Jak jsou od ledna odškodňovány pracovní úrazy? Jak se na ně pohlíží? Tyto otázky se honí hlavami zaměstnavatelů. Nový občanský zákoník totiž vnáší novinky i do této oblasti. Ovšem minimálně letos je to pravda jen z poloviny.
Došlo ke zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., což znamená, že už neexistují žádné tabulky s bodovým ohodnocením pro výpočet odškodnění bolestného nebo za ztížené společenské uplatnění. Dobrou zprávou je to, že poškozený by se díky tomu měl dočkat adekvátního odškodnění. Dosavadní tabulky totiž počítaly s poměrně nízkým odškodněním. Na druhou stranu bude poměrně složité se takového odškodnění domoci. Zákon nově stanovuje, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Pokud vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Když nelze výši náhrady takto určit, stanoví se podle takzvaných zásad slušnosti. A to je onen pověstný kámen úrazu. Soudy si zatím se stanovením těchto zásad nevědí rady. Tak jako v mnoha jiných oblastech, i zde se čeká na ustálení přístupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu. Navíc se i dál budeme řídit zrušenou vyhláškou 440.
Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí vydala společné stanovisko, podle kterého bude množství pochybností prozatím řešit následující postup: Nadále se postupuje podle vyhlášky 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky 4. 50/2003 Sb., a to s ohledem na § 394 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Pracovní úrazy se i letos odškodňují jako dosud. Změnu by měl přinést až zákon o úrazovém pojištění.
Není tedy pravda, že výše náhrady nově vychází z dohody účastníků, nebo ji na návrh některého z účastníků stanoví soud. Zaměstnavatelé budou podle výše uvedeného postupovat minimálně do 31. 12. 2014. Dál se hledí na lékařský posudek vystavený ošetřujícím lékařem zraněného nebo příslušného zdravotnického zařízení, kde byl zraněný léčen právě podle zrušené vyhlášky. Novinky do této praxe vnese až začátek příštího roku, na který bylo odsunuto nabytí účinnosti zákona 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Ten, ačkoli ještě neplatí, prošel už několikanásobnou novelizací. Není tedy zcela jisté v jaké podobě nabude účinnosti a zda to skutečně bude 1. 1. 2015.
Bolestné a ztížení společenského uplatnění se odškodňuje jednorázově, a to na podkladě posudku o bolestném nebo o ztížení společenského uplatnění. Náklady spojené s léčením tvoří například náklady vynaložené na zakoupení léků a zdravotnických pomůcek nebo náklady spojené s rehabilitační léčbou. Náklady spojené s léčením musí být vynaloženy účelně a hradí se tomu, kdo je vynaložil. Náhrada za věcnou škodu náleží například za poškozený oděv nebo hodinky. Náhrada za ztrátu na výdělku se poskytuje pravidelně každý měsíc. Po dobu pracovní neschopnosti činí její výše rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu a plnou výší nemocenského. Po skončení pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z důvodu pracovního úrazu.
Při nároku na odškodnění pracovního úrazu nehraje roli to, jestli si ho zaměstnanec přivodil v rámci pracovního poměru, nebo pracoval jen na dohodu. Zaměstnavatel je pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem či nemocí z povolání ze zákona pojištěn ve všech případech.
Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy
Zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá, pokud se udál při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Do kategorie pracovní úraz proto nelze počítat například úraz, který se stal cestou do práce nebo během obědové pauzy, kdy člověk opustí své pracoviště, respektive prostory zaměstnavatele. Ten odpovídá jen za úrazy bezprostředně před a po výkonu práce související s výkonem této práce a podobně. A to dokonce i ve chvíli, kdy dodržel všechny svoje povinnosti, protože se jedná o takzvanou objektivní odpovědnost.
Zaměstnavatel je povinen z titulu odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnanci poskytnout tyto náhrady:
- za ztrátu na výdělku,
- za bolest a ztížení společenského uplatnění,
- účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
- za věcnou škodu.
Objektivní odpovědnosti se ale zaměstnavatel může díky zákoníku práce částečně nebo zcela zbavit. Umožňuje mu to § 367 zákoníku práce. Podle něho jde například o situace, kdy zaměstnanec poruší právní předpisy a pokyny zaměstnavatele, je opilý nebo pod vlivem návykové látky a podobně. Dále také v momentě, kdy zaměstnavatel nemohl škodě zabránit a tyto okolnosti byly jedinou příčinou škody, nebo v případně, že zaměstnanec jednal lehkomyslně vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem. Zaměstnavatel se ale nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.
Dále čtěte: Zraníte se při sexu na služební cestě, máte právo na odškodnění?
Obě strany jsou povinné spolupracovat na vyšetřování příčiny pracovního úrazu. Zaměstnanec musí úraz neprodleně nahlásit svému nařízenému nebo vedoucímu pracovníkovi, a jakmile mu to jeho zdravotní stav dovolí, také spolupracovat na objasnění příčiny vzniku pracovního úrazu. Zaměstnavatel je pak povinen vést knihu úrazů. K tématu čtěte článek: Hlášení pracovních úrazů se týká i podnikatelů
Problémům s výkladem zákonů a především pracovním úrazům je třeba předcházet. Tato povinnost je jednou ze základních povinností zaměstnavatele. Zaměstnanci musí pravidelně procházet školením bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a požární ochrany. Pokud by k těmto školením nedocházelo, vystavuje se zaměstnavatel sankcím od Oblastního inspektorátu práce. Dále je nutné provádět například revize skladů, kontroly elektrospotřebičů a vyhledávat a vyhodnocovat případná rizika. Vše musí být pro případné nešťastné události zdokumentováno.
ČLÁNKY DO MAILU