Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání

V posledních měsících se čím dál častěji objevují ve veřejném prostoru, ať už od politiků nebo odborářů, útoky na OSVČ. Podle některých prohlášení odvádí na dani z příjmů jen něco okolo miliardy korun, přečerpávají systém zdravotního pojištění či platí na daních 34krát méně než zaměstnanci. Server Podnikatel.cz proto s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR připravil srovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců, a to jak na dani z příjmů, tak na sociálním a zdravotním pojištění.

Instituce se liší v počtech zaměstnanců a OSVČ

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

O kolik OSVČ odvádí méně než zaměstnanci?

Stejně jako u zdravotního a sociálního pojištění byl i u daně z příjmů nejtěžší úkol získat relevantní srovnatelná data. Jednotlivé instituce se například liší v počtu podnikatelů a zaměstnanců, které evidují, a například v případě zdravotních pojišťoven některé statistiky ani neexistují. ČSSZ zase nerozděluje uhrazené pojistné dle charakteru činnosti OSVČ a dělí pojistné jen na základě toho, zda OSVČ platí zálohy. Srovnání jsme se snažili dělat jen pro OSVČ hlavní, aby data nezkreslovaly OSVČ vedlejší, které mohou platit daně de facto dvakrát.

Daň z příjmů

Podle ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství je 992 024 aktivních OSVČ, které do rozpočtu vloni odvedly 7,52 miliardy korun. Z toho bylo 700 726 OSVČ hlavních, které na dani zaplatily 5,92 miliard korun. OSVČ s vedlejší činností zaplatily na dani z příjmů 1,66 miliardy korun. Oproti tomu eviduje ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství 4 717 489 zaměstnanců, kteří celkově zaplatili 123,25 miliardy korun.

OSVČ hlavní odvádí na daních z příjmů zhruba 32 % toho, co zaměstnanec. Zásadní informace je, že průměr odvodů za zaměstnance je včetně vysokopříjmových, např. manažerů. apod., zatímco průměr za OSVČ je z pohledu podnikatelů pouze ze skupiny těch s nižšími příjmy, tedy živnostníků. Celkové odvody za všechny podnikatelské subjekty, vč. OSVČ, malých, středních a velkých podniků jsou 127,5 miliardy (120 miliard Kč za právnické osoby, 7,5 miliardy Kč za OSVČ), doplnil Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Zdravotní pojištění

Odvody OSVČ rozdělené na OSVČ hlavní a vedlejší a zároveň náklady na péči serveru Podnikatel.cz poskytla pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP). Vzhledem k tomu, že jde o zdravotní pojišťovnu s největším počtem klientů, dají se průměrné statistiky považovat za relevantní. Při porovnání jsme nepočítali s nemocenským pojištěním, které mají OSVČ dobrovolné.

OSVČ, kteří pouze podnikají (nemají tedy souběh se zaměstnáním a neplatí za ně ani z části stát, registrovala VZP ke konci roku 2013 celkem 294 203. Odvod těchto OSVČ na zdravotním pojištění OSVČ činil 6,506 miliardy Kč. Zaměstnanců, za které neplatí současně stát či kteří zároveň nepodnikají, evidovala VZP 1 631 070. Tito pracovníci na zdravotním pojištění odvedli 61,065 miliardy Kč. Pokud bychom brali formální dělení na odvody zaměstnance a zaměstnavatele, dělaly by z toho odvody zaměstnavatele 40,71 miliardy Kč.

OSVČ hlavní tedy platí na zdravotním pojištění v průměru 56 % toho, co zaměstnanec. Pokud by se ale nezapočítalo, co za zaměstnance platí zaměstnavatel a bral by se čistý odvod zaměstnance, potom platí OSVČ o 44% více než zaměstnanec. OSVČ musí zaplatit minimální pojistné 1797 Kč, i když nemá žádné příjmy. Do státního zdravotního systému OSVČ platí přibližně dvojnásobně, než z něj čerpá, doplnil Havlíček.

Sociální pojištění

Podle ČSSZ v Česku ke konci loňského roku působilo 676 188 OSVČ, které platí zálohy na důchodové pojištění. Na odvodech na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti zaplatily 21,9 miliardy Kč. Zaměstnanci na odvodech (kromě nemocenského pojištění) uhradili 324 mld. Kč (z toho placeno zaměstnavatelem 240 mld. Kč).

OSVČ tak na sociálním pojištění platí 47 % toho, co zaměstnanci. Karel Havlíček však upozorňuje, že OSVČ nemá prvních 14 dnů nemoci žádné prostředky, zatímco zaměstnanec nemá placené první tři dny. OSVČ nemá na rozdíl od zaměstnance proplácenou dovolenou. Zaměstnanci mají během péče o nemocné dítě nárok na nemocenskou dávku ošetřovné. OSVČ nemohou nikdy čerpat ošetřovné. Při problémech zaměstnavatele mají zaměstnanci nárok na odstupné (navíc běží výpovědní lhůta), zatímco OSVČ mohou skončit ze dne na den a bez peněz. Při zavinění škody činí náhrada škody ze strany zaměstnance maximální 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku, ale drobní živnostníci ručí celým svým majetkem, dodal Havlíček.

Počet OSVČ hlavních klesá

Ohledně OSVČ se navíc v posledních letech ještě objevuje jeden trend, a to klesající jejich počet. Na konci roku 2014 evidovala ČSSZ celkem 972 356 OSVČ. O rok dříve jich přitom působilo o 5 tisíc více. Nejvyšší množství OSVČ pak ČSSZ registrovala ke konci roku 2011, kdy jich v ČR působilo více než 1 milion. Za pokles celkového počtu OSVČ v posledních třech letech mohou OSVČ hlavní. Ještě ke konci roku 2011 jich ČSSZ evidovala necelých 650 tisíc, k poslednímu prosinci roku 2014 jich však již bylo „pouhých“ 586 tisíc. Jejich počet tak klesl za poslední tři roky takřka o 10 %.

Zatímco ubývá OSVČ hlavních, stoupá OSVČ, které mají samostatnou výdělečnou činnost vedlejší, tedy že pro ně není podnikání (alespoň formálně) hlavní zdroj příjmů. Na konci roku 2009 evidovala ČSSZ celkem 306 718 OSVČ vedlejších. O pět let později, tedy na konci loňského roku, jich v evidenci přibylo takřka 80 tisíc, což činí nárůst o pětinu. Aktuálně tak v Česku na vedlejší poměr podniká 386 244 OSVČ.

Čtěte více: Počet OSVČ hlavních klesá už třetí rok v řadě. Může za to nepřátelská atmosféra?

Podle Havlíčka svědčí pokles OSVČ hlavních a nárůst množství OSVČ vedlejších o tom, že mikropodnikatelé závislí pouze na své živnosti mají problém s přežitím, a naopak zaměstnanci začínají v rámci své další činnosti podnikat, neboť jim nestačí hlavní příjem z činnosti závislé. Pokud by tento trend pokračoval ještě několik dalších let, dostaneme se do kritické situace, kdy mikropodnikání bude již jen druhou profesí zaměstnanců, uzavřel Havlíček.

Zdroj: ČSSZ