, kteří se rozhodli pro podnikání v osobní přepravě, přečtěte si jejich tipy pro co nejsnazší rozjezd. Čtěte více: Podnikatelé z oboru radí: Jak si založit kadeřnický salon?

Provoz taxislužby spadá podle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. Do Přílohy č. 3, tedy živností koncesovaných. Konkrétně si případě zájmu o toto podnikání zažádáte o živnost na Silniční motorovou dopravu – taxislužbu.

Kromě prokázání se řidičským průkazem a dalšími osobními doklady budete také muset doložit odbornou způsobilost, která je upravena zvláštními právními předpisy ve výše jmenované příloze. V našem případě se konkrétně jedná pouze o § 6 živnostenského zákona.

Jaké další náležitosti jsou třeba k zahájení provozu taxislužby? Rozhovory nám poskytli taxikáři Petr Novák a Radek Mezera.

Nejnutnější podmínky pro živnost a povinná výbava taxíku

Petrovi koncesní listinu nutnou pro výkon živnosti zařizovala společnost, pod jejímž jménem osobní přepravu zpočátku provozoval. Jelikož se ale chtěl osamostatnit, musel si koncesi zřídit sám. Vydává se na základě úspěšného složení zkoušek způsobilosti řidiče taxislužby a zkoušek z místopisu, v mém případě města Prahy, řekl serveru Podnikatel.cz Petr. Zkoušky skládal přímo na pražském magistrátu, kde pak dostal osvědčení požadované pro vydání koncesní listiny.

Zároveň doplnil, že je třeba počítat s finančním vkladem v hodnotě cca 15 – 20 000 Kč. Do něho zahrnul poplatky za taxikářské zkoušky, vydání koncesní listiny a výdaje spojené s vybavením auta. Mezi výbavu patří evidenční značka taxíku (jeho osobní číslo, pod kterým taxík jezdí), polepy, taxikářská svítilna a taxametr. Ten pak je nejdražší položkou na seznamu, lze jej pořídit od cca 7 000 až do 20 000 Kč, v závislosti na požadovaných funkcích a rozměrech taxametru.

Radek nejprve zjišťoval, jaké auto bude ke své živnosti potřebovat, nakonec zvolil českou značku, prý jednak kvůli patriotismu, ale i kvůli prostornosti a většímu pohodlí cestujících. Tím, že je na českém trhu vozidel taxislužby přespříliš, je před zahájením živnosti také dobré porozhlédnout se po společnosti, pod kterou bude taxikář jezdit, uvedl Radek. Není nutné spolupracovat s přepravní společností, řidič může svou taxislužbu provozovat od začátku sám na sebe, pak ale může stát pouze na stáních, které má v kompetenci Technická správa komunikací. V Praze je to podle jeho odhadu cca 30 - 40 % všech parkovacích stání pro taxíky.

3 tipy přímo od profesionálů

Petr Novák, OSVČ vedlejší

Na co pamatovat při zakládání taxislužby?
Nutné je sledovat novelizace zákonů a vyhlášek spojených s provozem taxislužby a také pamatovat na péči o své klienty, zajistit si jejich návratnost.

Čeho se vyvarovat?
Důležité je dát si pozor na nepoctivost ostatních, kteří se v tomto oboru pohybují, nejen ostatních taxikářů, ale i dalších subjektů.

Co byste rád změnil, kdybyste mohl začít znova?
Jsem přesvědčený, že jsem udělal to nejlepší, co jsem udělat mohl. Změna by měla být především na straně pražského magistrátu, který podle mého mínění nemá tuto činnost dostatečně pod kontrolou. Podmínky pro provozování této činnosti a následné kontroly by měly být důslednější.

Radek Mezera, OSVČ hlavní

Na co pamatovat při zakládání taxislužby?
Nezbytné je dobře znát terén a hlavně neriskovat. Začít v tomto oboru nejprve ve spolupráci s vybranou společností je asi to nejlepší, co může taxikář udělat.

Čeho se vyvarovat?
Dávat si velký pozor na nehody. Pokud budete bez příjmu peněz, nebudete mít dostatek financí na paušální poplatky a případný leasing či další poplatky spojené s podnikáním.

Co byste rád změnil, kdybyste mohl začít znova? Začal bych mnohem důkladněji číst všechny smlouvy a všechny jejich dodatky. Já sám využívám služeb účetní a rád si nechám poradit také od právníka.

Spolupráce s agenturou

Obecná praxe je taková, že při spolupráci se společností jsou taxikáři pouze informováni dispečinkem o klientovi, který si taxi objednal. Agentura tak pouze „zásobuje“ řidiče zákazníky, vše ostatní je už na OSVČ samotné. Za toto zprostředkování kontaktu (řidičovi chodí údaje o klientovi, místo a čas nástupu nejčastěji formou mailu či sms) si společnosti účtují nemalý paušální poplatek, nejčastěji kole, 6 000 Kč, podle Petrových slov. Na druhou stranu, u zakázek z dispečinku má taxikář mnohem větší jistotu, že jich bude víc, než když jezdí sám na sebe, dodal Petr. Pokud by pak řidič své vlastní auto neměl, agentura mu jej také zajistí, avšak za dalších cca 5 000 Kč týdně.

Radek zajišťuje přepravu klientů z letiště a na letiště. Zde je paušální poplatek vyšší, v řádu desetitisíců. Součástí jsou totiž také poplatky za parkování na letišti, které společnost uhradí. S ostatními náklady je to už jinak. Pokud taxikář spolupracuje se společností, která mu dodá kontakty, pak veškeré nečekané výdaje, nehody, poruchy a pokuty, to vše jde na účet řidiče, uvedl Radek.

Pracovní doba taxikářů se pak řídí Zákonem č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Je nutné dodržovat maximální přípustnou dobu řízení a dobu bezpečnostních přestávek podle zvláštních právních předpisů. Nejčastěji jsem mimo domov cca 14 hodin, když se ale podívám na výjezd taxametru, skutečnou jízdou jsem strávil pouze cca 5 hodin. Tím tedy podmínky zákona splňuji, dodal Radek. Zbytek času vyplňuje například čekání na klienta či zmíněné pauzy. Čtěte více: Podnikatelé z oboru radí: Jak založit e-shop?

Čím se taxikář prokazuje při kontrole?

Správu taxametrů musí každý taxikář provádět pravidelně každý měsíc. Z výpisu taxametru se zjistí, kolik si řidič vydělá – to slouží jednak pro kontrolu vlastní, ale i pro potřeby finančního úřadu, řekl serveru Podnikatel.cz Petr. V Praze funguje několik autorizovaných servisů specializovaných na taxametry, kde se tyto a další služby poskytují. Při kontrole samotné je pak nutné mít v pořádku veškeré náležitosti s činností související.

Radek popsal, jak taková velká kontrola taxikářů nejčastěji probíhá. Státní policie auto zastaví, městský policista kontroluje náležitosti vozu jako polepy a označení, a zároveň je přítomný i magistrátní úředník, uvedl. Ten pak podle Radka kontroluje dokumenty jako koncesní listinu, lékařské prohlídky řidiče a také výpisy z taxametru za poslední tři měsíce, to vše musí mít taxikář při sobě. U namátkových kontrol je pak obyčejně přítomná pouze městská policie, kontrolují se především stvrzenky z uskutečněných jízd daného dne.