Pokud podnikatelé vykonávají ekonomickou činnost, mohou při ní vystupovat buď jako plátci DPH, nebo jako neplátci DPH. Při samotném založení živnosti (a to i v případě právnických osob) se tento podnikatel nebo účetní jednotka automaticky nestává plátcem DPH.
Co se dozvíte v článku
Plátcem DPH se podnikatel nebo účetní jednotka stane až v okamžiku, kdy mu tuto povinnost stanoví zákon nebo na základě dobrovolného zaregistrování se jako plátce daně z přidané hodnoty.
Mechanismus fungování DPH
Aby bylo co nejjednodušší vysvětlit mechanismus fungování DPH, bude vysvětlen na příkladu účetní jednotky, která vyrábí kancelářské zboží. Aby bylo možné uskutečňovat činnost výroby kancelářského zboží (zjednodušeně), musí účetní jednotka toto zboží vyrobit a následně dodat odběratelům, kterými mohou být jak velkoobchodní partneři, tak maloobchodní odběratelé.
Účetní jednotka bude při výrobě kancelářských výrobků nakupovat a spotřebovávat materiál pro výrobu, ale také bude spotřebovávat další statky a služby, jako jsou mzdy zaměstnanců, náklady na elektrickou energii, vodné a stočné, nájemné a další. V kalkulaci výrobku jsou pak zohledněny všechny výše uvedené vstupy. V případě, že jsou statky a služby nakupovány od plátce DPH a účetní jednotky tyto nakoupené statky a služby využije pro svou ekonomickou činnost, bude mít nárok na odpočet DPH na vstupu.
Následně dojde k samotnému procesu výroby a po dokončení uskladnění výrobku na sklad, kdy účetní jednotka stanoví také prodejní cenu výrobku. Jakmile dojde k prodeji, je výrobce povinen odvést DPH na výstupu. Účetní jednotka tak může (velmi zjednodušeně) uplatňovat DPH při nákupu statků a služeb, a zároveň při jejich prodeji DPH odvádět. Samotná problematika DPH je však mnohem složitější, protože některé statky a služby nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené. V takovém případě musí účetní jednotka postupovat jinak.
Mechanismus DPH zohledňuje níže uvedená tabulka:
Položka | Cena bez DPH | Výše DPH | Cena celkem vč. DPH |
Nákup materiálu | – 10 000 Kč | – 2 100 Kč | – 12 100 Kč |
Spotřeba energií | – 500 Kč | – 105 Kč | – 605 Kč |
Pomocné látky | – 2 000 Kč | – 420 Kč | – 2 420 Kč |
Prodejní cena | 20 000 Kč | 4 200 Kč | 24 200 Kč |
Rozdíl (+/-) | 7 500 Kč | 1 575 Kč | 9 075 Kč |
Výrobce při výrobě spotřeboval materiál a další v cenách bez DPH ve výši 12 500 Kč. Z těchto vstupů si může nárokovat odpočet DPH ve výši 2625 Kč. Následně své výrobky prodal za 20 000 Kč bez DPH, kdy daň na výstupu činí 4200 Kč. Rozdíl mezi výstupy a vstupy je částka 1575 Kč, kterou plátce daně musí odvést (zaplatit) finančnímu úřadu.
Zákonné podmínky pro vznik registrace k DPH
Povinnost registrovat se k dani z přidané hodnoty jako plátce daně stanovuje zákon o dani z přidané hodnoty v § 6 a dále. Nejčastějším způsobem, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem daně, je, že se jedná o osobu se sídlem v tuzemsku, která měla obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců vyšší než 2 miliony korun. To ovšem neplatí pro ty osoby, které uskutečňují pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně (například finanční služby). Pozor na to, že obrat se nesleduje v rámci kalendářního roku.
Zákon o DPH však definuje celou řadu situací, při kterých se osoba povinná k dani stane plátcem DPH. Nejtypičtější a nejznámější je však registrace k DPH při překročení stanoveného obratu.
Dobrovolná registrace k DPH
Zákon o DPH stanovuje možnost, aby se osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, stala plátcem DPH dobrovolně, a to ode dne následujícího po oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.
To samé platí pro osoby bez sídla nebo provozovny v tuzemsku, které však budou uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku. I tyto osoby se stanou plátci DPH ode dne následujícího po oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.
Samotná registrace k DPH je však nyní poměrně administrativně náročná, a to zejména kvůli prověřování ze strany finančních úřadů. Ve většině případů tak nestačí pouze vyplnit registrační formulář. Finanční úřady většinou požadují doložení ekonomické činnost, případně její přípravu.
Podmínky pro registraci plátce k dani z přidané hodnoty stanovuje daňový řád. Mimo jiné zde stanovuje povinnost podávat žádost o registraci k DPH na tzv. formulářovém podání (na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR) příslušnému správci daně.
Vyplnění formuláře registrace
Tiskopis přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty obsahuje nezbytné údaje pro správu daní. V rámci procesu vyplňování tak musí být vyplněny údaje o identifikaci právnické nebo fyzické osoby. Tedy název (případně jméno a příjmení), sídlo právnické osoby nebo místo trvalého pobytu fyzické osoby a skutečné sídlo.
V případě zákonné registrace k DPH vyplňují žadatelé rozhodné datum pro vznik zákonné registrace. Ve všech případech se pak vyplňuje odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH. Dále se vyplňuje částka obratu za nejbližších dvanáct po sobě jdoucích měsíců a případně také datum předchozího zrušení registrace k DPH, včetně uvedení jeho důvodu.
V případě dobrovolné registrace plátce musí být navíc vyplněna i kolonka důvodu registrace. V praxi pak bývá tato kolonka rozvedena průvodním dopisem nebo přílohou přihlášky k registraci k DPH.
V rámci přihlášky však musí žadatelé doplnit i další údaje. Například předpokládanou částku ročního obratu, zda jsou registrované jako plátci DPH v jiných státech EU a další. V rámci registrace musí také dojít k zaregistrování čísel všech bankovních účtů u poskytovatelů platebních služeb, které jsou využívány pro ekonomickou činnost. Zde se uvádí jak čísla bankovních účtů vedených v české měně, tak čísla bankovních účtů vedených v zahraničí nebo čísla bankovních účtů vedených v cizí měně. Žadatel pak může určit, který z těchto účtů bude určen ke zveřejnění a na který z uvedených účtů budou vráceny přeplatky na DPH.
Příloha přihlášky nebo průvodní dopis
Informace, které žadatel vyplní v rámci registračního formuláře, však nejsou ve většině případů dostačující a tak finanční úřad zasílá výzvy k doplnění informací. Žadatel však může spolu s přihláškou k registraci k DPH zaslat také průvodní dopis, ve kterém popíše ekonomickou činnost (případně plánovanou ekonomickou činnost), nebo využít možnosti vyplnění přílohy přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty.
Pro zjednodušení administrativních úkonů a urychlení samotné registrace uvádí Finanční správa ČR na svých webových stránkách informace k problematice registrace k dani z přidané hodnoty, kde mimo jiné odkazuje na přílohu přihlášky, která konkretizuje informace o ekonomické činnosti. Je potřeba zdůraznit, že doložení těchto příloh společně s přihláškou je dobrovolné. V případě dobrovolné registrace a zejména u nově vzniklých subjektů je běžné, že k registraci nedojde pouze na základě vyplněné přihlášky k registraci.
Příloha přihlášky k registraci k DPH je tak jakýmsi vodítkem, které pomůže Finanční správě ČR o registraci rozhodnout. Získané informace jsou pak správcem daně využity v rámci registračního řízení, případně mohou být využity i v rámci pozdějšího daňového řízení.
V příloze přihlášky se pak vyplňují informace o daňovém subjektu – tj. název a jeho IČO nebo RČ u fyzických osob a následně se doplňují čtyři úseky přílohy.
V první části se uvádí informace o ekonomické činnosti – tj. jaká je hlavní činnost a případně identifikace doplňkové činnosti. V rámci této části se popisuje detailně výkon ekonomické činnosti, případně budoucí ekonomické činnosti, včetně uvedení toho, jak bude ekonomická činnost probíhat. Mohou se zde uvést informace o typu obchodních operací, zda budou probíhat pouze v tuzemsku nebo i se zeměmi EU a další.
V druhé části se vyplňují informace o zahájení ekonomické činnosti – tj. časové vymezení zahájení a případné informace o tom, zda činnost nenavazuje na činnost jiného daňového subjektu. Pokud je přihláška vyplňována v počáteční fázi, požaduje se vyplnění informace o předpokládaném zahájení ekonomické činnosti.
Třetí část obsahuje informace dokládající ekonomickou činnost. Vyplňují se tak informace o investičních výdajích, které byly vynaloženy v rámci přípravy na ekonomickou činnost. Ale také informace o majetku, který slouží k výkonu ekonomické činnosti. Dále se vyplní informace o provozovně, pokud v ní bude ekonomická činnost vykonávána, a také popis bližších informací o skladování a přepravě zboží. Doložit se mohou také informace o hlavních odběratelích a dodavatelích (a to například včetně smluv nebo probíhající fakturace), informace o zaměstnancích a o vedení účetnictví.
V poslední části přílohy k přihlášce se doplňují kontaktní údaje.