Balíček opatření, jimž hodlá vláda snížit deficit státního rozpočtu, popisuje návrh zákona o změně daňových a pojistných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. Nejvíce se hovoří o změnách v dani z přidané hodnoty a o omezení výdajových paušálů osob samostatně výdělečně činných. Připravované legislativní změny se však výrazně dotknou i zaměstnanců, a to včetně pracujících důchodců. Čtěte také: Kalouskova opatření už mají podobu zákona. Podívejte se, co všechno vás čeká
Pracovat v důchodu už nebude tak výhodné
Od roku 2008 si mohou pracující důchodci (stejně jako jiní daňoví poplatníci) uplatňovat základní slevu na dani. Do 31. prosince 2007 to možné nebylo. Vycházelo se totiž z úvahy, že smyslem základní slevy na dani je zabezpečení nezdanění určitého existenčního minima. A to bylo u důchodců dosaženo nezdaněním důchodu. V případě schválení návrhu zákona jim bude základní sleva opět odepřena. Čtěte také o zavedení jednoho inkasního místa: Kdy vypustí zákonodárci JIMa z láhve?
Předpokládá se, že navrhované opatření bude mít finanční dopad na cca 80 tisíc pracujících důchodců. Prakticky nejvíc pracujících důchodců, tedy zhruba 64 tisíc, se nachází ve skupině vysoce kvalifikovaných profesí. A ti pocítí navrhovaná opatření nejvíce. Kupříkladu při měsíční dvacetitisícové hrubé měsíční mzdě zaplatí ročně na dani téměř o 25 tisíc korun více.
Příklad: Srovnání daňové zátěže pracujícího důchodce v letech 2012 a 2014
Poplatník, starobní důchodce s hrubým příjmem 15 000 korun měsíčně odvede v roce 2014 na dani z příjmu fyzických osob 3000 korun (počítáno s předpokládaným zrušením superhrubé mzdy a zvýšením daně z příjmů na 20 %). Zrušení slevy na dani zvýší jeho daňovou zátěž o 2 320 korun měsíčně (= plánovaná základní sleva na dani od roku 2013). Srovnáme-li jeho výdělek s podmínkami v roce 2012, odpovídá sražená daň výdělku o 10 350 korun vyššímu.
Zrušení stropů zdravotního pojistného
V současné době se pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění uplatňují v souladu se zákonem o všeobecném zdravotním pojištění maximální vyměřovací základy. V případě zaměstnanců je toto maximum rovno 72násobku průměrné mzdy. Průměrnou mzdou je částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje. Tato částka se dále upravuje přepočítacím koeficientem. V řeči čísel to znamená, že zaměstnanci (ale ani osoby samostatně výdělečně činné) neodvádí v roce 2012 zdravotní pojistné od částky 1 809 864 korun. Čtěte také: Zdravotní a sociální pojištění OSVČ v roce 2012
Spočítejte si čistou mzdu po reformách: Kalkulátor čistá mzda po reformě
Zrušení maximálních vyměřovacích základů se má dle předpokladů dotknout pouhého jednoho procenta poplatníků, tj. 50 000 osob (z toho cca 15 000 osob s příjmy pouze ze závislé činnosti a cca 35 000 osob podávajících přiznání). Z opatření budou mít samozřejmě radost zdravotní pojišťovny, protože kladně dopadne na jejich příjmy. Následující tabulka ukazuje modelové příklady z pohledu zaměstnance (zdroj: důvodová zpráva k návrhu zákona).
| Roční vyměřovací základ | Zdravotní pojistné 2012 | Zdravotní pojistné 2013 | Rozdíl (2012–2013) |
|---|---|---|---|
| 1 900 000 Kč | 81 444 Kč | 85 500 Kč | 4 056 Kč |
| 2 500 000 Kč | 81 444 Kč | 112 500 Kč | 31 056 Kč |
| 3 000 000 Kč | 81 444 Kč | 135 500 Kč | 53 556 Kč |
| 5 000 000 Kč | 81 444 Kč | 225 500 Kč | 143 556 Kč |
Sedmiprocentní přirážka k dani pro „bohaté“
Mimo zvýšení stropů pojistného se pro roky 2013 až 2015 se navrhuje u poplatníků s vyššími příjmy vyšší daň. Jedná se o poplatníky, kteří mají příjmy vyšší, než činí stanovený limit pro odvod sociálního pojištění. Ten je omezen částkou 48násobku průměrné mzdy, tj. 1 206 576 Kč. Přirážka k dani ve výši 7 % se dotkne pouze tohoto nadlimitního příjmu.
Dle důvodové zprávy k návrhu zákona se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob. Z prvního odstavce totiž jasně vyplývá, že se daň vypočtená podle § 16 zákona o daních z příjmů (sazba daně), zvýší o solidární zvýšení daně předtím, než se sníží o slevy na dani podle § 35, 35a, 35b a 35ba a o daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů. Zjednodušeně řečeno – o slevy a daňová zvýhodnění se bude snižovat již daň vypočtená podle § 16 zvýšená podle navrhovaného ustanovení § 16a zákona o daních z příjmů.
Zvýšená daň se odvede v případě, že v příslušném zdaňovacím období součet příjmů ze zaměstnání a dílčího základu daně z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (příjem po odpočtu výdajů) přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy. Jestliže ale bude mít poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti a tyto příjmy nepřesáhnou 48násobek průměrné mzdy, solidární zvýšení daně se neuplatní, i když jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti bude o 34 % vyšší a mohl by tak přesáhnout 48násobek průměrné mzdy. Vysvětluje se v důvodové zprávě. Legislativci tím měli na mysli, že rozhoduje hrubá mzda, nikoli superhrubá mzda.
Při stanovení násobku průměrné mzdy se postupuje obdobně jako u limitu pro zdravotní pojištění. To znamená, že pro zdaňovací období roku 2013 se bude vycházet z průměrné mzdy za kalendářní rok 2011, která již bude v čase podávání daňového přiznání za období roku 2013 známa. Dopad zavedení 7% zvýšení daně ukazuje následující příklad. Čtěte také: Štěstí v neštěstí, omezení paušálů se výrazně promítne „jen“ na OSVČ s dětmi
Příklad srovnání daňové zátěže z tzv. solidární přirážky:
Hrubý měsíční příjem zaměstnance činí 130 tisíc korun. V roce 2012 je základem pro zálohu na daň fyzických osob tzv. superhrubá mzda, tedy hrubá mzda zvýšená o pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem.
V roce 2012 dostává zaměstnanec ze své hrubé mzdy 130 tisíc korun částku sníženou o pojistné na zdravotní pojištění 5850 Kč (4,5 %), o pojistné na sociální zabezpečení 8450 Kč (6,5 %) a dále o zálohu na daň (15 %) sníženou o slevu na poplatníka, tj. 24 060 Kč. Čistý příjem činí 91 640 Kč.
Při zachování stejné slevy na poplatníka jako v roce 2012 a po zavedení 7% přirážky z nadlimitního příjmu a plánovaných změnách od roku 2014, tj. 20% daň z hrubé mzdy, zvýšení zdravotního pojistného zaměstnance o 2 %, se čistá mzda sníží o 4282 Kč.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU